Náklo (obec) [2829]

Obec Náklo - Svou polohou v Hornomoravském úvalu, tedy úrodném kraji zvaném Haná, je obec vlastně předurčena pro svůj hlavní směr činnosti a náplň běžného dne. Není to však už zdaleka jen zemědělství, kterému se místní občané věnují. V obci se rozrůstá standardní síť služeb, funguje zde základní škola, mateřská škola. V katastru obce je díky nalezištím písku i pískovna zaměstnávající řadu nákelských občanů. Návštěvníkům může Náklo nabídnout koupání v již zmíněné pískovně, v létě je zde též možnost stanování. Během roku se v obci koná i řada kulturních a zábavných akcí, jmenujme třeba závody sboru Dobrovolných hasičů, Jízda králů, vynášení Morény, ples Sokolů a jiných pořádajících, fotbalová utkání místních fotbalistů a další.. Místní památka: Kostel, Boží muka, památník obětí 1. světové válce, sv. Floriánek, hrob Jana Opletala... V obci: tři obchody, dvě hospody, pošta, kadeřnictví, holičství, pedikúra, kosmetika, masáže a jiné služby, vodovod, plynofikace, kanalizace a ČOV.

Historie obce - Samotný název Náklo se vyskytuje poprvé v psaných listinách roku 1078 ve formě německé "Nákel", staroslovansky "Naklye - Náklí - Náklo". Název Náklo znamená baľinaté místo, kde klíčí mladé vrbiště. Toto je jeden z mohých výkladů názvu obce. Jiná eventualita vychází z toho, že název "Náklo" vznikl podle staveb "na kůlech", které se v těchto oblastech stavěly a byly archeology objeveny. Někteří historikové oproti tomu tvrdí, že Náklo je odvozeno od srbského slova "naklja" coľ znamená záhyb řeky. Ve své při o původ názvu Náklo, historikové, kteří zastávají názor, že je odvozeno od slova klíčit, argumentují skloňováním slova "kůl" ve staročeštině. Podle nich by název vzniklý ze slova "kůl" zněl "Na-klí". "Náklo" je podle nich pojmenování bahnitého místa, kde klíčí vrby. Obyvatelé samotné obce a i současní historikové se však přiklánějí spíše k variantě, že Náklo vzniklo podle osady "na kůlech", kterou zde archeologové objevili. První zmínka o Nákle, jak již bylo řečeno, je díky písemné zprávě z roku 1078. V tomto roce daroval kníže Oto Sličný část desátků, které získal od nákelských, nově založenému kláštěru Hradisko v Olomouci. První slovanští obyvatelé obce byli pohané, jejich hroby zde byly nalezeny. Celá obec se rozkládala na ostrohu v bažinaté oblasti, bažiny tvořily její přirozenou ochranou ze strany severní. Ze strany druhé byla obec chráněna branou, ta měla zabránit nepříteli ke vstupu do obce. V místech kde tato brána stála, se dodnes nachází část obce zvaná "Zábraň". Počátky šlechtických rodů spadají do nejstarších dob, kdy jednotlivci vynikali udatností, bohatstvím a věhlasem. Jejich rodina pak požívala vážnosti a vynikala nad jiné. Toto bývalo v každé osadě a tedy i v Nákle. I zde byl šlechtický rod, který měl své sídlo, tvrz, hrad a dvůr. Z vladycké rodiny nákelské se později vyvinul rod rytířů z Nákla. V tomto rodě bylo časté jméno Bohuněk. Znak pánů z Nákla je znám pouze z jedné zachovalé pečeti z roku 1440 (znak úplně vlevo). Za rody příbuzné se považují ty, které užívaly podobného znaku. Mnohdy však není možno přesně určit, zda ve znaku je hlava husí, supí nebo kohoutí. Nynější podoba obecního znaku pochází z roku 1997. V zeleném štítě je červený heroldský kříž, provázený přivrácenými stříbrnými husími hlavami s krky, se zlatými zobáky a červenými jazyky. Slavnostního předání rozhodnutí o přidělení obecního znaku z rukou premiéra Miloše Zemana se zúčastnil starosta obce Karel Široký. Někdy před rokem 1600 byla v Nákle zřízena škola. Ve spisech olomouckého klášterního Hradiska se u roku 1609 uvádí jméno Havel Simitius, což byl učitel, který v té době v Nákle učil. Škola byla nedaleko kostela a fary. Švédský vpád ji roku 1642 zničil, ale vesnice nechala školu znovu zřídit a to opět u kostela. Pokud se podíváme do obsahu výuky, tak se na škole vyučoval biblický dějepis, krasopis, mluvnice, místní zeměpis, počítání zpaměti, přírodopis a zpěv. Během let se podoba budovy školy měnila. V roce 1786 při dělení panského dvora, bylo rozhodnuto, že se z budov zřídí škola a fara. Bohužel však škola byla zřízena v nevyhovující budově, jež byla vlhká a tmavá. V roce 1843 se v jedné z tříd propadl strop, ten byl opraven až v roce 1853. Budova byla však nadále nevyhovující, což nelibě nesli hlavně rodiče žáků. Proto se některé z obcí (Příkazy a Unčovice) vyškolily a zřídily si školy vlastní. V roce 1885 se započalo se stavbou nové školní budovy na pozemcích Melichara a Františky Maulerových, které byly za tímto účelem obcí vykoupeny. Kolaudace nové stavby se konala 17. února 1886, ale stavba nebyla schválena, zejména na střeše se našlo množství nedostatků, po jejich odstranění byla budova konečně 31. srpna 1886 zkolaudována. Definitivní vybavení školních místností bylo provedeno roku 1890. Na budově byly později prováděny ještě ozdobné práce. Upravoval se dvůr a tělocvična. Roku 1900 byla opravena střecha, roku 1921 vsazena nová okna. Ale už roku 1930 bylo nutno celou budovu řádně upravit neboť tato byla stavěna velmi nedbale. I kvůli počtu žáků bylo rozhodnuto školu o jedno patro nadstavit. Práce byly zahájeny roku 1935 a po Novém roce 1936 se v již upravené škole vyučovalo a vyučuje se dodnes. Hanácký kroj se v Nákle nosil ještě počátkem 19. století, mizeti počal teprve po roce 1850. Mužský kroj vymizel nejdříve. Nebyl tak bohatý jako ženský. Oděv ženský byl pestřejší a podle něho se poznávaly ženy starší od mladších, vdané od svobodných. Jednotlivé části ženského obleku byly tyto: pančuche, střevice, krbce, papuče, sťořák, fěrtoch, zástěra, oplečí, rokávce, lajdik, placák, šátek na hlavo, gargola, pantlék, flanelka, batan, kuľoch, valaška, marinka, obrus a heta. Již ve čyřicátých letech 18. století se scházeli někteří sousedé z Nákla a okolí na faře u kaplana Ondřeje Brázdila, který jim půjčoval ke čtení české knihy. Později se sházeli u kupce Františka Richtra, kde se četlo a o slyšeném hovořilo. Láska ke knize byla příčinou, že soukromý čtenářský kroužek v Nákle se změnil roku 1863 na první nákelský spolek. Druhým nejstarąím nákelským spolkem byl zpěvácký spolek "Svatopluk". Během let vznikaly spolky další a další. Jmenujme například: Občanská Beseda, Veteránský spolek, Sbor dobrovolných hasičů, Králikářský spolek, Včelařský spolek, Holubářský spolek, Drůbežnický spolek, Skupina venkovské mládeže, Jednota Orla, Jednota Sokola, Okrašlovací spolek a spousta dalších. Osada Jáchymov vznikla z pozemků zrušeného klášterního dvora v Nákle v roce 1785. Jméno získala po inspektoru komorních statků Jáchymovi ze Stettenhofenu. Jejím prvním rychtářem byl Martin Majtnar. Nová osada Jáchymov a Obec Náklo byly spolu vždy spojeny, takže se obec i osada vzájemně doplňovaly. Sporem mezi Nákelskými a Jáchymovskými - zvanými též familianti - byly nákelské pastviny. Osada totiž nedostala příděl pastvin a Jáchymovští museli pást dobytek na těchto pastvinách za peníze. V Jáchymově vznikla časem kaplička, bohužel není přesně známo kdy. V roce 1918 se začalo provádět slučování menších obcí s většími a v roce 1937 bylo uskutečněno i sloučení Jáchymova s Náklem. Dodnes je Jáchymov částí obce Náklo.

Poloha

přidat fotografie