Loštice (město) [25]

Loštice leží na jihu bývalého šumperského okresu , tedy v Olomouckém kraji (. Jméno Loštice je odvozeno od slova "lošek", to muže být buď od německého "Loch" tedy něco ve smyslu díra, jáma, výmol, dul, a nebo od osobníh jména Lošek, což je pravdepodobnejší možnost. Loštice se nacházejí v nadmořských výškách od 252 do 401m a k městu patří dvě osady jménem Žadlovice a Vlčice. Střed města s náměstím Míru leží nad řekou Třebůvkou, protékající městem, a je v příznivé, ani za povodní nezaplavené poloze. Podle klimatického členění České republiky patří okolí Loštic do klimatické oblasti mírně teplé na rozhraní s oblastí teplou. V roce 1965 byla na Podhrádku mezi Žádlovicemi a Lošticemi vybudována tzv. Žádlovická retenční nádrž o ploše 5,8 ha a délce 430 m, sloužící hlavně chovu ryb. Pod ní jsou ještě menší sádky a umělá líheň. V žádlovickém zámeckém parku jsou tři menší rybníky.

Z dějin Loštic

Archeologické nálezy dosvědčují osídlení území dnešních Loštic již v mladší době kamenné. První zaručné písemné zprávy o Lošticích pocházejí ze 13.století, kdy byly již trhovou vsí. O dnešní Loštické části Žadlovicích je písemná zpráva již z roku 1078. Když se roku 1353 Loštice staly součástí bouzovského panství, byly již městečkem. K nejvýznamějším majitelům panství patřil husitský rod pánů z Kunštátu, z něhož pocházel Jiří z Poděbrad, který na Bouzově i pobýval. Od nich získaly Loštice některá městská práva a začátkem 15. století se uvádějí jako město - civitas. Památkou na pány z Kunštátu je i městský znak Loštic. Dalšími majiteli panství byli Haugvicové z Biskupic a od roku 1546 Podstatští z Prusinovic. V 15. a 16. století bylo v Lošticích velmi rozvinuté hrnčířství a proslulé "loštické pohárky" nacházíme unás i v cizině. Z roku 1560 je prvnní písemná zpráva o loštické škole, jejíž správu vykonávali bratrští kněží. Od poloviny 16. století se zde usazovali i Židé. V 16. století měly Loštice již 130 zděných domů a byl zde čilý obchod a řemesla. Roku 1580 přecházejí Loštice pod správu královského města Uničov. Za 30 leté války byly několikrát drancovány vojsky obou válčicích stran, počet obyvatel poklesl a řada domů byla zničena. Ve 2. polovině 17. století se přistěhováním z podhorských obcí počet obyvatel opět zvýšil. Skutečným městem s purkmistrem a radou se Loštice staly díky josefínským reformám. Feudální panství Uničova skončilo roku 1848. I poté však Loštice zůstaly řemeslnicko obchodním městem s rozvinutým zemědělstvím. Dalšímu rozvoji města prospělo dokončení císařské silnice z Prahy do Olomouce přes Mohelnici a železnice z Prahy do Olomouce. Vznikají menší průmyslové závody jako výroba zápalek, koželužny, papírna ve Vlčicích, sladovna a nový pivovar a některé další. Vzniká řada dílen na výrobu tvarůžků, ze kterých na začátku 20. století mají dominantní postavení 2 továrny na výrobu proslulých olomouckých tvarůžků. Ve 2. polovině 19. století se rozvíjí i společenský a kulturní život. Roku 1835 bylo sehráno první české ochotnické divadlo. Později vznikaly české spolky Občanská beseda, Omladina, Jednota divadelních ochotníků a další. Roku 1869 byl uspořádan na kopci nad lošticemi tábor lidu, kterého se účastnilo 15 tisíc českých lidí severní Moravy. Po prosincových volbách roku 1888 získaly Loštice českou správu města. To mělo vliv na vznik dalších českých spolků, např. Český hasičský sbor, sokol, hospodářský spolek. Roku 1859 byla v lošticích postavena první měšťanská škola na severní Moravě, potom hospodářská škola a Občanská záložna. Roku 1910 byla vybudována městská elektrárna. Celkem klidný vývoj byl přerušen první světovou válkou, která si vyžádala životy 81 občanů města. V období mezi oběma světovými válkami pokračoval hospodářský a společneský rozvoj. Některé menší podniky a spolky sice zanikly, ale nové vznikaly. Tento vývoj byl opět nepříznivě přerušen událostmi roku 1938 a 15.3.1939, kdy se Loštice staly pohraničním městem a útočištěm českých uprchlíků ze Sudet. I druhá světová válka přinesla značné oběti z řad loštických občanů. Po osvobození města 9.5.1945 začalo nové období obnovy hospodářského a společenského života, stejně tak důležitým mezníkem se staly události v roce 1989.

Významější památky a objekty v Lošticích

Sloup se sousoším Nejsvětější trojice, na náměstí Míru - Romantická neogotická práce z roku 1853, kvalitní řemeslné dílo kameníka V.Steigera a sochaře F.Rottera. Starší barokní plastika a čtyři sochy světců zde byly doplněny čtyřmi novými sochami, při respektování vžitého barokního uměleckého schématu.

Fara - Budova pochází z konce 40. let 19. století

Pomník obětem obou světových válek - Pomník obětem první světové války před budovou školy (lev držícé v rukou rakouského orla) byl nařízením nacistických úřadů zničen. Po druhé světové válce byl odhalen na stejném místě roku 1966 nový pomník oběteme obou válek

Pamětní deska profesora Jana Havelky - Pamětní deska archeologa , etnografa a pedagoga Jana Havelky je na jeho rodném domě v Havelkové ulici č.194.

Husův sbor Československé církve husitské - (Husitský kostel) Husův sbor byl postaven roku 1933

Socha sv.Jana Nepomuckého u čp.247 - Kvalitní barokní plastika z roku 1735 s latinským nápisem a chronogramem. Nynější umístění plastiky je druhotné, původně tvořila zřejmě doplněk mostu.

Pieta, po pravé straně silnice do Moravičan - Vrcholná barokní sochařská práce s latinským nápisem a chronogramem na dříku podstavce z roku 1735. Plastika Matky Bolestné s bezvládným Kristovým tělem je pravděpodobně kopie původní sochy zhotovené v 1. polovině 19. století

Barokní dům v Hradské ulici č.81 - drlikův - Výstavný předměstský barokní dům ze 2. poloviny 18. století s bývalou koželužnou, upravený v 1. třetině 19. století. Čelní fasáda s volutovým štítem je zdobená šťukovými barokními a rokokovými motivy

Měšťanský dům na náměstí Míru č.116 - Jeden z nejstarších domů ve městě. Dochovala se část původní renesanční dispozice. Pozdější úpravy provedeny v 1. polovině 19. století. Klasicistní fasáda je bohatě členěna lesenovými rámci a pilastry se šťukovými ornamenty, restaurovaná byla v roce 1991. V sousední zahradě se nachází naleziště loštických pohárů.

Bývalá sladovna čp. 607/IV, Palackého č.9 - bývalá sladovna v někdejší židovské čtvrti je staršího založení, empírově upravena v roce 1856. Na fasádě pozoruhodné terakotové vlysy vyrobené zřejmě v místních keramických dílnách. V 80. letech proběhla přestavba původní dispozice pro obytné účely, v roce 1990 rekonstrukce fasády včetně restaurování terakotových prvků.

Pamětní deska Dr.Richarda Fischera - Pamětní deska politika, národního pracovníka a loštického historika Dr.Richarda Fischera je na jeho rodném domě na náměstí míru č.53

Střelnice - Roku 1824 byl v Lošticích založen střelecký spolek, který vybudoval na kopci Lušť nad lošticemi střelnici a pro uložení terčů a odpočinek dřevěnou budovu. Později k ní byla připojena místnost pro občerstvení a tančírna. po požáru roku 1840 byla postavena budova zděná, která patřila obci a byla pronajímána hostinským. Od roku 1856 zde bylo povoleno hrát i divadlo. Na konci 2. světové války sloužila jako německé skladiště. Po válce jí měla jako provozovnu LSD jednota. Poněvadž objekt značně zchátral, prodalo jej město v roce 1960 Severomoravským dřevařským závodům, které z něj v několika přestavbách vybudovaly hotel Střelnice s ubytovacími pokoji, sálem, 2 bazény, tenisovým kurtem a dalšími zařízeními pro rekreaci

Poloha

přidat fotografie