Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Olomoucký kraj » okres Šumperk » obec, část obce (osada) » Ráječek - Zábřeh (městská část)

Ráječek - Zábřeh (městská část) [24369]


    další pojmenování: [de] Rudolphsthal

Další součástí Zábřeha je kdysi samostatná vesnice Ráječek. Leží jihovýchodně od města v údolí potoka Vesna, který jí prochází. Pozemky katastru Ráječka začínají vlastně přímo u řeky Sázavy a leží na nich nejen zábřežské nádraží ale i další domy, zejména v oblasti ulice Na Nové. Rozloha katastru je 190 hektarů půdy.

Nejvýznamnějším tokem v Ráječku je potok Vesna. Ten dnes z velké části slouží i jakéo kanalizace a tak například v oblasti Cihlářské ulice je více než nechutný. Hranice katastru Ráječka tvoří také řeka Sázava. Právě oblast dolního Ráječka byla při předloňských povodních postižena jako jedna z mála oblastí Zábřeha.

Katastr obce se od hladiny Sázavy vypíná jižním směrem do předhůří kopců Mírovské vrchoviny. V nejnižším bodě dosahuje nadmořský výška asdi 275 metrů nad mořem v bodě nejvyšším, na bezejmeném návrší s vodojemem, dosahuje výška až do 350 metrů nad mořem.

Komunikační napojení obce je zajišťováno jrednak silnicí první třídy č 44. z Mohelnice do Jeseníku. Z ní odbočuje v Ráječku silnice II. třídy na Skaličku. Polní a lesní cesty vedou z Ráječka na Rudolfov, do Rájce, Jestřebí a na Skaličku.

Obec dnes mimo silnice I. třídy rozděluje napůl i železniční trať Zábřeh - Olomouc, s odbočkou několika průmyslových železničních vleček.

Jméno obce je odvozeno od sousedního Rájce. Znamená něco jako trávníček. Německý název obce zněl Klein Rasel.

 Historie souvisí s biskupstvím a s Rájcem

 Stejně jako Skalička je i Ráječek připomínán poprvé v roce 1273 v latinské listině, která jej nazývá Parvum Reyssel. Také Ráječek tehdy náležel k mohelnické rychtě. V letech 1320 - 1325 byl lénem olomouckého biskupa v mohelnické provincii. Již tehdy se zde uvádí jakýsi Michal, který zde měl mlýn se dvěmsa menšími koly. V roce 1389 již patřil Ráječek (Rayecz minor) k provincii mírovské a celo ves tehdy držel rytíř Gerhart. V roce 1437 dal olomoucký biskup Pavel z Miličína svolení, aby držitel vsi Jindřich z Ráječka upsal na Ráječku své manželce Anně z Budkovic věno na třech lánech. V roce 1441 si Ráječek jako léno sjednal s biskupem Jan ze Závořic. Potom jej držel Jindřich z Mírova.

Podle berního rejtrříku z roku 1516 patřil Ráječek ke statku v Rájci. Ten držel rod Rájeckých z Mírova. V Ráječku tehdy žilo devět rodin. Ráječtí z Mírova vlastnili statek Ráječek až do roku 1538, kdy jej získal rytíř Kryštof Gerštof. Podkle tehdejší vybrané berně byl stateček v Ráječku skutečně jen velmi malým zbožím.

V roce 1556 však Jan z Mírova opět přebírá v léno několik vesnic a st nimi i Ráječek. V roce 1564 prodává ráječský stateček Marek Weyczinger z Weyczingu olomouckému biskupu Zvoli, Ráječek, Lukavici, Vlachov, Slavoňov a díl Krchleb a Maletína. V letech 1559 až 1565 drželi ves v zástavě bratři Jan a Václav z Boskovic. V osmdesátých letech 16. století spravuje jes opět člen rodu z Mírova Jan. Od roku 1613 nemuseli v Ráječku ani jeho podaných vesnicích čepovat vrchnostenské pivo. Této povinnosti je zbavil sám olomoucký biskup.

17. století v Ráječku

Od dvacátých let 17. století Zůstal Ráječek již až do konce patrimoniální správy pod vedení biskupského újezdu (provincie) se sídlem na hradě Mírov. V roce 1644 zde lánový rejstřík uvádí pouze osm trvale žijících rodin. tento údaj je zajímavý zejména v porovnání s údaji, které byly zaznamenány těsně před Bílou horou, kdy se v Ráječku uvádí jednou tolik usedlíků. ve stejném roce (1644) je uváděna také stížnost na císařské vojsko. Díky ní víme, že zde byly dva potěrné rybníky, které císařští vojáci tento rok údajně vylovili.

 V roce 1788 bylo ráječským dovoleno vykoupit se ze své roboty. v té době měla obec 148 obyvatel české národnosti V roce 1834 bylo obyvatel již 177 ve 31 domech.

Od roku 1818 měl Ráječek vlastní školu, kterou do roku 1897 navštěvovaly i děti ze Skaličky. Duchovní správa byla vykonávána ve Zvoli, vyjímkou byly domy okolo nádraží, které byly od počátku pod farní správou v Zábřehu. Přímo v obci je poměrně velká kaple Cyrila a Metoděje z poloviny minulého století.

 Rozkvět způsobila blízkost města a dráha

Hlavní rozkvět Ráječka je datován do poloviny 19. století. Přispěly k tomu dva atributy. Prvním byla odedávna blízkost Zábřeha. Tím druhým byla skutečnost, že právě na katastru Ráječka vzniklo v roce 1845 zábřežské nádraží, které k sobě stáhlo velké množství obslužných činností. Tak se začal rozvíjet zejména dolní Ráječek, tedy oblast tehdy i dnes zvaná Na Nové. V polovině minulého století ze stál hostinec (budova vedle výjezdu ze současných garáží ČSAD) a okolo něj stály ještě v devadesátých letech minulého století pouze tři domy. Výstavba se však začala rozvíjet okolo skupiny domů pod Zábřežským nádražím, kde vznikla kdysi výstavná empírová stavba ubytovacího hostince Merkur.

Po roce 1848 byl Ráječek součástí politického a soudního okresu v Zábřehu. K tomuto městu se také začal stále více přibližovat výstavbou i vztahy.

Obec se stále více stávala ze zemědělské spíše průmyslovou enklávou. Již koncem 19. byla nedaleko obce otevřena velká cihelna. Vznik průmyslového podnikání vedlo i k ovlivnění prvorepublikového politického života v obci. Ten držela pevně v rukou česká Sociální demokracie.

Největší vliv na rozvoj obce měla v letech 1927 - 28 výstavba továrny Skrat bratří Rýznarů v dolním Ráječku. Vyráběly se zde elektromotory ale i pračky. Před okupací v roce 1938 byla část výroby převedena do Hulína a později dána německému kapitálu.

Ve stejníé době vzniká v Ráječku spínací stanice Rozvodných závodů, která byla nejdůležitějším prvkem v elektrifikaci Zábřežska.

Průmyslová výstavba pokračovala i po II. světové válce. byla zde vybudována velkokapacitní mlékárna, strojírenský podnik NH a další. Z Ráječka se stala průmyslová zóna města. Samotná obce se k Zábřehu připojila v roce 1950.

Pamětihodnosti Ráječka

Patrně nejvýstavnější stavbou Ráječka je Kaple sv. Cyrila a Metoděje byť není památkjově chráněná. naopak památkově chráněná je budova zábřežského nádraží. Kdysi se k památkám řadil i hotelů Merkur, dnes je však již téměř zříceninou a z památkového seznamu byl vyškrtnut.

Z přírodních zajímavostí lze jmenovat pěkný výhled z kopců nad obcí. V okolí vesnice jsou také již jen těžko patrné zbytky po těžbě železné rudy.

K pamětihodnostem obce patří i neobvyklý hasičský areál při horním toku potoka vesna, který je často místem konání různých společenských a kulturních akcí. Nedaleko obce má svůj areál také Spolek chovatelů drobného zvířectva.

Případným návštěvníkům obce lze nabídnout terény k procházkám v okolí obce případně i pro cykloturistiku. Ke koupání zde může sloužit pouze požární nádrž, která se však příliš čistou vodou nevyznačuje. nedávno zde byla otevřena restaurace Na Kovárně. Raritou skutečně z nejnovějších je loni na podzim dokončený most přes železniční trať, který je svou technologií a délkou jedním z nejunikátnějších v ČR.

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Ráječek - Zábřeh (městská část) Šumperk



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)