Březina u Křtin (obec) [24681]

Obec Březina se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov asi 12 km severně od Brna. Obec leží v nadmořské výšce 420 - 430 metrů nad mořem a žije zde asi 595 obyvalel. Výškové kóty v katastru dosahují nadmořské výšky až 520 m. Dnešní Březinu tvoří dvě bývalé samostatné obce Březina a Proseč.

Jména obou obcí svědčí, že tyto osady vznikaly na lesní půdě a první osadníci mýtili les a zakládali usedlosti. Březina je v místě, kde rostly břízy. Podobně vedlejší vesnice: habr-Habrůvka, buk-Bukovina a Bukovinka. Jméno Proseč ukazuje na lesní průseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.

Obec Březina se poprvé připomíná v zemských deskách k roku 1365. Tehdy byla poddanskou vsí Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu Ronova. V listině je uvedena jako Brzyezina. Hrad Ronov stával na strmé skále nad řekou Svitavou východně od Útěchova. Byl vystavěn kolem roku 1360. Po zániku hradu Ronova v 15. století přešla Březina do blízkého novohradského panství pánů Černohorských z Boskovic. Nový hrad nechal zbudovat moravský markrabě Jošt v letech 1371 -1414. V obci Březině byl usazen v 2. polovině 15. století zeman Jiřík z Březiny, jehož dvůr býval v místech, kde dnes stojí domy č. 9,10 a 11. Od roku 1604 byla Březina spjata s osudy Pozoři a jejich lichtenštejnské vrchnosti.

Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek, řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) , prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104,106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 bývaly panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č.126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.

V roce 1746 byla založena samota Nové dvory, jako panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz.

K Březině patřila samota Lhotky založená jako Nové dvory roku 1746. Od roku 1885 patří Lhotky do katastru obce Hostěnice. Na Lhotkách stával panský dvůr, později tam majitelé panství Lichtensteinové postavili myslivnu a hájenku a r. 1842 budovu, která sloužila lesním dělníkům jako ubytovna. Naposled je koupil hajný Josef Čapek . V posledních letech vzniklo na Lhotkách rekreační středisko, kde je asi 50 chat. Myslivnu s přilehlou zahradou a polem koupily v roce 1977 Královopolské strojírny na zřízení rekreačního střediska pro své zaměstnance, nedávno objekt změnil majitele.

Roku 1780 nastoupil vládu v Rakousku císař Josef II. který zrušil mnohé kláštery .Mezi nimi také klášter řádu premonstrátů v Brně - Zábrdovicích ke dni 24. 7. 1784 . Po zrušení kláštera byl prosečský dvůr rozparcelován novým osadníkům z Čech. Majetek zrušeného kláštera připadl náboženskému fondu, který měl za úkol stavět nové kostely. Na majetek zábrdovického kláštera se konala veřejná dražba . Za 220 000 zlatých jej získal František X. Dietrichstein . Křtinské panství dostala dědictvím jeho dcera Terezie hraběnka Mensdorf-Poulli rozená Dietrichstein . Po její smrti 29.12.1856 její manžel Alfons Mensdorf-Poulli prodal panství roku 1864 hraběti Vincenci z Bubna-Litic za 600 000 zlatých. Když se hrabě z Bubna žil poslední dvě léta v zámečku, kde roku 1888 zemřel ve věku 82 let. Roku 1882 křtinské panství koupil Mořic Teuber. Po Mořici Teuberovi se stal majitelem křtinského panství za 495 000 zlatých roku 1894 kníže Jan II. z Liechtensteina.

Správu obcí před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.

Od roku 1850 byli voleni starostové. Obecní správa se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně vedla hlavní cesta mezi Březinou a Prosečí , než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Ve finančním hospodaření Březiny v letech šedesátých minulého století příjmy obce plynuly z obecního lesa, nájmu polí, z příspěvku usedlíků a z příspěvku velkostatku z jeho lesa v katastrálním území obce. Obecní příjem v té době činíval celkem 250 až 300 zlatých. V Proseči býval obecní příjem přibližně o 50 zlatých menší.

Vyhláškou Ministerstva vnitra ze dne 7.12.1950 čís. 708/50 ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/50 Sb., byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem "Březina", z obvodu správního a soudního okresu Brno-venkov byla přikázána do správního a soudního okresu Blansko . Nyní je obec Březina opět součástí okresu Brno - venkov.

Obecní znaky V kronice obce Březiny je zmiňována existence dvou pečetí. První kruhová pečeť s letopočtem 1635. Druhá oválná s letopočtem 1850. Obec Proseč měla dvě pečeti bez uvedení letopočtu. Přestože kronika uvádí existenci pečetí ještě po roce 1965, jejich současné umístění není známo.

Změny v zákonech po roce 1989 umožnily i obcím zřídit a používat obecní znaky a vlajky. Zastupitelstvo obce rozhodlo o zadání jejich návrhu odborné firmě a po schválení příslušnými orgány byly dne 18.prosince 2000 znak a vlajka obci Březina na půdě Parlamentu České republiky slavnostně uděleny předsedou poslanecké sněmovny panem Václavem Klausem. Vzhled znaku a vlajky vychází z názvu obce a heraldických figur na historické pečeti.

Heraldický popis znaku obce Březina: V zeleném štítě stříbrný hrot, v něm bříza přirozené barvy dole do oblouku provázená čtyřmi červenými růžemi se zlatými semeníky. Hrot je provázen vpravo svěšeným žaludem, vlevo kosmo položenou sekerou - širočinou, obojí zlaté.

Poloha

přidat fotografie