Zámek Terezínov - Albeř (zámek) [30073]

Zámeček byl postaven počátkem 19. století F. Schneidrem pro hraběnku Terezii Trautmansdoftovou.

Jednopatrový empírový zámeček se nachází na východním okraji obce Albeř nedaleko od rekreačně hojně využívaného rybníka Osika. Volně stojící budova byla kdysi pravděpodobně zakomponovaná do plochy dnes již neexistujícího parku. Hlavní průčelí pětiosé, z toho v části s rizalitem osy tři, v přízemí je centrální okenní osa nahrazena půlkruhově zaklenutým vjezdem s vytupujícím klenákem; okna v přízemí s kovovou mříží ze strany interiéru. Okna s kamenným ostěním dvojkřídlá šestitabulková. Východní průčelí tříosé, v přízemí okna nízká obdélná dvojkřídlá dvoutabulková (původně otvory větší - čtvercové). Západní průčelí tříosé se všemi okny dvoukřídlými šestitabulkovými, v přízemí okna v interiéru doplněna kovovou mříží. Jižní průčelí členěno nepravidelně - v patře na západní straně jedno okno, na východní polovině čtyři okna; v přízemí na západním okraji opět okno jako v patře, zhruba ve střední ose okno, východně od něj pravoúhlý vstup, dále dvě okna; všechna okna v přízemí opět vybavena mříží. Kolem celé budovy jednoduchá patrová římsa, dále podstřešní čtyřstupňová římsa. Štít rizalitu s půlkruhově zakončeným výklenkem v ose. Zastřešení mansardově, z východní a západní strany je dolní část prolomena po jednom vikýři z každě strany; jižní část prolomena čtyřmi vikýři, s větší mezerou uprostřed. Severní střešní rovina bez členění. Vrchní část mansardy z jihu prolomena jedním komínem, ze severu taktéž. Uprostřed dřevěná věžička s hruškovitým zakončením, vrcholící kovovou makovicí.

Od poloviny 60. let 20. století nebyl objekt vhodně využíván. Nejprve sloužil jako skladiště Státních statků, po té měl být rekonstruován a využíván jako rekreační zařízení kladenského podniku Kablo Hostivař, k čemuž ovšem nikdy nedošlo. Za doby působnosti posledně zmíněných majitelů však objekt neskutečně zchátral, pozbyl zastřešení i původního krovu a byl tak po několik let vystaven nemilosrdnému působení povětrnostních podmínek. Z objektu nakonec zůstaly pouze obvodové zdi, sklepy a část klenutých prostor. Naštěstí se objekt v polovině 90. let 20. století dostal do rukou soukromého majitele, který se zasloužil o jeho celkovou rekonstrukci v duchu původní podoby (s menšími odchylkami - např. střešní vikýře).

Poloha

přidat fotografie