Křenovice (obec) [2594]

Obec Křenovice leží zhruba v polovině silnice Tábor – Písek v nadmořské výšce 470 až 500 m.
Místo dnešní vesnice bylo osídleno již v předhistorickém období. Archeologické nálezy vypovídají o přítomnosti lidí ze střední doby bronzové patřící k česko-falcké mohylové kultuře (1550 až 1200 let před Kr.) Zbytky dnes již poničených mohyl jsou patrné v Křenovickém lese a na Petrově vrchu v podolském katastru.
Významný archeologický nález byl učiněn v samotných Křenovicích. Pan Kott z Bojenic při dobývání kamene v lokalitě na Pastvišti objevil poklad a odevzdal ho bernartickému učiteli Emilu Průchovi. Ten ho v roce 1897 věnoval do Muzea království českého. Poklad ze střední doby bronzové obsahoval dva bronzové náramky, polokulovitou jehlici, dva malé úlomky bronzu, 30 úzkých zlatých pásku a 618 jantarových perel – pravděpodobně původem z Pobaltí.
První písemná zmínka o Křenovicích je z roku 1379, kdy pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi dal vypracovat seznam všech arcibiskupských panství. Ze soupisu vesnic, pořízeném arcibiskupským notářem Jindřichem Hezlínem z Humpolce pro zvláštní daň jako pomoc králi Václavu IV. při nastoupení jeho vlády, se dozvídáme, že Křenovice byly součástí vltavotýnského panství spolu s dalšími 32 vesnicemi. Křenovice se 13 lány a 20 usedlostmi patřily k největším vesnicím v panství.
Pražský arcibiskup Kundrát z Vechty v důsledku špatného hospodaření zastavil panství včetně Křenovic Janu ze Sobětic ( 20.8.1415) a následující rok propadla zástava definitivně. Křenovice se zpět vrací do majetku pražského arcibiskupství po bitvě na Bílé Hoře, kdy císař Ferdinand II. předal vltavskotýnské panství jako celek. V majetku pražského arcibuskupství zůstaly Křenovice až do roku 1848.
Podle dokumentu „Soupis podle víry“ z roku 1651, žilo v Křenovicích v tomto roce pouze 44 lidí starších deseti let. Je zde uveden krčmář Tomáš Novák se ženou Kateřinou a synem Tomášem, dále pak kovář Mikoláš s ženou Kateřinou. V obci tehdy bylo 5 sedláků: Tomáš Máša, Vít Kašpar, Jiřík Pletka, Jan Polívka, Ondřej Panka a dále 4 chalupníci: Zikmund Hejtmánek, Jan Pitelka, Jiří Neřád a Vít Kučerů.
V moderní době měly Křenovice nejvíce obyvatel koncem 60.let 19. století, kdy zde žilo 562 Křenováků (při sčítání v roce 1869). Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Před první světovou válkou k větším statkům patřily ty usedlosti, které měly také koňské potahy. K nim patřily statky sedláků Slámy (č.p.3), Bartůňka (č.p.6), Boušky (č.p. 17), Bendy (č.p.19), Hubala (č.p. 20), Pytelky (č.p. 32) a Hesouna (č.p. 34).

V roce 2010 bylo zvoleno nové zastupitelstvo. Starostou obce se stal p. Stanislav Bartoš a jeho zástupkyní je p. Anna Kršková. Na obecním úřadě pracuje p. účetní Pavlína Kašparová a knihovnu vede p. Bohumila Štofflová. Obecní kroniku píše ing. Olga Kolísková, která se stará i o webové stránky obce.
V obci funguje Sbor dobrovolných hasičů, jehož starostou je pan Josef Hrůza a velitelem pan Roman Moravec. Pod záštitou hasičů pracují i mladí hasiči pod velením pana Romana Moravce, Václava Jansy a Šárky Hrůzové. Hasiči mají také svůj fotbalový oddíl starých gard - SK SDH Křenovice.
Bohatou kulturní a občanskou činnost vyvíjí občanské sdružení „Křenovické sluníčko“, které pořádá akce na níž se sjíždějí občané z širokého okolí. Předsedkyní sdružení je Pavla Jakubcová.
V oblasti myslivosti zde působí myslivecký spolek „Jížina“, který sdružuje křenovické a podolské myslivce.
V obci jsou dva hostince – „Nová obecní hospoda“ s letním přístřeškem a hospoda „U Tlapů“. Křenováci mohou nakoupit základní potraviny v obchodě, který vede paní Jana Hořejší. V obci bylo postaveno oplocené dětské hřiště na nohejbal a volejbal a vedle něho upraven dětský koutek s prolézačkami.

Poloha

přidat fotografie