Beckov - Slovensko (zřícenina hradu) [30599]

O hradu se jako o starém se zmiňuje už uherská Anonymova kronika z 12. století. Potvrdil to i archeologický výzkum, podle kterého nejstarší osídlení skaliska pochází z pozdně laténského období, z přelomu letopočtu.

Vápencový útes nad brodem na pomezí Trenčínské a Nitranské župy měl značný strategický význam, a proto na něm byl v 13. století vybudován kamenný hrad. Tvořila jej čtyřhranná věž s ochrannou zdí, k níž přiléhal dvoupatrový palác. V čase rozmachu moci Matúše Čáka Trenčanského byl Beckov jeho majetkem.

V druhé polovině 14. století se na hradě objevují páni ze Štibořic, původem z Polska. Ti v té době představovali jeden z nejmocnějších uherských rodů. Za jejich vlády zažil hrad, který se stal střediskem jejich rozsáhlých majetků, svůj největší rozmach. Na přelomu 14. a 15. století přistoupili k jeho honosné přestavbě, při níž byly zvýšeny hradní věže a postaven horní gotický palác s rytířskou síní a kapličkou.

V polovině 16. století byl hrad vzhledem k hrozícímu tureckému nebezpečí opevněn. Tehdy byla na dolním nádvoří vybudována dělová věž a došlo i ke zvýšení obvodových zdí hradu. V té době byl již hrad majetkem rodu Bánffyovců. Po jejich vymření v roce 1646 si hrad a panství rozdělili jejich nástupci. Ti se však už nestarali o údržbu a opravy a hrad začal pomalu chátrat. Požár, který zde vypukl roku 1727, zničil většinu budov a od té doby je hrad opuštěný.

Ruiny horního a dolního hradu jsou pozůstatkem paláců, hospodářských a obranných budov a opevnění. Pozoruhodná je otevřená neukončená velká dělová bašta na dolním nádvoří. Typologicky zvláštní je horní, pravidelně vymezené nádvoří, dříve přístupné podjezdem, obklopené zbytky palácových konstrukcí a dřívější vstupní fasádou kapličky.

Dnes je areál hradu přístupný veřejnosti. Po částečné rekonstrukci, která zachránila některé budovy horního hradu, má hrad zachovalý ráz. Rekonstrukce však není úplná. Na hradě se konají také různé akce.

Poloha

přidat fotografie