Bystré (zámek) [24672]

Vystavěn v letech 1586 - 1590 pro Jana Bezdružického z Kolovrat, přístavba tzv. malého zámku z let 1654 - 1655, interiér upraven v 18. a 19. století.

Renesanční zámek v Bystrém stojí na výšině nad potokem východně od města. Bysterský zámek je v současné době sídlem Domova na zámku Bystré, dále zde má sídlo Základní škola speciální Bystré a Speciálně pedagogické centrum.

V sousedství původní tvrze, doložené roku 1579, vybudoval v letech 1586 - 1590 Jan Bezdružický z Kolovrat renesanční zámek s věží jako trojkřídlou jednopatrovou budovu. Po smrti posledního člena rodu Viléma se Bystré dostává do rukou Oldřichu Františku Libštejnskému z Kolovrat. Roku 1645 byl zámek s městem vydrancován Švédy. Po smrti Oldřicha se pak dědictvím dostává do majetku Bořity z Martinic. Za jeho potomka Maxmiliána byla ve zdejší oblasti nalezena železná ruda a v údolí postavena vysoká pec a kovací hamr. Za majitelky Anny Kateřiny z Martinic bylo v Bystrém veselo, odpustila nespravedlivé roboty a po práci se vždy na panství tančilo a zpívalo. V roku 1686 získal panství Jan Pavel z Valderode. Ten však upadl v císařskou nemilost, panství dostalo svoje správce, až jej roku 1707 získávají Lichtenštejnové. Ti jej záhy předávají Jakubu Hanibalu Bedřichovi. Jeho syn František Rudolf dostavěl na zámku roku 1726 barokní chrám a zámek částečně barokně upravil. Hrabě František založil také kolem roku 1740 lázeňské místo Balda poté, co bylo zjištěno, že zdejší voda má léčivé účinky. Po vymření jeho rodu se nakonec dostává bysterské panství v roce 1762 do rukou Marie Rebeky, hraběnky z Harrachu.

Po její smrti a majetkových sporech o dědictví se roku 1848 stává majitelkou Ernestina, svobodná paní z Langetu. Ernestina převzala zámek v bídném stavu, prakticky bez zařízení, které musela nákladně doplňovat. Od roku 1850 se pustila do rekonstrukce zámku, dala zřídit rozlehlý anglický park se vzácnými dřevinami a interiéry vymaloval mnichovský malíř Eduard Schwaisser. Majitelka milovala společnost na svém sídle, mezi jejími hosty bývali Jan Neruda, Josef Mánes, Josef Barák, zpěváci Ambrož a Lukes. Na zámku se taky hrávalo divadlo a pořádaly koncerty. Po majitelčině smrti se podle císařského rozhodnutí staly všechny nároky dědiců neplatné, a tak zámek získal císař František Josef I., v jehož držení byl do roku 1918. Po roce 1945 byl objekt využíván jen účelově.

Od roku 1963 byla provedena nákladná oprava hlavních zámeckých budov, zejména renesančního západního a severního křídla, později byl obnoven anglický park. V roce 1978 postihly zámek dva požáry, které způsobily obrovské škody objektu. Dnes je zámek trojkřídlá patrová stavba s pilířovými arkádami na nádvoří. Na vnějších průčelích vidět sgrafitová čtvercová psaníčka. Renesanční křížové a valené klenby jsou v přízemí a chodbě patra.

Poloha

přidat fotografie