Vysoký Potok (osada) [2525]

Vysoký Potok (HohenfluB) byla německá katastrálně a politicky samostatná dědina na severním okraji Hrubého lesa a severovýchodním svahu Jeřábu ( 999 m.) Vesnice stoupá od řeky Moravy (510 m) podél potoka až do výše 670 m. Nade vsí vine se silnice ke kapli nejsvětější Trojice do výšky 889 m.

Vysoký Potok vyrostl, jako některé jiné vesnice jeho sousedství, například Krumperky, Křivá Voda, Zlatý Potok a Vlaské, teprve v druhé polovině XVI. století. Jako příslušný k rudskému panství uvádí se poprvé r. 1615. Kolem roku 1677 měl 19 usedlých (13 sedláků mělo po 40 měř. a 5 domkářů bylo bez polí). Mezi usedlíky byli podle Slavíka dva Čechové. Rychtářem byl Jan Langer, který měl 75 měř. polí.

R. 1749 náleželo vysokopotockým poddaným 392 měřic polí, 6/8 měřic zahrad, 140 měřic úhoru, 73 měřic pustin, 3 měřice lesa, 30 vozů sena a olejna se třemi stupami. Staveb bylo 19, z toho 5 na obecním, komínů 20. Obecní pečeť měla ve znaku srdce, do něhož byly svrchu zatknuty tři kvítky a nápis GEMEIN.HOHEN.FLUS.

R. 1780 vyrovnala obec spor o robotu s vrchností smírem. R. 1793 měla dědina 36 domů s 314 obyvateli, r. 1893 36 domů s 336 obyvateli, dědičnou rychtou, knížecí myslivnou a mlýn, r. 1921 54 domů se 244 katolickými obyvateli ( 234 němců, 10 čechů), r. 1930 : 45 domů, 221 obyvatel (197 němců, 23 čechů, 1 cizinec), 219 katolíků a 2 evangelíci.

Vysoký Potok má německou jednotřídku, státní myslivnu a mlýn. Přifařen je do Krumperků, tam přísluší také četnickou stanicí. Poštovní úřad má v Malé Moravě.

V hrubém lese na vysokopotocké půdě jsou nad Kouřilovým lomem tři balvany. Lid tomu místu říká „U tří oltářů“, protože se tam prý konaly v šeré minulosti pobožnosti.

Vysoký Potok má v listovním archivu šumperského soudu dvě pozemkové knihy se zápisy od roku 1723 a listář založený r. 1807.

Poloha

přidat fotografie