Obec leží v krajinářsky zajímavém parku Řehořkovo Kořenecko, mezi vrcholy Paprčem (721 m.n.m) a Skalkami (735 m.n.m). V katastru obce se nachází přírodní rezervace Pavlovské mokřady a přírodní památka Horní Bělá.
První doložený zápis o Benešově pochází z roku 1362, obec je rovněž zanesena na mapě Moravy a Slezska ze 14. století.
V oblasti, ve které se nachází, se rozkládaly hluboké a nepřístupné lesy. Roku 1078 daroval vévoda Ota I. toto území premonstránskému klášteru Hradisko u Olomouce. Opat kláštera povolal z Německa sklářské odborníky a ti v místě, kde je dnes Pavlovský dvůr, založili skelnou huť. Pro skláře postavili vesnici Benýšku, jak dokládá nápis na Pavlovském dvoře. Vesnice později zanikla.
Benešov vznikl jako tvrz nebo zemanství s hospodářským dvorem. V roce 1610 měla obec již dvacet stavení a svoji pečeť s běžícím jelenem. Po zrušení hradišťského kláštera byl vytvořen náboženský fond a z jeho výnosu byl na místě
tvrze postaven
kostel vysvěcený 11. listopadu 1787.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Horní Benešov (město) |
![]() |
![]() | Bruntál | |
![]() |
Benešov (obec) |
![]() |
![]() | Blansko | |
![]() |
Benešov (město) |
![]() |
![]() | Benešov | |
![]() |
Benešov nad Černou (obec) |
![]() | Český Krumlov | ||
![]() |
Benešov nad Ploučnicí (město) |
![]() |
![]() | Děčín | |
![]() |
Dolní Benešov (město) |
![]() |
![]() | Opava | |
![]() |
Benešov u Semil (obec) |
![]() |
![]() | Semily |