Černovice (obec) [2934]

     O existenci Černovic máme první písemnou zprávu z roku 1286. Vesnice  existovala již dříve, ale v onom roce vstupuje do historie.
V jedné listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1286 je uváděn jako svědek při sporu o cirkevní majetek v Šardicích mezi jinými osobami  "Rudgerus, plabanus de Cernovicz", čili Rudger, farář v Černovicích. Badatelé soudí, že jde o naše Černovice, že tedy roku 1286 již existovaly a že tp byla vesnice významná, protože zde byla fara  a farář.
     Černovice leží přesně na rozhraní panství velmi významných  moravských rodů: pánů z Pernštejna, z Lomnice, z Kunštátu a z Boskovic. K významné změně v životě Černovic došlo roku 1496, když loucké panství koupil Vilém z Pernštejna a připojil je i s Černovicemi k pernštejnskému panství. Vilém z Pernštejna se stal nejbohatším mužem své doby, to jest 15. a poč. 16. století, kdy vládli Jagellonci. Vytvořil největší pozemkovou državu ve střední Evropě, měl ke konci života desítky panství a zámků na Moravě i v Čechách. Byl znamenitým finančníkem a ekonomem a politickým sloupem českého státu, takže František  Palacký ho nazval největším mužen starých českých dějin  po Karlu IV.  I když žil na středomoravských zámcích a na konci života  v Pardubicích, zachoval si pevná pouta k rodovému hradu Pernštejnu, který dodnes stojí v podstatě v té podobě, jak jej spolu se svými syny dostavěl. A ve své  závěti pověřil své dědice, Jana a Vojtěcha z Pernštejna, aby postavili v Doubravníku důstojnou rodovou hrobku. Jeho testament byl splněn, a tak vznikla jedna z nejkrásnějších staveb pozdní gotiky, ve které jsou největší Pernštejnové pochováni.
     Vilém z Pernštejna byl svým poddaným milostivým pánem. Toho využili i Černovičtí a při jedné z jeho návštěv na Pernštejně před něho předstoupila deputace černovických konšelů se žádostí, aby napravil křivdu, která se jim stala zatopením selských pozemků panským rybníkem, který pod obcí založili Lomnicové. Vilém žádosti vyhověl a tak vznikl první a velmi vzácný dokument týkající se Černovic.  Černovice se staly místem rychty  a k této rychtě byly připojeny  Tasovice a Hodonín. Tyto vesnice náležely k černovickému kostelu a tvořily farnost, která byla součástí doubravnického děkanátu.
     Syn Vilém z Pernštejna, dědic jeho moravských a po smrti svého bratra Vojtěcha všech pernštejnských statků, Jan "Bohatý" z Pernštejna, stavitel doubravnického kostela, dal pořídit na pernštejnském panství gruntovní a sirotčí knihy. Zápisy o černovických gruntech začínají roku 1544.  Černovické zápisy patří k nejstarším na Moravě.

Poloha

přidat fotografie