Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Znojmo » botanická zahrada, park » Gránický lesopark - Znojmo (lesopark)

Gránický lesopark - Znojmo (lesopark) [28895]



 Znojemský malý Grand Canyon - Lesopark v Gránickém údolí

Gránický potok protéká na konci své pouti hlubokým údolím vytvořeným v masivu českého krystalinika . Odděluje od sebe historické Znojmo a Hradiště sv. Hippolyta . Ve středověku bylo toto místo ze strategických důvodů udržováno zcela odlesněné kvůli možnostem ostřelování z městských hradeb a hradní pevnosti. Turista , který dnes navštíví tato místa se ocitne v romantickém lesním světě , jehož osou je zurčící Gránický potok . Lesopark je protkán cestami zvoucími k procházkám v příjemném stínu horkého letního dne . Bylo nutno mnoha práce na zvelebení těchto kamenitých strání a mnoho rakouských zlatých bylo vydáno za sazenice stromů či za práci tesařů , zhotovujících mosty k cestám vedoucím přes potok . Do dnešních dnů však mohou návštěvníci procházet kolem velkých neopracovaných kamenů nesoucích tesaný nápis . Bílá písmena Brosch weg , Kerneker weg , Jubileum weg , Cesta 24. pluku přenesou zasvěcené do doby , kdy krása Gránického údolí v průběhu 19. a 1. poloviny 20. století vznikala . Jen málo místních ví , co znamenají nápisy na omšelých , lišejníkem porostlých kamenech . V Gránicích bylo pět cest pojmenováno po zasloužilých mužích znojemského Okrašlovacího a zalesňovacího spolku. Byli to Brosch, Haberler, Kerneker, Lerch a Oborny. O nejnovější cestu se zasloužil 24. střelecký pluk, a proto nese jeho jméno. Hlavní vstup do lesoparku v podobě rampového sestupu přes starou městskou hradbu byl zřízen na ostrohu u starého minoritského kláštera na konci dnešní ulice Přemyslovců.

Pojďme se nyní spolu vrátit do starých časů rakouského mocnářství , do doby , kdy " stařičkému mocnáři " Františku Josefu I. bylo pouze 47 let , kdy manželství s krásnou sestřenicí Alžbětou trvalo teprve 23 let a kdy 10 let uplynulo od rakousko - uherského vyrovnání .

Zalesňovací a okrašlovací spolek ve Znojmě 1878 - 1945

Od počátku 19.století se romanticky založená část znojemských měšťanů snažila vytvářet okolo zastaralé středověké pevnosti města Znojma pás estetické zeleně. Odpovídalo to dobovým představám o podobě krajiny. V roce 1877 vzniká myšlenka vytvořit znojemský Okrašlovací a zalesňovací spolek. Jeho stanovy byly schváleny 4.července 1878. První valná hromada se konala 5.srpna 1878. V tomto období šlo převážně o německé společenství . Členství v Okrašlovacím spolku bylo elitní, spojené s mecenášskými povinnostmi i vysokými členskými finančními příspěvky .

Okrašlovací spolek ve Znojmě se zasloužil o zalesnění holých skal v bližším i vzdálenějším okolí města, vybudoval cesty a odpočinková místa. Svou pozornost vždy zaměřoval také na ochranu přírody a ptactva . Zřídil překrásná vyhlídková místa, a tím za šedesát let své existence výrazně přispěl ke zkrášlení města i jeho okolí. Spolek zřídil ukazatele a staral se o značkování cest.
Zřídil nádherné cesty v Gránicích a v Mločím údolí. Když roku 1887 zničil lesní požár porost na levobřežním svahu Gránického údolí, spolek jej opět zalesnil ,upravil zde cesty a pěšiny, položil mosty a lávky, a proměnil tak celé údolí v místo vhodné k procházkám i k odpočinku. To bylo možné zejména po roce 1889, kdy byla odtud přeložena vojenská střelnice na Sextenberg (Načeratický kopec) a spolek vykoupil od drobných vlastníků pozemky na dně údolí. Pan Kerneker daroval spolku své louky, které ležely v tomto prostoru.

V roce 1919 byl předsedou Spolku byl Němec Robert Mayer a do Znojma přichází pětatřicetiletý český lesní inženýr Jakub Jiral . V roce 1921 se do popředí dostal opět Němec , třiasedmdesátiletý Johann Muck . Na tyto dva muže , Mucka a Jirala , byla vložena nebývalá zodpovědnost . Bude Spolek logicky česko-německý, či bude v rámci Československé republiky dále živořit v nacionální separaci ? Jakub Jiral byl iniciativní a úspěch slavil jeho smysl pro diplomacii a dobrá znalost němčiny. Na první pohled dělila oba muže velká propast - jednak věková, jednak názorová. Oba byli vlastenci, jenže jeden německý a druhý český. Dokázali si ale dne 11.dubna 1921 podat ruce na znamení dohody, že Okrašlovací a zalesňovací spolek ve Znojmě bude česko-německý. Demokratické prostředí první Československé republiky tu sehrálo svou roli . Druhým důvodem bylo, že oba muži byli vzdělané a kultivované osobnosti. Třetím důvodem bylo společné téma - znojemské parky, lesoparky a krajina.

Hned první česko-německá realizace byla z několika aspektů vskutku symbolická. Společným úsilím se konečně naplnila stará realizační ambice a podařilo se vybudovat technicky náročnou cestu spojivší znojemské Karolíniny sady v dyjském údolí s lesoparkem Podhradí v Gránickém údolí. Stalo se tak v roce 1923 a společné česko-německé dílo bylo pojmenováno po předsedovi Okrašlovacího a zalesňovacího spolku Muckova cesta. Německou dobrou spolupráci s Čechy ve Spolku dokladuje v roce 1928 vybudování dlouhé Jubilejní cesty - k desátému výročí existence první Československé republiky. Tato cesta začíná na protáhlé pravidelné plošině podél Gránického potoka a po dílčím serpentinovém stoupání končí na staré hradišťské silnici.

V roce 1938 plánoval znojemský česko-německý Okrašlovací a zalesňovací spolek zřízení botanické zahrady vzácné podyjské květeny v Gránickém údolí pod hradem . Práce však byly odloženy na jaro roku 1939. Čeští a němečtí občanští romantici možná tvrdošíjně věřili, že botanickou zahradu založí , ale 9. října 1938 Znojmo obsadila německá vojska. Ještě v roce 1938 ze Znojma odešla značná část Čechů . Po ukončení II.světové války , po roce 1945 , téměř všichni Němci.

Společné velkolepé parkové, lesoparkové a krajinné dílo, které nejdříve Němci a později i Češi budovali od 1804, tedy 135 let, dospělo k tragickém konci. Po krátké poválečné iluzi, stačilo jen nemnoho roků k rozsáhlému zanedbání a devastaci dlouho budovaného " rodinného stříbra " českého i německého Znojma. Ani s odstupem času nelze změnit dějiny česko-německých vztahů . Se zarůstajícími německými hroby ale mizelo a bylo neobjektivně zastíráno vědomí o kulturní a tvůrčí dimenzi tohoto dějinného soužití. Ovšem i další osud mnohých českých občanských romantiků byl velmi neblahý. Lze to jej dokladovat na životním osudu lesního rady pana Ing. Jakuba Jirala. V roce 1942 byl zatčen gestapem, vyslýchán a vězněn. Záminkou byla jeho sbírka historických zbraní a údajná politická nespolehlivost. Život mu do značné míry zachránila dobrá znalost němčiny. Po nacistické okupaci byl ihned propuštěn ze služeb města Znojma a opustil obsazené pohraničí. Akční výbor Národní fronty navrhl pensionování Ing. Jakuba Jirala , propuštěn byl 26. února 1948 . Později přišel o svůj znojemský dům i sbírku historických zbraní. Horší možná bylo vědomí bezmocnosti při pohledu na ničení mnoho let budované zahradní hodnoty .

Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s. vstal jako bájný pták Fénix k další dobrovolné záslužné činnosti . Jeho činnost byla obnovena v roce 1992 a je nepolitickým, dobrovolným zájmovým sdružením občanů usilujících o všestranné zkrášlování města Znojma a jeho okolí. Podporuje ochranu kulturního a přírodního dědictví, rozvoj místní kultury, jemného cestovního ruchu, ochranu a rozšiřování zeleně. Angažuje se při utváření vzhledu města a okolí s ohledem na historická, památková i vlastivědná hlediska. Podílí se na nezávislé veřejné kontrole a odborné oponentuře činnosti orgánů a institucí veřejné správy, podnikatelských a jiných subjektů.

Některé cíle Okrašlovacího spolku ve Znojmě se zaměřením na Gránické údolí :

Zeleň a cesty udržovat v dobrém stavu, postupně zde obnovit drobné památky a objekty, zvl. po bývalém Zalesňovacím a okrašlovacím spolku: např. nápisy, pamětní desky, kaskády na Gránickém potoce atd. Obnovit dřívější cesty v Gránicích a na Hradišti, zvláště cestu od Samaritánky k hájovně, obnovit alej od kamenných Oveček (zde vytvoření cesty Jakuba Jirala), cestu kolem Gránického potoka turisticky označit a zprůchodnit až do polesí Smoha. Zde postupně obnovit drobné historické stavby -pozůstatky
po bývalém znojemském vodovodu. V současnosti je Gránický lesopark postupně rekonstruován.

 

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)