Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/2953-krasova-obec.html

Krasová (obec)

[ ID: 2953 ]         


HODNOCENÍ
50%
hodnotitelů: 1

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
červená značka žlutá cyklotrasa
507B ,


  Vlajka obce



Turistický cíl Krasová (obec)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Krasová (obec)
Krasová - pohled ze SZ (xhlav)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

V r. 1717 založil Karel Ludvík, hrabě z Rogendorfu a Molenburku na svém rájeckém panství, jež zdědil po Kristánu z Rogendorfu, jehož předchůdce Jiří byl chotěm poslední ratolesti starodávného moravského rodu pánů z Drnovíc, nevelkou obec na jihozápadním svahu Drahanské vysočiny, která dostala název podle lokátorovy rodiny Rogendorf. Sedm let na to týž feudal založil jinou obec, která se jmenovala Molenburk. Obé tato jména jsou odvozena podle míst v Rakousku, odkud nepochybně tato šlechtické rodina pocházela a v souvislosti s expanzí habsbursky orientované aristokracie do tzv. dědičných zemí a zejména po bělohorských událostech snažila se získat v Čechách a na Moravě výnosná panství.

Zakladatel Rogendorfu (nar. 1682 - zemřel 1744) dbal velmi o hospodářskou stránku svého panství. Zvelebil zejména zemědělství, průmysl i železářství. Ve svých intencích byl vlastně předchůdcem osvícenecké rodiny Salmovy, která se stala dovršitelem jeho myšlenek koncem století 18. a ve dvou prvých desetiletích století 19.

Zakládání osad ve století 18. bylo spojeno s hospodářským myšlením vládnoucí třídy své doby, která se snažila restituovat dlouhými válkami v 17. stol. zbídačelou zemi, jejíž synové krváceli na nejrůznějších bojištích Evropy za cizí zájmy.

Krajina v nejbližším okolí Jedovnic byla válečnými událostmi ve středověku a raném novověku značně deptána, v jejím okolí zaniklo nemálo dříve kvetoucích vesnic, o nichž máme svědectví v historických pramenech a o čemž nás přesvědčují i nálezy středověké archeologie. A nejen Jedovnicko, nýbrž i severnější a východnější část někdejšího rájeckého panství byla vylidňována a pustnutím středověkých obcí značně postižena: v 16. stol. zpustlo někdejší městečko Holštejn i hrad, rovněž nedaleké Housko bylo již v r. 1511 pusté a bylo obnoveno koncem 18. stol. 2 km jihozápadně od původního vlastního sídliště.

Otázce obnovování obcí a zakládání nových vesnic v 18.století věnuje se v poslední době zasloužená pozornost, stejně tak jako problematice spojené s otázkami zanikání vesnic průběhem středověku i za raného novověku i bádání archeologicko - architektonickému v jejich katastrech.

Vznik několika nových obcí na dnešním Blanensku v 18.stol. byl motivován snahou ekonomickou i cílem restituce někdejšího osídlení kraje. V pojmenování těchto nových, obcí se setkáváme se snahou udržet v povědomí budoucích generací jméno zakladatele vesnic, jak tomu bylo i ve stoletích dřívějších (na př.13, 14.), kdy vznikla většina obcí Blanenska.

Historických pramenů k dějinám obce Rogendorfu v 18. a v 19. stol. je velmi málo, obdobně jako Je tomu i v řadě Jiných obcí blanenského okresu.

V r. 1834 měl Rogendorf jen 35 domů a 219 obyvatel, v r. 1854 již 258 obyvatel. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1782. Archivní fond někdejšího obecního úřadu je dochován v okresním archivu v Blansku až od r. 1913, obecné školy od r. 1897 a místní školní rady od r. 1898. Informace o životě v obci bychom získali jedině z fondu někdejšího panství (velkostatku Rájec -Blansko), který je uložen ve Státním archivu v Brně a který Je popsán v průvodci po archivních fondech (sv. 2, Praha 1964, str. 239 n), který obsahuje písemnosti o správě panství od r.1661, ovšem o naší obci je v něm jen nepatrně málo zmínek.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Krasová leží asi 13 km na sever od Blanska na otevřené planině. Severní konec vesnice má nadmořskou výšku 540m. Území obce je mírně skloněno k jihozápadu. Středem vesnice vede silnice, která se nad školou zatáčí do pravá a směřuje ke Kotvrdovicím. Obě strany této silnice Jsou vroubeny řadami domů. Západní Velká strana byla původně selská, proti ní stojí Malá strana, původně dělnická, bez polí. Mezi silnicí a Velkou stranou je pás zahrad, kdežto před domy Malé strany je obecní třešňový sad, jímž protéká potok, dnes vedený potrubím pod povrchem země. Horní konec vesnice tvoří většinou domky postavené později. Pro naši vesnici bylo charakteristické šest rybníčků rozmístěných podél hlavní osy obce, které sloužily jednak jako nádrže vody pro případ požáru, jednak k chovu kachen a hus. Dnes jsou již tři rybníky zavezeny. Dalším znakem obce je pěkné hřiště, místními občany nazývané "Plac". Hřiště sousedi se školní zahradou a slouží školnímu tělocviku, ke sportování mládeže i jako obecní výletiště při konání letních slavnosti.

Škola, prodejna, obecní úřad, hasičské zbrojnice i místní hostinec Jsou uprostřed vesnice, aby k nim neměli "horní" či "dolní" příliš daleko.

Jelikož v nejbližším okolí obce nejsou žádné lesy, kraj je otevřený, přístupný hlavně severním, studeným, avšak zdravým větrům, které totiž dříve než do vesnice dospějí, proudí zalesněným územím, jež pohltí všechen prach, takže k nám přichází již čistý horský a zdravý lesní vzduch.

Proto byla úmrtnost v dědině vždy malá a nemocí bylo celkem i při dřívější špatné stravě poměrně málo.

Pokud jde o geologické složení půdy území obce patří k útvaru kamenouhelnému spodnímu, Čili k tzv. neproduktivnímu, neobsahujícímu žádné uhlí. Pod ním je uložen vápenec, který však vystupuje na povrch pouze na jediném místě a to ve Hložku, kdežto v sousedních vesnicích, ve Vilémovicích a Ostrově se objevuje již ve formě světoznámých krasových útvarů.

Zvětralé břidlice poskytují namnoze štěrkovítou, měkkou, málokde hlubší jílovitou půdu, která je studená, neúrodná a pro zemědělství málo vhodná. Vyhledávaný Je krasovský ječmen, poněvadž je pěstovaný ve vyšších polohách. Stejně tak Je tomu i s bramborami i žitem, které nedávají rovněž špatné výnosy, pokud je během jejich vegetačního období příznivé počasí a hlavně dostatek vodních srážek.

Počasí je na Krasovsku nevyzpytatelné a působilo rolníkům odjakživa velké starosti. Prudké zimní větry smetají sníh a vytvářejí na cestách závěje, takže mnohdy je přerušeno autobusové spojení s Blanskem a dělníci se nemohou dostat z obce do práce. Pole jsou v zimě většinou holá a ozimy často vymrznou. Zatímco v Blansku v zimě mrholí nebo prší u nás roste na stromech jinovatka, silnice jsou pokryty vrstvou ledu,takže je jejich povrch kluzký. Je-li zima krutější, přichází lesní zvěř až do dvorů a do zahrad, v nichž zajíci okusují ovocné stromy a způsobují tím značné škody. Jaro je vesměs studené, doprovázené četnými plískanicemi, což má za následek, že jarní polní práce bývají často skončeny opožděně. Obávané jsou květnové a červnové mrazíky, které ničí úrodu ovoce a někdy spálí i brambory. Některá léta zase málo prší, takže naše písčitá a kamenitá půda rychle vyschne a rolníci nesklidí ani to, co zaseli. Největší škody způsobují časté bouře doprovázené silnými větry, průtrži mračen či krupobitím, po němž bývají pole jak vojsko po bitvě. Vše je zpřeráženo a vbito do země. Přijde-li taková pohroma přede žněmi, sklízí se prázdná sláma. Nejkrásnější je u nás zejména v posledních letech podzim. Nebe je nezkaleno kouřem komínů, protože v širém kraji není žádná továrna. Blízké lesy poskytují v některých letech hojně lesních plodů, hlavně hub. Vzduch je prosycen bzukotem včel, které pilně snášejí med z květů blízkých paštvišt a s květů okolních poli.

Nicméně přes všechnu tu krásu, jsou v naší obci životni podmínky tvrdé. Krasovští však v nich vyrostli a umějí se s nimi rvát a mnozí svoji milovanou vesničku by neopustili za nic na světě.

Nechejme však nyní vyprávět nejdřív pana Františka Štraita, místního kronikáře o těžkém údělu našich otců, dělníků.

Většina obyvatelstva byla a dodnes je nucena hledat svoji obživu mimo oblast obce, většinou v blanenských závodech. V období před první světovou válkou i v počátečním údobí první republiky, kdy nebylo dopravní spojení s Blanskem chodili dělníci pěšky, případně v létě jezdili na kolech, časně ráno za každého počasí ve vichřici, ve sněhu, v blátě a v dešti chodili dělnici po polních cestách dvě hodiny do práce a více než dvě hodiny zpět při devíti až desetihodinové pracovní době. Na cestu si svítili ručními svítilnami, kterým říkali laterny. Byly to dřevěné skříňky s bočními skly, uvnitř se svíčkou nebo s petrolejovou lampičkou. Laterna velmi často v silném větru zhasla a nechtěla svítit. Kolem polních cest, které byly zaváty nebylo ani stromů k orientaci. Ve vesnicích nebyla tehdy zavedena elektřina, takže se nebylo možno řádně ve tmě orientovat. Dělnici bloudili po polích a voláním prosili, aby se jim někdo ozval a tím se přesvědčili, že jdou alespoň správným směrem. Pan Štrait píše: "Sám jsem chodil dvacetosm let pěšky, naši otcové celý život. Co to dalo práce a naléhání, než byl v letech 1912-1914 postaven l km silnice z Vilémovic na počátek Lažánek. Museli jsme bojovat a tehdejším členem silničního výboru Nezvalem, který se proti stavbě této silnice stavěl a prosazoval silnici z Vilémovic do Jedovnlc. V Jedovnlcích však pro nás zaměstnání nebylo. Tenkrát nám pomohl ředitel Steckl z blanenské Kolbenky. Cesta do Blanska na nádraží trvala tehdy pěšky téměř celý den. A k tomu ještě ta únava. Silnice přes Lažánky k nádraží byla (třasná a samá díra až po kolena, byla rozbitá od povozů, které vozily hlinku z Rodíce na vagóny. I postaveni silnice z Jedovnic do Kotvrdovic dalo hodně práce. Když se konečně postavily silnice, nebyly pro dělníky autobusy, kdežto pro dopravu turistů tu do Moravského krasu byly zajištěny. Zástupci z Jedovnic, z Kotvrdovic a z někdejšího Rogendorfu žádali o to ministerstvo pošt, ale marně. Obrátili jsme se na soukromníka pane Josefa Němce z Kotvrdovic který na záruku čtyřiceti lidí koupil autobus. V zimě jsme platili za dopravu týdně 24 Kč a v létě, kdy jezdilo autobusem méně lidí stálo týdení jízdné 28 Kč. Dnes nám jezdí autobus až do vesnice několikrát denně. Mimo pracujících v závodech ho používají i ostatní občané. Je to již velké vymoženost pro naše občanstvo.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Krasová (obec) Blansko

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze