Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Blansko » zajímavost » Světelský oltář - Adamov (zajímavost)

Světelský oltář - Adamov (zajímavost) [24580]

Národní kulturní památka (NKP)

Město Adamov nepatří zrovna mezi typické cíle turistů. Ukrývá však perlu, kvůli níž stojí za to do Adamova zavítat. Ve zdejším kostele svaté Barbory se nachází unikátní řezbářské dílo – Světelský oltář. Ten se na své místo vrátil v létě 2008 po celkovém restaurátorském zásahu, který trval jeden rok. Jihomoravský kraj poskytl farnosti na restaurování oltáře milionovou dotaci. Světelský oltář považují historici umění za nejvýznamnější pozdně gotickou památku na území České republiky.

Stručná historie oltáře

Pozdně gotický dřevěný oltář zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie nechal zhotovit v letech 1516-1525 Erasmus z Leisser (1512-1545) opat cisterciáckého kláštera ve Světlé v Dolním Rakousku při obnově poničeného klášterního chrámu. Oltář byl vysoký asi 17 m a na jeho vzniku se údajně podílelo šest řezbářů, což dokazuje různorodé pojetí jednotlivých výjevů. Roku 1526 obdržel truhlář Andreas řečený Morgenstern z Českých Budějovic od opata Erasma plat za velkou tabuli chóru. To vzbudilo domněnku, že by mohl být autorem celého oltáře. Nyní se však jeví pravděpodobnějším, že byl jen podnikatelem, který uměleckou zakázku zaštítil.

Podle archivní zprávy byl roku 1730 oltář již pokládán za staromódní. Z tohoto důvodu byl roku 1732 oltář Nanebevzetí Panny Marie ze svého původního místa odstraněn a "adamovský" korpus byl přemístěn do boční kaple Všech Svatých .Křídla a nástavba oltáře byly patrně zničeny . Jsou zdokumentovány pouze perokresbami z let 1630-1640 .

V letech 1852-1854 jej opat Augustin Steininger spolu s oltářem sv. Bernarda prodal za 1 000 zlatých hraběti Samuelu Festeticsovi a ten oba oltáře vzápětí postoupil Alexandrovi z Bensa, který je dopravil do Vídně. Na návrh Centrální památkové komise však dolnorakouské místodržitelství prohlásilo transakci za neplatnou a nařídilo opatovi Steiningerovi, aby oba oltáře odkoupil zpět. V té době již byl oltář Nanebevzetí u vídeňského rámaře a pozlacovače Georga Placha, který jej za 1 200 zlatých zrestauroval. Opat neměl prostředky na úhradu, proto nabídl oltář sv. Bernarda, jenž se do Světlé vrátil, k dispozici Centrální památkové komisi a místodržitelství tento postup schválilo. Po ukončení restaurátorských prací byl oltář instalován do takzvané Templářské nebo Svatojiřské kaple farního kostela sv. Augustina ve Vídni. Po uhrazení výloh za restaurování v roce 1857 získal mariánský oltář kníže Alois z Liechtensteinu a věnoval jej nově postavenému kostelu sv. Barbory v Adamově.

Po necelých čtyřiceti letech se roku 1891 Stephan Rössler – tehdejší opat kláštera ve Světlé - obrátil na patrona adamovského kostela knížete Jana z Liechtensteinu s prosbou o vrácení oltáře. Kostelní správa však prohlásila, že "nemůže tuto nejvzácnější ozdobu svého kostela vydati". V té době byl oltář poprvé fotografován a roku 1896 byl očištěn a sanován proti červotoči. Bohužel již v roce 1922 byl znovu napaden červotočem . Ani dvacáté století nebylo pro osud oltáře Nanebevzetí Panny Marie příliš příznivé. Po další opravě v roce 1943 a opětovném fotografováním Fotoměřickým ústavem z Prahy byl následujícího roku oltář v obavě před zničením při bombardování demontován a uložen v kryptě Lichtenštejnů v poutním kostele na Vranově u Brna.

Roku 1947 byl oltář napadený červotočem a plísněmi z Vranova dopraven do Brna a v dílně bratří Karla a Pavla Kotrbů restaurován. Konzervování probíhalo bez rozebrání jednotlivých sochařských prvků. Nedlouho nato byl však oltář opět napaden a znovu ošetřen až roku 1978, tentokrát adamovskými farníky. Skoro třicet let trvalo jeho postupného chátrání . Značná část tohoto unikátního řezbářského díla ležela v roce 2005 v krabicích na adamovské faře . Jednotlivé kusy tohoto 3,5 m širokého a 7 m vysokého mistrovského díla totiž postupně upadávaly .

V roce 2005 započala firma S:LUKAS s.r.o. z Brna na výzvu farního úřadu v Adamově restaurátorský průzkum oltáře. Následujícího roku byl oltář rozebrán a převezen do Mikulova , kde bylo s využitím příspěvku Ministerstva kultury ČR z Programu restaurování movitých kulturních památek a z prostředků poskytnutých Jihomoravským krajem prováděno jeho restaurování.

Regionální muzeum v Mikulově využilo této mimořádné příležitosti a uspořádalo na zámku výstavu Příběh restaurování Světelského oltáře z Adamova, která představila některé z demontovaných částí oltáře a až do konce října 2007 umožnila zájemcům prohlédnout si jednotlivé detaily zblízka.

Oltář tvořen třemi zónami . První s dvanácti apoštoly a půlměsícem je expresivní, plná dramatických výrazů. Zdůrazněn je sv. Jan Evangelista, který podle apokryfů dosvědčil Nanebevzetí Panny Marie. Přičemž někteří z apoštolů hledí k Marii a ostatní jsou zahloubáni do vlastních prožitků zázraku.

Druhá zóna je samotné Nanebevzetí – Assumptio, které doprovázejí zpívající andělé a dva andělé strážci, sv. Michael a sv. Gabriel.

Třetí zóna představuje Nejsvětější Trojici, avšak bez Ducha Svatého. Neobvyklý plaménkový baldachýn pak s největší pravděpodobností znázorňuje nebeskou záři. Tabernákl – jako prostředí svaté události, se zde svým vyobrazením vymyká z celkového pojetí oltáře. Toto pojetí je někdy považováno za nadčasové.

Na základě dendrologického průzkumu byl identifikován nejstarší letokruh z roku 1363 a nejmladší s letopočtem 1441, z čehož vyplývá i datace desky oltáře.

Výčet provedených zásahů restaurátorského týmu během let 2006 - 2007. Unikátní řezbářské dílo tvořené četnými plastikami světců bylo nutné ošetřit proti dřevomorce, plísním a houbám, a rovněž bylo potřeba vyrobit a na oltáři doplnit některé scházející fragmenty. Bylo nutné zastavit destruktivní vlivy i pozměnit některé chybné interpretace, díky nimž se podoba děl v průběhu let proměňovala. Sochařská díla jsou vytvořena z lipového dřeva a na jejich tvorbě se podílelo více autorů, kteří však nejsou známi.

Vedení města i adamovští farníci chtějí, aby tato ojedinělá památka vešla co nejvíce ve známost a přilákala do Adamova turisty. Světelský oltář si mohou návštěvníci prohlédnout v průběhu července a srpna od úterý do soboty od devíti do sedmnácti hodin, v neděli od jedné do čtyř hodin odpoledne. Průvodcovské služby v současné době zajišťují , k nemalé spokojenosti návštěvníků, dobrovolníci z řad místních občanů. V době nepřítomnosti průvodce se s oltářem budou moci zájemci seznámit alespoň prostřednictvím LCD obrazovky, na jejíž pořízení opět přispěl dotací Jihomoravský kraj. Světelský oltář má svou vlastní turistickou známku a internetové stránky .adamov.name/index.php, kde najdou zájemci více informací o této ojedinělé památce .


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)