Bohuslavice (obec) [2870]

Osad tohoto jména je na Moravě několik. Osobní jméno Bohuslav v Diplomatáři Moravském uvádí se k r. 1174, o kterýchsi Bohuslavicích ponejprv r. 1207 se píše.

Naše Bohuslavice leží při silnici z Nové Říše ke Staré Říši na úbočí pahorkovitém a v kleslině u potoka Vápovického (do Telče na západ 10 km); mají se samotnou hájovnou „Boroviček“ správně „Borovíčko“ 40 čísel (schází č. 27, 35 a 36), 243 obyvatele a na 375 ha pozemků (polí 266, luk 33, zahrad1.3, pastvin 28, lesů 32 ha). Dvůr kláštera Novoříšského, při němž jest i lihovar, má 109 ha rozlohy. Po požáru r. 1904 a 1906 důkladně stavení dvorská obnovena. R. 1870 udáno ve 34 domech 233 obyvatelů.

Počítá se tu nyní půlláníků 10, čtvrtláníků 2, 1/8láníků 4, chalupníků 15, domkaři 4.

Jména tratí: v Křástově, u Borovičky, na Dílech, u Jasaní, pod Vostrážkou, Losy, Prostřední, Padělky, Dlouhé louky, Zahrádky, Hraničky, u Trubačky, Suché louky, Jeřábka, Vlčí krk, Vranovky, za Humny, u Střešně, Radvánky, Stráně, do Kopců, Marvánky, Kobyla, Votvrň, pod Pahorkem.

Nejdéle sedí na gruntech rodiny: Zadražilova č. 3, Smetanova č. 9, Marvanova č. 12, Urbánkova č. 14 a č. 16.

Ves přifařena a přiškolena je do Nové Říše. Má jmění: 2 domky (chudobinec, isolační nemocnice) a 21 ha pozemků (z toho 11 ha pastvin). Jako jiné osady byly i Bohuslavice [1] za stara zvláštním statkem zemanským s poplužním dvorem i druhým dvorem svobodným. Majitelů známe z 14. a 16. století celou řadu. R. 1353 zapsal na tomto zboží Ota z Bohuslavic 2 kopy a 15 gr manželce své Elišce, r. 1360 Hron z Bohuslavic manželce své Johance 58 hřiven a 2 lány, r. 1366 zní podobný zápis na dvorec. R. 1365 jmenují se Matěj z Bohuslavic. Dvorec řečený prodán r. 1373 Hronem Mikšovi, řečenému Medunovi a bratru jeho Svatoňovi. R. 1381 Marketa z Cidliny zapsala majetek tu v Bohuslavicích bratru Vaňkovi; podobně Helena z Horního Pole bratru Lipoldovi z Bohuslavic. Svach s bratrem svým Prokopem vložili v desky dvůr zdejší r. 1390 Hlasovi z Ostrova a sestře jeho Anežce. Počátkem 15. století zakoupen dvůr Mikulášem Rulantem z Holoubka, jehož vdova Helena prodala jej se 3 lány r. 1415 rychtáři městečka Nové Říši Hanušovi a manželce jeho Kateřině. Hned roku následujícího Anna z Bohuslavic vkládala v desky dvůr jeden Mikuláši Bradáčovi a ženě jeho Anně, vdova po Vaňkovi z Bohuslavic druhý dvůr Zdeňkovi z Bohuslavic a manželce jeho Anně. R. 1432 prodal Jan z Opatova panoši Libnovcovi z Kletečné mlýn v Bohuslavicích za 4 kopy grošů [2] . Před r. 1450 uvádí se Petr z Bohuslavic, jehož pohonil kněz Prokop, probošt z Říše. R. 1446 daroval Václav Bradáč dvůr v Bohuslavicích Oldřichu z Kynic, jemuž připadl tu i druhý dvůr Adličky z Bohuslavic r. 1455 – Byl to asi týž Oldřich, který se r. 1459 z Bohuslavic psal, kteréhož pohnal r. 1464 Zich z Hrádku, „že drží dvůr poplužní v Bohuslavicích a půl druhého lánu, podsedek a mlýniště“, k čemuž měl prý právo Zich. Proti vkladu dvoru toho v desky ohlásil odpor r. 1464 i Mikuláš z Rosiček, který se již r. 1446 z Bohuslavic psal.

Filip z Rosičky vypověděl, že strýcové jeho Svach a Prokop před r. 1464 dvůr v Bohuslavicích měli.

R. 1492 přijala tamtéž na spolek Kateřina z Bohuslavic manžela svého Petra z Rozseče na dva dvory se 7 lány; jeden ze dvorů těch vložen v desky Petrovi v plné vlastnictví. R. 1550 psal se na Bohuslavicích Bul z Bořitova, z jehož v nedílnosti žijících šesti dětí v letech 1570-1580tých Jan majitelem se píše a bratra Baltazara nástupcem určuje. Jich sestra Bulovna z Bořitova prodala r. 1597 vše (ves se dvorem, ovčírnou, zahradami a chmelnicemi) za 2500 zl. majiteli Budče Volfovi Koňasovi z Vydří, který tu zajistil r. 1598 věno manželce své Marketě Hostákovské. R. 1607 jmenuje se majitelem Bohuslavic Jan Zahrádecký ze Zahrádek, pán na Hobzí, po něm Jan Čejka z Olbramovic na Nových Syrovicích, kterýž využil vhodné příležitosti zaokrouhliti zboží svoje v Syrovicích vsí Krnčicemi, jež mu pustil klášter Novoříšský, přidav ještě dvůr a pustinu Strážov u Horní Slatiny) za Bohuslavice, jež klášter ujal r. 1618 v držení své. Změna ta velevýhodou byla klášteru, kterýž měl již v bezprostřední blízkosti Bohuslavic od 14. století „Vranůvky“ a z let 1570tých část Bohuslavic samotných. Od řečeného r. 1618 zůstaly Bohuslavice zbožím klášterským. Tenkráte převzal tu klášter tvrz, dvůr a 12 usedlých sedláků.

Po zaniklé vsi Vranůvkách zůstalo jméno Bohuslavické trati polní, směrem k Rozseči se rozprostírající.

V 17. století měly všechny obce náležející k Nové Říši v pečeti vyobrazení radlice a počáteční písmeno jména svého; tak Bohuslavice, Hladov, Olšany, Vápovice, Vilímeč a Vystrčenovice.

R. 1570 koupil probošt Urban mlýn pod Bohuslavicemi od Matěje Nepraše za 224 kop víd. a 90 kop, jež měl na tom mlýně Marek Karban z Chotěbudic. Probošt Urban pustil mlýn r. 1579 Štěpánovi za 240 kop, kteráž suma měla splacena býti ročně po 16 kopách. Že však probošt peněz potřeboval hned, spokojil se se 116 kopami, jež mu slíbilo záduší Želetavské. [3] I špitál v Telči měl na mlýně r. 1590 80 kop. [4] Tenkráte (do r. 1593) seděl na mlýně vladyka Jakub Kobylka z Kobylího.

Poloha

přidat fotografie