Horažďovice (hrad, zámek) [29337]

Gotickou tvrz s okrouhlou baštou založili Bavorové ze Strakonic ve 13. stol. Rod Švihovských z Rýzmberka tvrz v průběhu 2. pol. 16. a začátku 17. stol. přestavěl na renesanční zámek s hranolovou věží a vnitřním dvorkem s arkádami zdobenými freskami. Za Půty Švihovského byl zřízen r. 1503 dřevěný vodovod z Práchně na náměstí a nádvoří zámku, který sloužil do r. 1932. Za Děpolda Švihovského bylo zřejmě dostavěno zámecké křídlo s pivovarem, sladovnou a hospodářskými budovami. Po bitvě na Bílé Hoře bylo panství Švihovským zkonfiskováno a r. 1622 jej zakoupil Adam ze Šternberka. Za Šternberků bylo přistavěno raně barokní křídlo s velkým, reprezentačním sálem. Po třicetileté válce, drancování švédských vojsk a požárech nový majitel Václav Vojtěch ze Šternberka upravuje zámek v letech 1681-1692 dle italského stavitele Salominiho. Bylo přistavěno dvouramenné schodiště do velkého sálu, který byl vymalován nástěnnými freskami s neobvyklými vojenskými motivy a ústřední nástropní freskou o ploše 75 m2 nesenou na dřevěných ramenátech. Arkády jsou zazděny a velké nádvoří se uzavírá patrovým křídlem. V parkánu je založena zahrada.

Město převzalo po polovině 13. století funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikl městský hrad, který patřil Bavorům ze Strakonic. Při obléhání hradu a města roku 1307 zde zemřel nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský. V 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. Protože Racek se protivil zemským zákonům, byl hrad i město za válečných okolností vypleněn císařským vojskem. Poté Horažďovice získali Šternberkové, od 18. století patřil Mansfeldům, Vchynským a dalším rodům.

Komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží v sz. nároží a vjezdem do nádvoří od náměstí. Před věží malý dvůr s renesančními arkádami (původně byly na 3 stranách, 2 již zanikly). V zámecké kapli zachována původně raně gotická hradní věž - válcový donjon ze 13. století. Uvnitř hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se zrcadlovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu (vznik kolem roku 1690). Na sz. konci ostrohu nad řekou se nachází zahrada z konce 17. století se šestibokým glorietem.

Poloha

přidat fotografie