Informační centrum - Holýšov (infocentrum) [27298]

Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí (Horní Kamenice, Štichov, Kvíčovice, Neuměř, Bukovec, Černovice, Čečovice, Všekary). Město Holýšov je součástí Svazku Domažlicko a Mikroregionu Radbuza. Město má vybudovanou kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje. Posledním projektem je Čistá Radbuza, kdy byla zrekonstruována stávající kanalizace, rozšířena o další kanalizační vedení, zrekonstruována čistička odpadních vod, vše podle směrnic Evropské unie.

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919.

Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem svatého Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789.

Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc.

V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Zlatá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty.

Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1867 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.

Poloha

přidat fotografie