Klášter Porta Coeli - Předklášteří (historická budova) [24493]

Areál kláštera Porta coeli (Brána nebes) patří k nejvýznamnějším středověkým stavebním památkám na území České republiky. Dochoval se rozsáhlý komplex klášterních budov - dnes státem chráněná kulturní stavební památka zcela mimořádného významu - se dvěma kostely včetně hospodářských objektů, barokní sýpky, bývalého pivovaru, několika zahrad a části hradeb.

Klášter, budovaný v přechodném románsko–gotickém slohu pro řeholi cisterciaček, který založila kolem roku 1233 královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I, za podpory svých synů – krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla. se záhy stal důležitým feudálem povodí Svratky. Byl silně opevněn a mimo hradby chráněn i rybníky. Na kopci nad klášterem byla postavena strážní věž.

Za husitských válek byl klášter vypleněn a obnoven až roku 1454 novým vysvěcením kostela. V roce 1619 byl zrušen moravskými stavy, avšak již v roce 1625 opět obnoven. Po stavebních úpravách v 2. polovině 17. století a v 18. století dostal celý areál dnešní podobu. Nařízením Josefa II. byl klášter v roce 1782 opět zrušen. Objekt sloužil průmyslovým účelům a budova proboštství byla upravena na sídlo správy velkostatku. Roku 1861 koupil velkostatek ženský cisterciácký klášter v hornolužickém Marienthalu a po stavebních úpravách byl v roce 1901 klášter Porta coeli nově osídlen jeptiškami. V roce 1950 byl zrušen potřetí a znovu obnoven v roce 1990. Veřejnosti je přístupná bazilika, křížová chodba a kapitulní síň. Od r. 1990 probíhá postupná rekonstrukce klášterních budov pro potřeby řádu.

Nejvýznamnější stavbou areálu je bazilika Nanebevzetí Panny Marie, postavená v době založení kláštera v přechodném románsko - gotickém slohu, s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Chrám je zaklenut křížovými žebrovými klenbami, nad kněžištěm šestidílnou žebrovou klenbou, nejstarší u nás. Interiér chrámu je pozdně barokní se sochařskou výzdobou od J. Winterhaldera st. a O. Schweigla a s oltářními obrazy od F. A. Maulbertsche, Ign. Raaba a J. Sterna.

Nejcennějším prvkem baziliky Nanebevzetí Panny Marie je původní portál z doby založení kláštera, který dal klášteru název Porta coeli – brána nebes. Je bohatě zdoben plastikami apoštolů, dvou lvů, zvířecími motivy aj. Architektonická kompozice portálu vyjadřuje zčásti podněty románské, zčásti již ohlasy klasické gotiky. Nad portálem je umístěna rozeta s profilovanou šambránou.

Na severní straně přiléhá k bazilice Nanebevzetí Panny Marie komplex klášterních budov. Objekty jsou seskupeny kolem dvou kvadratur. Konvent s čtyřdílnou křížovou chodbou se zvířecími ornamenty na hlavicích a konzolách kleneb a s rajskou zahradou při severní straně chrámu. Na východní straně křížové chodby je situována kapitulní síň obdélníkového půdorysu. Nádvoří druhého dvora uzavírají mladší jednopatrové budovy.

Současný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní neorientovaná obdélná stavba v pseudogotickém slohu, vystavěna na přelomu 19. a 20. století, navazující na starý kostel a klášterní areál. Loď je zaklenuta třemi poli křížové klenby se dvěma svorníky, kněžiště zaklenuto rovněž křížovou klenbou. Ve sklepeních kaple byly objeveny základy starší kaple sv. Kateřiny.

V klášteře , v budově někdejšího proboštství , je umístěno Podhorácké muzeum s expozicí dějin kláštera, Předklášteří, Tišnova a tradičních řemesel a galerie malířů Podhorácka.

Do dnešní doby se uchovala větší část barokní ochranné obvodové zdi se vstupní branou do celého areálu. Vstup do vlastního kláštera – bývalá fortna – se nachází vedle sakristie původně klášterního, dnes farního kostela. Letopočet 1899 nad vchodem připomíná rok obnovy, znak abatyše Marie Skřimířské z Pilsenburka je datován letopočtem 1635.

Součástí areálu kláštera Porta coeli je skupina 18 lip velkolistých (Tilia platyphyllos) a jeden jírovec maďal (Aesculus hippocastanum ) . Jejich vysazení se datuje zhruba do roku 1625. Původně vedlo stromořadí od vstupní brány až do zadního traktu dvora. Do dnešní doby zde zůstaly zachovány jen dva stromy. Lípy staré více než 350 let dosahují výšky až 27 metrů a v obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí až 482 cm. Většinou jde o mohutné stromy s dosti prostornými dutinami, částečně prosychajícími a olámanými korunami.

Poloha

přidat fotografie