Špičky (obec) [24767]

Pět kilometrů východně od města Hranice se nachází jedno z nejstarších sídel na Moravě – Špičky. Podle tradice existovala osada Špičky už v devátém století, v době Velkomoravské říše. V rámci své misijní cesty po Moravě zde Cyril a Metoděj údajně založili křesťanský kostelík na místě pohanského, který byl po velehradském druhým nejstarším na Moravě. Špičky byly důležitým bodem na Jantarové stezce – obchodní cestě z Baltu na Jadran.

Za první písemnou zmínku o obci je považována listina z roku 1132. Další listina, kde se píše o obci Stpicki, pochází z roku 1169. Na původ vzniku názvu obce jsou různé názory. Některé prameny odvozují jméno od vrcholu – špičky, jiné podle štípání dříví v místní osadě nazývané Štípky, protože se zde kácely lesy a štípalo dřevo.

Historie

Podle tradice existovala osada Špičky, považovaná za jedno z nejstarších sídel na Moravě, už v devátém století v době Velkomoravské říše. V rámci své misijní cesty po Moravě zde Cyril a Metoděj údajně založili křesťanský kostelík na místě pohanského, který byl po velehradském druhým nejstarší na Moravě. Na původ vzniku názvu obce jsou různé názory. Některé prameny odvozují jméno od vrcholu - špičky - kopce, na kterém se obec rozkládá, jiné tvrdí, že původně se osada nazývala štípky, protože se zde kácely lesy a štípalo dřevo. Špičky byly důležitým bodem na tzv. Jantarové stezce, obchodní cestě z Baltu na Jadran.

O historii Špiček informuje farská kronika. V místě, které se nazývá Dvořisko, stávala dřevěná tvrz. Mezi ní a dnešním kostelem se rozprostírala obydlí nejstarších obyvatel osady.

Za první pravou písemnou zmínku je považována listina z roku 1132. Další listina, kde se píše o obci Stpicki, pochází z roku 1169 a podle dokumentů věnoval olomoucký vévoda Friedrich, syn krále Vladislava II. Špičky rajhradským benediktinům. Listina byla ale zřejmě falzifikát, vystavený během pře, kterou o toto panství vedli rajhradští benediktini s premonstráty z Hradiska u Olomouce. Spor ukončuje v roce 1222 benediktinský opat Dluhomil , který se za úplatu majetku vzdává. Roku 1270 věnoval olomoucký biskup Bruno Špičky vladykovi Eberhardovi, který sídlil na špičské tvrzi Sáhov. Ves se tehdy nazývala "Spiczk". Zásadní změnu přineslo období, kdy byla obec v držení pánů z Žerotína. Ti jako nekatolíci provedli důslednou reformaci a kostel získal evangelickou správu. Od roku 1532 byla ves v majetku Bernarda mladšího ze Žerotína, o sedm let později již patří Vilému a Přemkovi ze Žerotína a od roku 1541 synu Viléma - Karlu ze Žerotína, který nechal postavit renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou. Zajímavostí z doby, kdy byly Špičky "luterské" je, že zde údajně kázal při své cestě do Fulneku J.A.Komenský. Škola zde pravděpodobně existovala již v šestnáctém století, s určitostí tady však byla od druhé poloviny sedmnáctého století církevní škola.

Pro účast na stavovském povstání byli Žerotínové po porážce na Bílé Hoře manských práv zbaveni, rekatolizace obce však nastává až v roce 1627. Třicetiletá válka přinesla obci velmi těžkou dobu. Tehdy byla zničena v roce 1642 při ústupu císařského vojska před Švédy špičská tvrz Sáhov, poškozen kostel a fara. Z roku 1672 pochází první písemná zmínka o škole ve Špičkách. Samostatná katolická farnost ve Špičkách byla obnovena v roce 1771 a kostel zůstal zasvěcen sv. Šimonovi a Judovi. Od roku 1774 v obci vyučuje první stálý učitel . V roce 1798 byla ke kostelu přistavena dřevěná věž, vysoká jedenáct a půl metru se dvěma zvony. V roce 1803 byl ohrazen hřbitov kamennou zídkou. Tzv. bílá věž kostela byla postavena v roce 1832. Od roku 1871 je v obci jednotřídní česká škola , pro kterou byla v roce 1873 postavena nová budova. V roce 1881 se uvádí název obce Štipky. Od roku 1896 začíná ve vsi působit hasičský spolek. V letech 1898 až 1901 byl kostel přestavbou regotizován. V roce 1900 žilo v obci v 71 domech 379 obyvatel a v roce 1902 zde byla zřízena poštovna. V roce 1908 ve Špičkách byli dva kramáři, kovář, stolař a obuvník. Zdrojem obecních příjmů bylo vrbové proutí, které se v okolí hodně pěstovalo a mělo dobrý odbyt. V roce 1908 byl založen spolek Omladina a v roce 1912 katolický spolek. V první světové válce padli tři místní občané. V roce 1921 vzniklo ve Špičkách svépomocné rolnické družstvo a byl založen Orel a Národní jednota, v roce 1923 pak Domovina, Otčina a katolický zemědělský spolek. Od roku 1924 je stanoven název obce Špičky a v témže roce byla dokončena silnice ze Špiček do Hluzova. V letech 1924 až 1930 byla v obci záložna, v roce 1930 zavedli do Špiček elektřinu, v roce 1932 bylo dokončeno odvodnění pozemků. Od roku 1930 byla škola dvoutřídní.

Od roku 1976 spadaly Špičky pod Hustopeče, kam byly v rámci integrace obcí zařazeny. Samostatnost znovu získaly roku 1992. V současné době zde žije 307 obyvatel. Obec postupně ztrácí charakter zemědělské vesnice, zemědělstvím se živí jen dvacet dva občané, v zemědělském obchodním družstvu jich pracuje dvacet jedna a jeden místní hospodaří soukromě. Pracovní příležitosti poskytuje ZD Černotín, ETA Milotice, Mozaik Kunčice. Jedenáct lidí v obci podniká, třináct odešlo za prací do zahraničí. Možnost nákupů v obci poskytují dva obchody se smíšeným zbožím. Využívaná nejen místními je obecní sušárna, kde se kromě sušení ovoce navíc vaří i povidla. Obec byla plynofikována v roce 2000, byly opraveny místní komunikace, opravena budova obecního úřadu, hostince a mateřské školy. Bylo instalováno noční venkovní nasvícení kostela. Dnes má obec jen mateřskou školu. Základní škola byla zrušena v roce 1977 a tak za vzděláním dojíždějí místní děti do Hustopeč nebo do Hranic. Přesto, že se jedná o poměrně malou obec, vyvíjí tu činnost Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecká jednota. Nově zrekonstruovaný kulturní dům. Obecní úřad se podílí na tradičních akcích jako jsou Vodění medvěda a Mikuláš.

Poloha

přidat fotografie