Vyhledávání lokalit (cílů)
» okres všechny regiony » technická zajímavost » Říšská autostráda A88 Vídeň-Wroclaw (technická zajímavost)

www.krasnecesko.cz/lokality/24805-Risska-autostrada-a88-viden-wroclaw-technicka-zajimavost.html

Říšská autostráda A88 Vídeň-Wroclaw (technická zajímavost)

[ ID: 24805 ]          další pojmenování: [alt] Hitlerova dálnice

Turistický cíl Říšská autostráda A88 Vídeň-Wroclaw (technická zajímavost)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Říšská autostráda A88 Vídeň-Wroclaw (technická zajímavost)
rozpracovaný most nad Ostopovicemi (pilgrim)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

 Ex teritoriální autostráda A88 Wien - Breslau , moravský Panamský průplav

Pro pochopení smyslu stavby zvané lidově Hitlerova dálnice je třeba si představit geografickou situaci v roce 1939. Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů " cizorodý " klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě Německo , na severu Slezsko s převahou německého obyvatelstva a na jihu německy mluvící Rakousko . Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku.

Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih. Tři sta dvacet kilometrů dlouhá Hitlerova dálnice měla spojit Breslau ( Wroclaw , Vratislav ) a Wien . Svitavský okres by zasáhla u Moravské Třebové, odkud měla pokračovat dlouhou brázdou přes Jevíčko, Boskovice až k Brnu. Pokud by Němci dálnici dokončili, šlo by o raritu srovnatelnou s Panamským průplavem.

V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem. Dálnice na cizím území by dávala jasně najevo, kdo v Evropě vládne. Proto architekti navrhli i mostní stavby v monumentálním antickém stylu. Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ. Zajímavé je, že vybudování ex teritoriální dálnice si vynutil Hitler již jako součást mnichovské dohody v září 1938. Plán počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch Německa pruhu území podobně jako Panama postoupila Spojeným státům americkým území Panamského průplavu spojujícího Atlantský a Tichý oceán.


Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané by směli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech, kde měly být celnice. Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, některé úseky měly vybudovat československé firmy, československá vláda měla poskytnout zdarma veškeré pozemky. Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu.

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu urychlení, takže stavět se začalo 11. dubna 1939. Koncem roku 1940 se počítalo se zprovozněním 65 km, které protínaly protektorát.

 
V prvním roce stavba probíhala velmi svižně. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Dálnice dávala jasně najevo, kdo je v Evropě pánem. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu. Válečné neúspěchy a hospodářské potíže však Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu přerušit . Až do konce války však hlídala staveniště německá armáda. Po roce 1945 bylo staveniště opuštěno . K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války v Evropě pochopitelně nedošlo. Válka ojedinělé dílo zmařila. Později došlo k likvidaci různých stavebních zařízení , která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala, s její výstavbou se již nepočítalo. V současnosti je těleso Hitlerovy dálnice využíváno jen na krátkých úsecích: například ve 4,7 km dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v 1,5 km dlouhém úseku na odbočce ze svitavské silnice směrem do Boskovic.

Ve svitavském okrese zůstalo několik pozůstatků po německých dělnících. Jihozápadně od Brna a u Jevíčka vznikaly "dálnicové" pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu. V Městečku Trnávka se nacházel další tábor pro dělníky. Dnes je tu pouze jeden původní domek a v areálu sídlí dětský tábor. Torza Hitlerovy dálnice najdete u Kuřimi, Jevíčka, Trnávky a Velkých Opatovic. Na mapě je vidět projekt rychlostní silnice, která trasu Hitlerovy dálnice kopíruje.

Některé dnešní dopravní koncepce však počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

V Čechách mnoho dokumentů ke stavbě tzv. Hitlerovy dálnice není. O historii se zajímá Tomáš Janda z Lázní Bohdaneč, který získal množství fotografií z archivů v Německu. Stále hledá pamětníky ve svitavském

V širších souvislostech a podrobněji

Německo rok 1913. Nedaleko Berlína se začíná stavět AVUS , první předchůdce dálnic v Evropě. Přichází však první světová válka a AVUS (Automobilverkehrs und Übungsstrasse) je dostavěn až roku 1921. Je tvořen dvěmi cca 10 km dlouhými souběžnými a naprosto rovnými dvouproudovými silnicemi, které jsou na obou koncích propojeny vratnými zatáčkami. Využití tohoto díla je mnohostranné využívá se pro závody, zátěžové zkoušky motorů , pokusy o rychlostní rekordy atd.

První skutečná rychlostní kapacitní komunikace je postavena v letech 1929-1932 a to mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem, tedy ještě před nástupem Hitlera k moci. Ovšem teprve A. Hitler a jeho napomahači rozeznávají obrovský hospodářský, propagační i vojenský význam dálnic (Autobahn) . Rok po nástupu Hitlera k moci je u obce Unter Haching slavnostně zahájena výstavba první dálnice na světě a výstavba dálnic v Německu . Tedy čtyřproudové rychlostní komunikace, s oddělenými směry. Rázem je započato s výstavbou celé dálniční sítě a její růst je na tehdejší dobu neuvěřitelný. Zatímco v roce 1935 je v provozu pouhých 119 km německých dálnic, v roce 1938 je to již přes tři tisíce kilometrů. Provedené objemy prací ukazují na rychlou výstavbu za použití nejmodernějších technologií pro vlastní výstavbu. Vysoké nasazení mechanizace vede ke snižování počtu dělníků na výstavbě.

Po Mnichovské dohodě 30. září 1938 byly Německu odstoupeny pohraniční území Československé republiky .

Umožnění výstavby tzv. říšské (ex teritoriální) dálnice Vídeň - Breslau ( Vratislav ) A88 přes území okleštěné Moravy přislíbila ještě vláda ČSR rámcovou dohodou z 19.11.1938. Stavba byla zahájena německou státní společností Reichsautobahngesellschaft 11. dubna 1939. Ačkoli celou stavbu plně organizovaly německé instituce, podílely se na ní i české firmy a dělníci. S dálnicí Praha - zemská hranice se Slovenskem v kompetenci GŘSD měla však společnou křižovatku nedaleko Bosonoh u Brna .Touto dohodou podmiňuje německá vláda záruku hranic našeho okleštěného státu .

Potřebné pozemky měla zdarma poskytnout čs. republika , výstavbu měla provést Reichsautobahngeselschaft ( Říšská společnost dálnic ) na vlastní náklady . Pro tuto stavbu platí samozřejmě německé podmínky pro stavbu . Některé úseky byly zadávány převážně českým stavebním firmám již od ledna 1939 . Stavba této dálnice sever - jih je 11. dubna 1939 zahájena , zatím v délce 83,5 km , z toho asi 76 km na území protektorátu . Dálnice má být uvedena do provozu do konce roku 1940 , proto se pracuje na dvě směny po deseti hodinách .


strana 1 | dále >


Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku






NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze