Letiště Kladno (letiště) [2398]

Počátky létání na kladensku se datují někdy kolem roku 1910. V té době stavěl své první letadlo strojní mechanik Josef Pouba z Kročehlav. V průběhu roku 1911 pak začal s tímto strojem létat na polích mezi Kladnem a Velkým Přítočnem. Společně s první českou letkyní paní Láglerovou chtěli uskutečnit první veřejné letecké vystoupení na kladensku. Bohužel již v těchto počátcích ranného letectví existovali závistiví lidé a úmyslným založením požáru, někdo poškodil Poubův letoun. Stalo se to přesně den před kýženým vystoupením obou letců. V den vystoupení nepřálo této akci ani počasí, paní Láglerová při přistání za silného bočního větru poškodila svůj stroj. Nezdar však průkopníky létání neodradil, letec Pouba opravil svůj letoun a začal opět létat. Tentokrát v okolí Smečna a Libušína.

Počátkem třicátých let letectví na kladensku zaznamenává opravdový rozmach. Díky tomu vznikly dvě velké letecké organizace. Byla to Masarykova letecká liga a Aeroklub studenstva založený při Průmyslové škole v Kladně, kde byl postaven první školní kluzák. V těchto příznivých letech byli v popředí kladenského letectví známá letecká jména jako Vosyka, Hruška, Tauš a další.

Letecký rozmach na kladensku, jako i v celé naší republice, přerušila 2. světová válka.

Po skončení války zájem o letectví nikterak nepolevil. Spíše naopak. V regionu vzniklo hned několik aeroklubů. V roce 1946 se aerokluby Libušín, Stehelčeves, Dřetovice a Kamenné Žehrovice připojily k Aeroklubu Kladno. Vznikl tak jeden z největších aeroklubů v Československu. Letadlovou flotilu aeroklubu tvořily stroje pocházející z válečné kořisti Rudé armády. Tato letadla byla hangárována na okraji tehdejšího Kladna, na pozemku vedle slévárny zvané "Taubrovna", která stála v dnešní kladnenské čtvrti Sítná. Letecký provoz pořádali kladenští letci na polích u Velké Dobré, Libušína, Vinařic a Zbečna. Poválečný rozmach civilního letectví dal vyniknout mnohým letcům. Například jako prvnímu poválečnému pilotu se panu Zděnkovi Janoutovi podařilo získat "stříbrné C". Mezi elitní piloty té doby patřily také mimo jiné pan Tauš, pan Vosyka nebo bratři Končelíkové. Aerokluboví nadčenci si postavili první letiště s hangárem pod názvem "U lípy".

Kladenské letiště, tak jak jej známe dnes bylo vybudováno členy aeroklubu v 50. letech. V té době nutně potřebovali důstojné a kvalitní zázemí pro svou velmi rozvětvenou členskou základnu. V těchto pohnutých dobách se nesmyslné politické prověřování a šikanování nevyhnulo ani aeroklubům. Díky těmto represím museli někteří piloti svého létání zanechat a někteří z nich emigrovali. Jiní naopak začali létat jako vojenští letci, piloti letky ministerstva vnitra nebo piloti Československých aerolinií. Z té doby vzpomeňme některá jména pilotů jako Pauza, Špirit, Špička nebo letec Křemen, ze kterého se časem stal výborný pilot zalétávač. Tato část dějin kladenského aeroklubu zaznamenala bohužel i chvíle nejsmutnější. Při nácviku leteckého dne došlo ke srážce letadel, při níž zahynul letec "Piňda" Hejduk a dva mladí letci Míla Kuna a Drahoš Majer.

Postupující výstavba měst Prahy a Kralup nad Vltavou způsobila zrušení několika letišť. Členové a letecký materiál byl tehdy rozdělen do nejbližších okolních aeroklubů. Tak se na kladenském letišti objevili mnohé talenty z Prahy a okolí. V letadlové flotile aeroklubu v té době létalo vše od Si-204 Sieblů, Andul AN-2 přes všechny "papíráky" až po vrtulníky Hc-102 a Mi-1. Jako vojenské záložní letiště prodělala vzletová a přistávací dráha speciální úpravu pro přijímání proudových stíhacích letadel typu Mig, kterými bylo letiště také využíváno. V těchto letech také vzniká zdejší akrobatická trojka složená z pilotů Ludvy Rouse (později pilot ČSA), Tondy Ludvíka (mechanik ČSA) a ze začínajícího akrobata Ladislava Bezáka. Díky letcům Karla Jareše a Evě Laignerové-Výrutové padlo několik světových rekordů, ke kterým jim dopomohl letoun C-104 s novým motorem. V padesátém osmém roce se stal Ladislav Bezák mistrem světa v letecké akrobacii. Následovala dvě vítězství tohoto letce v Poháru Leona Biancota. V roce 1969 opustil Ladislav Bezák za pohnutých událostí republiku.

V té době se již v aeroklubu formovala nová generace, která chtěla navázat na dřívější úspěšnou aeroklubovou tradici. Z těch, kteří se do této práce vrhli s intenzitou sobě vlastní je nutné jmenovat letce Borise Spurného a Zdeňka Běhounka. Za přispění tehdejších vedoucích letového provozu pana Křivánka, Kuklíka a Jardy Přády se jim jejich cíle podařily. Z jejich práce vzešla akrobatická hvězda Venda Šmíd, letec tělem i duší, několikanásobný mistr republiky, člen stříbrné reprezentace na tehdejším MS a čtvrtý v pořadí na Mistrovství Evropy v Dánsku. Tento přes své úspěchy skromný pilot zahynul v únoru 1977 při letecké havárii dopravního letounu IL-14 u Bratislavy. Rok sedmasedmdesátý byl vůbec pro náš aeroklub černým. V říjnu tragicky zahynul v letounu L-200 u obce Hodkovice zakládající člen navigačních soutěží v Československu a jejich neúnavný propagátor Zdeněk Běhounek. Ani jeden z nich se na těchto osudných událostech nepodíleli. Na počest Zdeňka Běhounka byla přejmenovaná navigační soutěž Kladenský pohár.

Memoriál Zdeňka Běhounka si udržuje svou tradici dodnes. Dříve byla tato soutěž hojně navštěvovaná i piloty ze zahraničí, např. z Maďarska, Polska, Rakouska a Německa. Právě na této soutěži si pilovala svoje umění letecká dvojice Ježek-Fiala. Miloš Fiala jako trenér dodnes patří k oporám reprezentačního týmu. Zmíněná dvojice nejen že byla výborná po letecké stránce, ale postarala se i o "výchovu" svých nástupců, kteří je dokonce v několika případech i předčili. Z těch nejúspěšnějších je nutno jmenovat Michala Šebka, Sváťu Niče, Zdislava Kropáče a Martina Hřivnu. Nad všemi pak vyniká pilot František Cihlář, který stále patří ke světové špičce. Ani kladenští letečtí akrobaté nepolevili a mnohými úspěchy se mohli pochlubit například piloti Jan Týc (pilot Slovairu) a Luboš Kuděj.

Ale abychom nezůstávali jen u motorářů. Vždyť historie plachtění na kladenském letišti má také dobré výsledky, i když blízkost ruzyňského letiště a v minulosti vojenské vzdušné prostory velkým přínosem pro sportovní plachtění v tomto aeroklubu nebyly. Přesto se naši plachtaři mohou pochlubit několika úspěchy. Prvním kladenským pilotem, který získal zlaté "C" se třemi diamanty (nejvyšší stupeň mezinárodního výkonnostního odznaku) byl Mirek Končelík. Několik dalších členů se stali držiteli zlatého "C" se dvěma diamanty za výškové převýšení 5000m a přelet v délce 500km.

Poloha

přidat fotografie