Říšská autostráda A88 Vídeň-Wroclaw (technická zajímavost) [24805]

Technické podmínky německých autostrád :

1. návrhová dopravní rychlost 160 km/h
2. šířka komunikace v koruně 28,5m
3. šířka vozovky 7,5m
4. maximální podélný sklon nivelity autostrády 6% ( v pozdější době jen 5% )
5. minimální poloměr směrových oblouků 600m
6. jednostranný příčný sklon vozovek do 6% podle velikosti poloměru oblouku

Výstavba dálnic v Německu pokračovala i po zahájení válečného stavu v Evropě . Od září 1939 je výstavba autostrády A88 také v plném proudu . Projektanty znepokojuje pouze příliš ostrý úhel křížení této autostrády s čs. dálnicí v katastru Bosonoh u Brna . Proto jsou vypracovány dvě jižnější varianty trasy a křížení je přemístěno k obci Nebovidy . Této problematice je přikládán velký význam a proto dochází k obhlídce přímo v terénu nejvyššími stavebními veličinami a inspektory německých silnic . Požadavky na čtyřlístkovou křižovatku jsou na místě upřesněny . Generální inspektor německých silnic však zpochybňuje " definitivní " řešení a navrhl původní řešení u Bosonoh s úpravou trasy naší dálnice do tvaru písmene S . Tak dojde ke křížení těchto komunikací pod úhlem 83°. Podle tohoto návrhu se křižovatka později začala stavět , avšak je v malém rozsahu .

V lednu 1940 bylo rozhodnuto , že křižovatku u Troubska a Bosonoh bude stavět Reichsbahngesellschaft ( RAG ) . Od 20. března 1940. je betonářská ocel na příděl . Nutno říci , že této říšské stavbě přikládá německá vláda daleko větší význam , než na souběžně budované protektorátní dálnici . Stavba je silněji zajištěna stavebním materiálem , pohonnými hmotami i pracovními silami . Je však ve větší míře postihována sabotážemi . Ale i tady dokončování díla zaostává za plánem , takže ani zde nebudou v roce 1940 kladeny vozovky . Tato dálnice budována podle německých podmínek se snahou o její starobylejší vzhled . Pískovcové obklady mostů jsou technologií ztraceného bednění a často se využívá parabolických mostů . Výsledkem je dobré začlenění do krajiny a potlačení rušivého technického vzhledu dálnice .

Na jaře 1941 ztězuje práce silná sněhová pokrývka . Stavba autostrády pokračuje na celém 83 km dlouhém rozestavěném úseku , ale postup prací stále zaostává za původním předpokladem . RAG začíná provádět práce na křižovatce dálnic u Troubska doplněné o stavby , jež mají zabránit nepříznivým vlivům rozdělení krajiny . Počátkem července se však už všeobecně ví o připravovaném omezení prací po 1. srpnu . Proto jsou vymezovány práce , které nutno dokončit a tím zabránit znehodnocení díla . Tempo výstavby dálnic se tak výrazně snižovalo . Se zřizováním vozovek se nepočítá . Na žádném úseku stavby se zatím počet pracovníků nesnižuje .

Dne 1. srpna 1941 přichází očekávaný zákaz staveb na protektorátní zemské dálnici a hospodářské potíže Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu A 88 přerušit a výstavba byla v polovině roku ,,prozatímně ukončena? i na ostatních staveništích . Výjimku tvořily pouze některé dálniční stavby těsně před dokončením a některé mosty. I tyto práce však byly pod vlivem válečných neúspěchů Německa postupně ukončovány v průběhu roku 1943. Na území tehdejšího Německa bylo dokončeno cca 3 600 km dálnic a
asi 2 000 km dálnic se nacházelo v různém stadiu rozpracovanosti. Na území protektorátu je v té době ve stavbě 153 km dálnic , z toho 77 km české dálnice Praha - Brno - slovenská hranice , 76 km německé dálnice A88 v působnosti RAG a 28 km tzv. sudetské dálnice pod Krušnými horami . Mnoho dálnic bylo budováno i na území dalších okupovaných států . Některé z těchto dálnic byly po válce dokončeny , ale některé naopak dodnes zarůstají vegetací a vytvářejí podivnou kulisu v okolní přírodě.

Situace v roce 1943 a následně v roce 1944 je na tomto staveništi obdobná jako na staveništi české dálnice . Jsou zastaveny všechny práce . Žádný ze čtyř viaduktů , plánovaných na území protektorátu není natolik rozestavěn , aby muselo dojít ke střežení staveniště i když stavba německé autostrády oproti české dálnici byla možná na vyšším stupni rozpracovanosti . Přesto však až do konce války hlídala staveniště německá armáda.

Přichází 9. květen 1945 a s ním konec okupace .

Na našem území se nacházejí tři nedokončené dálnice o celkové dálce 188 km . Je to 17 rozestavěných úseků zemské dálnice Praha - Brno - slovenská hranice a celkovou délkou 77 km , německá autostráda A88 z Wroclawi do Vídně souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebová a obcí Ledce u Rajhradu u Brna v délce 83 km , a sudetská dálnice , jejíž rozpracované úseky mají délku 28 km .

Koncem června 1945 postupně prohlíží všechny úseky české dálnice vrchní komisař se závěrem , že je nutno co nejdříve obnovit udržovací práce na zemním tělese , zajistit odvodnění a dokončit řadu takřka hotových běžných mostních objektů . Dalším ponecháním zemské dálnice svému osudu by docházelo ke stálému znehodnocování díla . Na pokračování stavby žádné z obou německých autostrád na našem území však nemá ČSR zájem . Jsou to jednak důvody emotivní , jednak by tyto dálnice neměly pro poválečnou Evropu dopravní význam předopládaný v době vzniku projektů . Staveniště obou dálnic tak zůstanou trvale opuštěná , nepočítáme -li náhradní dopravní využití několika krátkých úseků v letech mnohem pozdějších .

Zatím co o dostavbě české dálnice se zdá být od 8. července 1946 rozhodnuto , obě německé autostrády , sudetská i vídeňská na našem území jsou definitivně zavrženy . Objevil se dokonce návrh , požadovat na německém státě uvedení staveniště do původní ho stavu , což by znamenalo rozebrání již hotového zemního tělesa , zboření mostů a rekultivaci celého pásu území , kterým stavba prochází . To se nepodařilo prosadit a tak probíhá pouze likvidace stavby , tedy odvoz zbylého stavebního materiálu a zařízení na náklady čs. státu . Prakticky již od roku 1942 zcela opuštěná staveniště obou německých dálnic v celkové délce 111 km začínají zarůstat vegetací .

Naše přední pozice ve výstavbě dálnic , kterou jsme získali na konci třicátých let , je navždy ztracena . Řešení dopravních problémů se tak odsouvá do mnohem pozdějších období . Impozantní opuštěná staveniště naší i obou německých dálnic zůstávají po mnoho let němou připomínkou promarněné příležitosti .

Podklad : Poslové zapomenuté budoucnosti , autor Václav Lídl
text zkrácen upraven a doplněn dalšími údaji z internetových stránek

přidat fotografie