Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Blansko » jeskyně, kras » Jeskyně Nová Rasovna (jeskyně,krasy)

Jeskyně Nová Rasovna (jeskyně,krasy) [24748]


    další pojmenování: Propadání Nová Rasovna

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy. Kras je vyvinut v dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras, vyhlášená v roce 1956. Celková výměra CHKO je 94 km².

Na severovýchodní hranici Chráněné krajinné oblasti Moravský kras asi 3 km od Sloupsko - šošůvských jeskyní protéká obcí Holštejn potok Bílá voda a tvoří hranici devonských vápenců s drobami a břidlicemi. V údolí jsou četné povrchové a podzemní krasové jevy. Z podzemních jsou významné fosilní jeskyně Holštejnská a Nezaměstnaných, z povrchových jevů především drobné hřebenáče, škrapová pole, závrty a ponory - propadání.

Nová Rasovna je propadání potoka Bílé vody, nacházející se pod zříceninou hradu Holštejn. V letních obdobích tok vysychá, protože se propadá ještě dřív, než doteče ke skalní stěně. Voda pokračuje potom Amatérskou jeskyní, kde spolu se Sloupským potokem vytvoří říčku Punkvu. Má tři vchody. První je vlastní propasťovitý ponor, který je od roku 1959 neprůchodný. Střední vchod tvořila puklina vedoucí do středních pater, avšak byla zatarasena při zřícení skalní stěny v roce 1965. Horní vchod se nachází přímo u silnice (od propadání směrem na Ostrov u Macochy ), je tvořen 50m hlubokuo propastí opatřenou ocelovými žebři. Při dně propast přechází v horizontální chodbu s odbočkou Macošské chodby. Ta končí Macošským sifonem, který se neúspěšně pokoušel vypumpovat v roce 1933 Karel Absolon. Pozůstatky čerpacího zařízení vytaženého v roce 1977 jsou uloženy v muzeu na blanenském zámku. Tento sifon byl překonán potapěči v roce 1985. Hlavní chodba pokračuje 450m dlouhou Lipoveckou chodbou s odbočkou Mariánovské chodby, které z části prochází kulmskými drobami tvořící sifon. Pod vstupní propastí propadání odbočuje vlevo systém chodeb tvořící střední patra. Z druhého stupně odbočuje komínovitá chodba do horních pater.

Kolmo nad stěnou propadání se nachází silnice. Bohužel, ta se taky propadla. Přejezd je přes provizorní ocelový ženijní most. K cestě k propadání je výhodné použít červěně značené stezky procházející kolem hradu Holštejn, sestup od silnice je nebezpečný.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)