Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy. Kras je vyvinut v dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras, vyhlášená v roce 1956. Celková výměra CHKO je 94 km².
Na severovýchodní hranici Chráněné krajinné oblasti Moravský kras asi 5 km od Sloupsko - šošůvských jeskyní v lesích poblíž obce Lipovce se nacházejí méně známá krasová propadání U Domínky, V jedlích a Plánivy. Nejznámějším krasovým útvarem v této oblasti je propadání potoka Bílá voda v Rasovně, kolem něhož vede silnice v těsné blízkosti hradu Holštejn s jeskyní Hladomornou.
Jeskyně Plánivy odvodňuje krasovým propadáním vody Plánivského potoka zaříznutého do údolíčka na Plánivské plošině mezi Holštejnem a Lipovcem. Jeskynní systém Plánivského potoka byl z největší části objevenv letech 1943-1944 skupinou O. Ondrouška. V roce 1961 byl tento systém prodloužen Plánivskou skupinou objevem čtyř meandrů za Plánivským oknem. Jeskyně je charakterizována dlouhými a obtížně prostupnými vertikálními puklinami a meandry ve kterých se zařezává Plánivský potok. Jedinou větší prostorou je 25 m vysoký, členitý Hlinitý dóm před první polovinou délky systému. Plným právem si proto Plánivy zasloužily pověst nejobtížněji přístupné jeskyně v Moravském krasu. Na druhou stranu se Plánivy mohou pyšnit i bohatou sintrovou a krápníkovou výzdobou zejména ve Stříbrných dómech. Délka systému je přibližně 500 m s denivelací 90 m pod terénem. Pro překonání vstupní propasti je třeba užití jednolanové techniky. Ostatní pasáže a stupně se lezou volně s minimálním zabezpečením.
Jeskyně je pracovištěm ZO 6-19 Plánivy.