Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.
Chráněná krajinná oblast Moravský kras pokrývá nejcennější části Moravského krasu a byla vyhlášena v roce 1956. Celková výměra CHKO je 94 km². Je tvořena vápenci středního devonu až spodního karbonu táhnoucí se v severojižním směru mezi Sloupem a Brnem (více na ). Pro tento krajinný celek jsou tedy typické krasové plošiny se závrty, hluboké žleby s ponornými toky a množstvím jeskyní. Jsou zde pestře zastoupena i vzácná rostlinná a živočišná společenstva a mnohé jeskyně jsou důležitými archeologickými lokalitami.
Moravský kras se dělí na tři části:
Severní část je odvodňována říčkou Punkvou.
Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně (více na )s nejznámější českou propastí Macochou (více na ) , dále Sloupsko-šošůvské jeskyně (více na ), jeskyně Balcarka (více na ) a Kateřinská jeskyně (více na ).
Střední část je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem.
Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadán (více na ) - Býčí skála (více na ).
Jižní část odvodňuje Říčka .
V jejím údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání (více na ) a Ochozské jeskyně (více na ) a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna (více na ) .
Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1 600 jeskyní.