Pomník padlých - Nezvěstice (pomník) [28903]

Dne 22. října 1922 byl dán návrh, aby v naší obci byla uctěna památka těch, kteří se s námi nedočkali svobody v osvobozené vlasti a ve velkém zápase národů - 1. světové válce zahynuli. Byla ustavena komise, která se měla postarat o vybudování pomníku. Předsedou byl zvolen František Nekola z č. 26. Místo na pomník padlých poskytla ochotně obec v parku před školou. Dne 15. července 1923 byl odhalen pomník padlým a zemřelým ve světové válce za velké účasti občanů z Nezvěstic a okolí a legionářů. Celkový náklad na vybudování pomníku činil 14.630,- Kč. Většina peněz byla získána z pořádání slavností a zábav. Pomník zhotovilo družstvo kameníků ve Štěnovicích ze štěnovické žuly. Pomník zdobí socha ženy-matky, znázorňující vlast, která truchlí nad ztrátou svých synů. Návrh na pomník a sochu z hořického pískovce vytvořil sochař Rudolf Šašma. Na mramorové desce jsou napsána jména našich mrtvých z první i druhé světové války. Celý pomník zdobí nápis: “Nechť kámen tento jest věčně symbolem díků a uznání Vám, kteří vykoupili jste drahou svobodu naší obětí nejtěžší!”

Dne 30. 5. 1946, aby byla uctěna památka obětí okupace, byla upravena původní deska na pomníku padlých a doplněna novými jmény padlých ve 2. světové válce. Zdejší zámečnictví Josefa Cajthamla ochotně a dobrovolně zhotovilo vkusnou mříž nad betonovým obrubníkem. Dne 9. 6. 1946 byl obnovený pomník odhalen.

Oběti 2. Světové války z Nezvěstic

Rudolf Bláha, nar.19. února 1894, Nezvěstice č.73, vedoucí okresní odbojové skupiny, popraven v Drážďanech 13. ledna 1944.

Růžena Bláhová, nar.26. ledna 1899, manželka R. Bláhy, odvezena do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde 6. prosince 1943 zemřela. Josef Diviš, nar.15. března 1900 ve Spáleném Poříčí, za války bydlel v hlídačském domku v Dlouhém. Byl vězněn v Buchenwaldu. 10. dubna 1945 na pochodu z tábora zahynul. Václav Říha, nar.2. března 1915, Nezvěstice č. 155, byl nasazen na práci v říši. Později byl vězněn v koncentračním táboře v Dachau. Tam zemřel 2. února 1944. Josef Slánský, nar.19. prosince 1899 v Nezvěsticích č. 13, zatčen 26.června 1941 gestapem. Byl vězněn v koncentračním táboře v Dachau, později ve východním Bavorsku, kde zahynul.

Josef Štěpánovský, nar. 19. března 1890, Nezvěstice č. 123, zaměstnanec Škodových závodů, byl členem organizace, která podporovala rodiny politických vězňů. Zatčen byl 29. dubna 1944 a odsouzen v Drážďanech ke třem letům vězení. Zemřel 10. února 1945.

Zabiti při náletech

Marie Vršecká, nar. 16.8. 1923, Nezvěstice - Olešná č. 11. Pracovala jako průvodčí vlaku. Dne 17. dubna 1945 se vracela v 7 hodin ráno vlakem domů. Vlak byl mezi Koterovem a Starým Plzencem napaden hloubkovými letci. Střepina zasáhla průvodčí tak, že byla na místě mrtva.

Marie Lepší, nar. 2.2. 1894, Nezvěstice č. 107, byla zabita 24. dubna 1945 při náletu hloubkových letců. Střepina bomby ji zasáhla do hlavy a na místě usmrtila.

Anna Kubová, nar. 8.4. 1901, Nezvěstice č. 96, 24. dubna 1945 byla při náletu zasažena střepinou bomby doma na verandě. V plzeňské nemocnici zranění podlehla.

Oběti holocaustu

MUDr. Siegfried Slánský

Matylda Slánská Šimon Slánský Jindřiška Slánská Zdeněk Slánský Helena Hřebíková

V lednu 1942 byli odvezeni do Terezína, odkud se již nevrátili.

Poloha

přidat fotografie