Batelov (městys) [2867]

) Pověst vypravuje o něm toto: Když čert si stavěl hrad, podnes zvaný „Čertův Hrádek“, asi hodinu cesty severně Batelova u vesnice Rohozné v Čechách, vozil prý kámen se skalnatého našeho „Vršku“. Bylo mu však stavěti jen do „kuropění“ - a tu se čert opozdil. Neboť když právě naložil nejlepší kámen na dokončení stavby, zakokrhali kohouti, a čert uváznuv zmizel; zanechal jen vršek svého kočáru na skále, jenž tu leží dosud a není nepodoben 120 českou vesnicí Rohoznou, 712 m nad mořem. Jsou to malebné skupiny skal a podobají se rozvalinám hradním s věžemi. Na jedné baště nahoře vytesán šprýmovným kameníkem čertův trůn. V lese „Hanzalce“ pobývál prý pověstný vůdce loupežnický Grázl. Právo tržní, znova potvrzené, obdržela obec na tři trhy od císaře Františka II., zvláštní posud dochovanou pergam. listinou s velkou pečetí císařskou, datovanou 8./3. 1799 – na čtvrtý trh vymohla si obec právo r. 1862. - Čtyři trhy tyto se konají: 1. v pondělí po sv. Janu Křtiteli, 2. v pondělí po naneb. P. Marie (darovaný r. 1672 dne 23. dubna císařem Leopoldem I.) a 3. na sv. pannu Barboru; nový 4. v prvé pondělí postní. - Dobytčí trh bývá o výr. trhu. - Živnosti: nejvíce rolnictví a řemesla. Z průmyslových závodů dlužno uvésti: panský pivovar, lihovar, továrnu na sukno (která úplně vyhořevši, po dlouhém čase opět pracuje), papírnu (jež sice náleží již k Bezděčínu v Čechách, ale kde dělníci z Batelova pracují), dílnu na špičky jantarové a pěnové (filiálka Vídeňské firmy Spillerovy), dílnu na perleťové knoflíky a konečně železné hamry. Cechy zanikly jako všude; za ně zřízeno živnostenské společenstvo r. 1883. Zůstaly po nich dosti zachované prapory, jakož i některé staré pergameny. - Batelov má též c. k. poštovní a telegrafní úřad. Společenský život podporují: Občanská záložna s obmezeným ručením, katolický spolek losovní „Naděje“, pak „Austria“ a „Fortuna“. - Odbor „Národní jednoty pro jihozáp. Moravu“ zanikl netečností členův. - Hasičský spolek založen r. 1886; spolek veteránský. - Obchod v rukou židovských. Knihovna pro lid r. 1889 založená jest ve škole a má 200 svazků; dříve tu měl „Sázavan“ knihovnu, ale vzal ji zpět. – Nejdéle starostoval Karel hrabě Blankenštejn, a to v l. 1848-89. Samoty: Pohodný jménem Grázl. - Dvory: Stránky, Nový Dvůr a Medličky patří hraběti Blankenštejnovi, jakož i mlýn „Píla“ zvaný; kromě tohoto jsou tu ještě dva menší mlýny, z nichž jeden s pilou náleží též velkostatku, - druhý se zove „Na skalce“. - svršku starobylého kočáru. Podepřen jest jakoby klínem. - Tak zůstal „Čertův Hrádek“ dodnes nedokončen. 121 První zprávy o Batelově odnášejí se k r. 1272,. kdy jmenuje se „Leuoldus, plebanus de Patelov“, kaplan markrabího Braniborského (Emler. II. 506). - Ve 14. století drželi Batelov Pacovští. Původní rod pánů Pacovských, prodav aneb jinak ztrativ Pacov, uchýlil se na Moravu, kdež měli Pacovští drahně statkův. Ješek, řečený Paktuna, držel r. 1353 Batelov, potom Janštýn a hrad Hradiště se Sedlcem a Lukou; též ves Lovětín, kteroužto věnoval manželce své Žofii. Připomíná se ještě r. 1376. - Znak jeho má krokev čili dva pruhy, které se sbíhají uprostřed horního kraje štítu. - Jan z Pacova, jinak z Batelova, měl r. 1413-1418 též ves Šlapanice u Brodu Německého. R. 1532 sídlel na Batelově Mikuláš Radkovec z Mírovic, jehožto synové Jindřich a Karel majetek prodali r. 1546. R. 1546 držel Batelov s Lovětínem a později i Rácov a Stránky Macák (Máček), jenž se pojmenoval Čížkovský z Čížova, který mu též přináležel, po něm držel Batelov od r. 1561 Pavel Macák, od r. 1602-1612 bratři Macákové Václav a Petr. - V 16. století bylo tu mnoho nekatolíkův. - Ve století 17. náleželo Batelovské panství Batelovským (z Prostého), potom Odkolkům z Újezdce a Krabicům z Vejtmíle. Koncem XVII. století seděl po otci svém na statku Batelov Antonín Odkolek z Újezdce, potomek rytířské rodiny české, která toho času v Čechách hojně byla rozvětvena. Okolo r. 1625 vystupuje jako majitel Batelova kastelán Telečský Hynek Ladislav Krabice z Vejtmíle, jenž od r. 1644-1649 byl nejv. sudím na Moravě. Po něm dědil Batelov syn Jindřich, jenž zemřel bezdětek jako bratří jeho Václav, kastelán Telečský, a Matěj, jenž r. 1653 učinil v Batelově záduší. Batelov připadl sestrou jejich Marií Františkou († 1665) muži jejímu Vojtěchovi Lad. Odkolkovi z Oujezdce. Tento zemřel r. 1668, zanechav Batelov synu Vilému Jindřichovi, po kterém r. 1681 dědili Rudolf Jindřich, Vilém, Jaroslav a Leopold, z nichžto Jaroslav ostatní bratry vyplatil a Batelov svému synu Leopoldovi poručil, jenž r. 1710 se píše pánem Batelova. Dcerou tohoto pana Odkolka a choti jeho Marie Maximiliany, roz. z Valdorfa, byla paní Marie Kateřina Zahrádková z Eulenfelsa. Tato stala se bezděčnou obyvatelkou Daliborky< zpět | strana 6 | dále >

    přidat fotografie