Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Královéhradecký kraj » okres Náchod » hrad, zámek, tvrz » Zřícenina Frymburk - Nový Hrádek (hrad)

Zřícenina Frymburk - Nový Hrádek (hrad) [24901]



 Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby.  Hrad se skládal z mohutné okrouhlé věře mimořádně silných zdí o  průměru cca 18 m, s plným přízemím a prvním patrem, dále z hradby horního hradu, budovy dvou podélných paláců při severní a jižní hradbě, brány pro pěší od západu a z předhradí (dolního hradu). Kolem hradu byla vybudována soustava hradních příkopů, přes které vedly dva visuté mosty (do předhradí a do horního hradu - sídla feudála). Stavba si musela kvůli obrovské kubatuře vyžádat velké náklady.
   Hrad Frymburk je zajímavou kombinací síly, vzdornosti a výšky opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o  hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní. o  významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami Frymburskými.

Prvním známým držitelem hradu Frymburku (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který byl v letech 1349 - 1360 nejvyšším maršálkem království českého (tj. v době vlády Karla IV.). Díky tomuto šlechtici je i první zmínka o  Novém Hrádku (tehdy jen Hrádku), který je po staletí s Frymburkem svázán. 18. července 1362 podával kněze ke kostelu v Hrádku.
   Dalším držitelem hradu byl Jan, řečený Jíra, kastelán Krakovský. Ten však brzy zemřel a tak již roku 1364 je jako držitel Frymburku veden Jindřich z Lipé, rovněž nejvyšší maršálek království. Ten však téhož roku prodal panství Frymburské Janovi z Lichtenburka.
   První známí majitelé hradu se v jeho držení střídali velmi rychle. Roku 1367 koupil panství pan Hynek z Dubé a držel ho spolu se svým bratrem Leškem.
   Dalšími známými majiteli hradu jsou Štěpán a Jan z Opočna (rok 1376), později pak pouze Jan. Pod panství Frymburské kromě Hrádku v té době zřejmě patřila i Dobruška, Dobřany, Olešnice, Slavoňov a další vsi v okolí. Tento majitel se později již výhradně psal jako Jan z Frymburku a v historii hradu je jeho zřejmě nejdelším majitelem. Umřel někdy před rokem 1430 a hrad tedy držel v té době téměř neuvěřitelných více než padesát let.

  Po smrti Jana z Frymburka zdědil panství Frymburské jeho synovec Jan Městecký z Opočna, který zřejmě již několik let spolu se svým strýcem hradu užíval. Tento Jan Městecký z Opočna proslul nechvalně jako jeden z nejkrutějších lidí té doby a rovněž jako "korouhvička" - vždy se přidal na tu stranu, kde mu to nejlépe vyhovovalo. Před husitskými válkami byl známý jen jako loupežník, který roku 1415 na den Všech Svatých vyplenil Opatovský klášter a opata umučil. V té době též opanoval hrad Hradiště a bez vědomí jeho pravého majitele tento hrad prodal. V té době se hlásil k husitům, avšak již v roce 1420 stál na straně králově, ačkoliv slíbil být na straně Pražanů a Žižky. V roce 1421 dobyl Chotěboř a na tisíc Táboritů tam jsoucích povraždil a jednoho nechal v Chrudimi uprostřed náměstí upálit. Když potom Pražané Chrudim oblehli, prosil je pokorně, aby mu odpustili, že byl odpůrcem pravdy. Dva roky pak držel s Pražany, ale roku 1423 se opět spojil s protivníky husitů a společně chtěli porazit Žižku poblíž Hořic. Ten je však rozprášil a tak Jan Městecký se svými kumpány ze vzteku vypálil jednu ulici na předměstí Hradce a zabil jednoho kněze. Protože bylo zjevné, že podporuje krále Zikmunda, dočkal se brzy husitské odplaty. Nejprve bylo mnoho jeho lidí zabito a zajato roku 1424 v bitvě u Skalice a v roce 1425 dobývali husité Janova hradu Landšperku. Na chování svého pána doplatil i Hrádek, protože někdy kolem roku 1425 dobyli husité i městečka Hrádku. Že na to mnoho obyvatel městečka doplatilo životem, zdravím a majetkem, o  tom nelze pochybovat. Když v roce 1429 byl dobyt vedle Landšperku i další Janův hrad Lichtemburk a zůstaly mu Žampach a Frymburk, dal se zase k husitům (Sirotkům). V roce 1431 tento hradní pán, který kolem sebe šířil pouze zkázu, zemřel v Hostinném.

Po Janovi Městeckém z Opočna držel Frymburk Jiřík z Dubé a z Vízmburku, který se o  panství soudil s Alešem ze Štenberka. Jak soud dopadl, není známo a rovněž nejsou známy žádné zprávy o Frymburku až do konce 15. století. Pouze v roce 1491 je připomínáno, že městečko Holice držel pan Neptalim z Frimburka. Na počátku 16. století byl Frymburk v držení Hynka Anděla z Ronovce a po něm jeho syna Achylla Anděla z Ronovce. Ten prodal někdy před rokem 1534 Frymburk a celé panství Janovi Trčkovi z Lípy. Dne 8. července roku 1537 se o panství Frymburské rozdělil Jan Trčka z Lípy rovným dílem se svým strýcem Zdeňkem mladším, pánem Vlašimským. Hned příštího roku 1538 prodal Jan Trčka z Lípy svůj díl Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka. Takže když Zdeněk roku 1543 zemřel, celé panství se opět spojilo pod jednoho majitele. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému. Roku 1544 dal Jan mladší většinu svých statků, včetně hradu Frymburka a městečka Hrádku do zástavy Vilémovi Trčkovi z Lípy za půjčku 1000 kop. Tak se stalo, že po smrti Jana mladšího se pánem na Frymburku stal Vilém Trčka.
   Spojení panství Frymburského a Opočenského způsobilo, že Frymburk přestal být využíván jako feudální sídlo, neboť co se pohodlí týče, nemohl se s Opočnem rovnat. Ačkoliv název panství Frymburské udržel se až do konce 16. století, hrad byl někdy od poloviny 16. století opuštěn. Snad jen nějací úředníci nebo panští zřízenci tu ještě bydleli a panství spravovali. Žádné opravy se však neprováděly a hrad začal nezadržitelně chátrat.

  Zkáza kdysi mocného a nedobytného hradu Frymburku byla dokonána v první polovině 17. století, kdy při velkém selském povstání na Opočenském panství roku 1628 sedláci hrad Frymburk vyplenili a co ještě zůstalo, spálili příští rok při svém tažení českou zemí Švédové. Při odhadu hodnoty panství r. 1635 byl Frymburk zapsán jako hrad zbořený. Využívána byla pouze lesovna v dřívějším dolním hradě a několik dalších stavení v podhradí.

  Plných 290 let drželi hrad Frymburk nebo spíš už jen zříceninu hradu majitelé Opočenského panství Colloredové z Mansfeldu. Od nich dne 22. srpna 1925 koupil Frymburk pan JUDr. Josef Bartoň z Dobenína a vlastnil jej dohromady se svou manželkou Marií. 24. srpna 1939 přešlo vlastnictví hradu na syna pana Bartoně Václava. JUDr. Václav Bartoň měl v úmyslu nechat hrad opravit a proto si v roce 1940 nechal zpracovat odborný posudek celkového stavu hradu. V říjnu 1940 bylo započato s opravami, na které dohlížel známý pražský architekt ing. Pavel Janák. Zřejmě vzhledem k probíhající II. světové válce byl nakonec pouze odstraněn stávající nálet dřevin a opravena malá zeď před hlavní branou.
   V roce 1948 byl hrad Frymburk znárodněn. Hned v roce 1950 upozorňoval tehdejší MNV v Novém Hrádku Státní památkovou správu na nutnost urychlené záchrany hradu, avšak marně. Do roku 1989 se ještě několikrát uvažovalo o možné opravě hradu, ale vždy zůstalo, bohužel, pouze u těch úvah. Až po sametové revoluci se několik nadšenců pokusilo hrad opravit. Za tím účelem byl dne 22. února 1991 ustaven Kruh přátel hradu Frymburka a opět se začalo s nejnutnějšími opravami. Znovu však byly odstraněny pouze náletové dřeviny, neboť hrad byl v restituci vrácen Josefu Bartoňovi a od té doby opět pouze chátrá.

Podle dostupných pramenů zpracoval ing. Pavel Sobotka


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)