Západočeské divadlo v Chebu (divadlo) [27393]

Na Chebsku se hrálo divadlo v němčině už v patnáctém století. Podle záznamů v místním archivu se zde od roku 1442 uváděla Hra chebská. Zachovalo se z ní 8312 veršů a patří ke světovým unikátům. Její provedení trvalo tři dny. V roce 1775 se v Chebu poprvé objevila skupina profesionálních herců, která vystoupila v radničním sále. Od té doby se uvažovalo o zřízení stálého divadelního sálu. V letech 1787-1850 se v Chebu hrálo většinou v redutním a berním sále staré radnice. První dochovaný chebský divadelní plakát pochází z 30. prosince 1787 a zve na představení hry Albrecht vévoda frýdlantský. Budova městského divadla v Chebu byla slavnostně otevřena 3. října 1874. Navrhl ji architekt V. Pröckel a postavil stavitel K. Haberzettel. Jako zahajovací představení byly uvedeny dvě části Schillerovy valdštejnské trilogie Valdštejnův tábor a Valdštejnova smrt.České divadlo hrál v Chebu první český spolek Česká beseda (1881-1897), jehož cílem bylo "povznést obecné vzdělání a společenský život". Po vzniku ČSR počet českého obyvatelstva v Chebu podstatně vzrostl a v roce 1926 zde byl založen ochotnický spolek Budil. K tomuto spolku patřil i pěvecký sbor Hraničář, jehož členové byli většinou vojáci 5. pěšího pluku Doss' Alto. Sbor v roce 1933 spolu s orchestrem Jindřicha Pravečka provedl Smetanovu Českou píseň.

V roce 1955 začala rekonstrukce divadelní budovy. 8. května 1960 byla rekonstruovaná budova Divadla Pohraniční stráže otevřena Tylovou Fidlovačkou v režii V. Hátleho. Po zřízení profesionálního divadla v Chebu činnost ochotnických souborů zanikla. Stálá profesionální scéna vznikla v Chebu v roce 1961. Zakládajícím ředitelem prvního profesionálního souboru se stal režisér a herec Karel Novák. Za dobu svého působení vytvořil mnoho zajímavých režií a hereckých postav, ale především vybudoval velice kvalitní divadelní soubor. V čele divadla stál do 31. 1. 1970, kdy byl vzhledem k dalšímu politickému vývoji odvolán. Společně s ním museli odejít i režisér Karel Nováček, dramaturg Jiří Holeček a herečka Jarmila Horská - Rösnerová (matka Borise Rösnera). V této době působili v souboru herci, kteří si vydobyli místo na "hvězdném nebi", Miroslav Moravec a Stanislav Tříska.

V dalším období se chebské divadlo stalo útočištěm pro divadelníky, kteří měli být v Praze zapomenuti. V Chebu v té době pracovali dramaturgové Miloslav Klíma a Zdeněk Hedbávný, herci Vlasta Chramostová a František Husák, a především významní režiséři: Miloš Horanský a Jan Grossman, který zde v letech 1974-1979 připravil mnoho pozoruhodných inscenací (režíroval zde například svoji úpravu Haškova Švejka, Shakespearova Krále Leara, Racka a Višňový sad A. P. Čechova nebo Longenovu Cestu na parníku Lanna z Prahy do Bratislavy za 365 dní). Chebským souborem prošli také René Přibil a populární dabérka Valerie Zawadská.

Nová doba bez ideologických pout představuje etapu existence, ve které se prokazuje životaschopnost profesionálního divadelního organismu na Chebsku. V roce 1992 se stalo město Cheb zřizovatelem Západočeského divadla a díky jeho vstřícnému postoji zde divadlo stále žije. Od roku 1999 je chebský soubor zván k účasti na přehlídkách profesionálních divadel České divadlo v Praze. V roce 2002 získala herečka Radmila Urbanová Cenu za nejlepší ženský herecký výkon za roli Rút ve stejnojmenné inscenaci R. Křivánka v režii Věry Herajtové, umělecké šéfky divadla v letech 2001-2005. V roce 2003 získaly Cenu za nejlepší ženský herecký výkon všechny tři herečky - Jarmila Vlčková, Eva Navrátilová, Sylvie Krupanská v inscenaci J. Pilmeiera Agnus Dei, opět v režii Věry Herajtové. Tato inscenace obdržela také Cenu za mimořádný umělecký počin.

Poloha

přidat fotografie