Vyhledávání lokalit (cílů)
Plzeňský kraj » okres Rokycany » hrad, zámek, tvrz » Hrad Libštejn (zřícenina hradu)

www.krasnecesko.cz/lokality/23871-hrad-libstejn-zricenina-hradu.html

Hrad Libštejn (zřícenina hradu)

[ ID: 23871 ]         

Turistický cíl Hrad Libštejn (zřícenina hradu)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Hrad Libštejn (zřícenina hradu)
Věž zříceniny hradu (Zdena)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Hrad Libštejn stával na strmém skalisku v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je úzce spojena s nedalekým Liblínem, který je však starší. Okolní krajina patřila ve 12. a 13. století svatojiřskému klášteru na Pražském hradě. Ve 14. století se stal majitelem zdejšího zboží královský služebník Oldřich Tista z Hedčan, který stavěl pro Karla IV. r. 1356 hrad Karlsfried u Žitavy. V r. 1367 se píše z Libštejna a zdá se proto, že někdy mezi l. 1356 – 1367 si postavil hrad Libštejn, po němž se nazýval i jeho stejnojmenný syn.  Libštejn byl tehdy nevelký hrad, který však byl typickou stavbou poloviny 14. století, v níž se spojovaly prvky staršího výtvarného projevu spolu s novými myšlenkami, jak se objevovaly u hradů Karla IV.

Zakladatel hradu Oldřich Tista jistě použil při stavbě svého hradu nových prvků z královského Karlsfriedu. Hrad Libštejn byl postaven na nepřístupném místě, na skalnatém ostrohu, který na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončen strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní stran, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem.

Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Nádvoří, které se rozkládalo mezi oběma věžemi, bylo uzavřeno vysokou zdí, k níž přiléhal hradní palác. Cesta do horního hradu procházela kolem věže se zaokrouhlenými hranami k jihozápadní části nároží. Předhradí na jižní a západní straně byla opevněna jen valy a palisádami.  Zakladatel hradu Oldřich zemřel r. 1379 a krátce poté prodal jeho syn Oldřich Libštejn Albrechtovi z Kolovrat, který držel nedaleký Krašov. Albrecht byl prvním známým předkem všech Kolovratů.

Větev Kolovratů, která držela Libštejn, se psala Libštejnští z Kolovrat. Albrecht i jeho stejnojmenný syn, který se od r. 1396 psal po Libštejně, na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. Albrechti II. zemřel r. 1413 a zanechal dva syny, Hanuše a Bedřicha, z nichž Bedřich se usídlil na Libštejně, Hanuš na Krašově. Oba byli horlivými katolíky a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Ten se oběma bratrům odvděčil za pomoc, kterou mu poskytovali, tím, že jim zatavil 17 vsí plaského kláštera, 4 vsi zderazského kláštera, 4 vsi rokycanského proboštství a jednu ves mělnického proboštství. Bedřich nakonec získal titul plaského vladaře.  Jako nepřátelé husitství byli oba bratři terčem útoků husitských vojsk.

V r. 1420 vtrhli do zdejší krajiny táboři a sirotci, vyplenili a vypálili okolí Krašova a Libštejna, ale o dobytí hradů se nepokusili. V r. 1425 přitáhli znova, oblehli Libštejn a ostřelovali hrad z okolních kopců. Dostali se do předhradí, ale hrad, hájený 80 zbrojnoši, nedobyli. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity smír a uzavřeli s nimi spolek. Úmluvu věrně plnili. Zúčastnili se tažení polních vojsk i slavné bitvy u Domažlic 14. srpna 1431.  V té době byl hrad Libštejn proslulým vězením, kde byli vězněni nejen poddaní z panství, ale i zajatí nepřátelští žoldneři a jiní nepřátelé až z Prahy. Když r. 1432 Bedřich zemřel, bylo na hradě 50 vězňů. Bedřich zanechal 2 syny, Jindřicha a Beneše, kteří si rozdělili dědictví se svým strýcem Hanušem z Kolovrat, administrátorem pražského arcibiskupství. Protože Jindřich vyženil Buštěhrad a r. 1451 získal Domažlice, přenechal Libštejn Benešovi. Ten byl sice horlivým katolíkem, ale i přes vyhlášení papežského interdiktu zachovával věrnost králi Jiříkovi z Poděbrad. Ve sporu o trůn mezi Vladislavem II. Jagellonským a Matyášem Korvínem po smrti Jiřího Poděbradského (1471) zůstával na straně Vladislavově.

Hrad Libštejn byl sice velmi pevný, ale při nastalé změně válečné techniky (použití střelných zbraní) bylo zapotřebí jej více opevnit. Proto byla koncem 15. století na straně k Liblínu postavena nová věžovitá bašta, obehnaná náspy a příkopem. V 16. století byla postavena ještě další bašta, a to východním směrem. V tomto století měl hrad 3 věže a baštu, v předhradí byly 3 věže, na 20 obytných stavení a kaple.  Beneš z Kolovrat byl bohatý velmož, který mocensky ovládal celý kraj. Téměř všichni drobní šlechtici z okolí byli v jeho službách. Měl dva syny, Jana a Jindřicha, z nichž Jan zemřel v r. 1487, ještě před svým otcem. Libštejn zdědil r. 1495 Janův syn Jaroslav, který zboží prodal ihned svému strýci Albrechtovi z Kolovrat, synovi administrátora pražského arcibiskupství Hanuše z Kolovrat. 

Albrecht z Kolovrat byl vynikajícím hospodářem a rozšířil liblínské panství na 25 vesnic a polovinu městečka Kralovic. Patřil mezi přední české politiky v době krále Vladislava II. Jagellonského; v l. 1496 – 1503 byl hofmistrem a v l. 1503 až 1510 nejvyšším kancléřem. Jím se dostala do popředí správy české země katolická strana. V r. 1504 se pokusil upevnit velmi uvolněné vztahy mezi Českým královstvím a slezskými stavy. Tím si získal neobyčejně silný vliv na krále, a třebaže nebyl výslovně jmenován královským zástupcem v zemi, ve skutečnosti si tak počínal. Král Vladislav II. Jagellonský mu svěřil správu nejen všech svých statků v zemi, ale zároveň nařizoval, aby se i ostatní řídili především jeho pokyny a příkazy. Ve své činnosti se však Albrecht z Kolovrat neohlížel na ostatní královské úředníky. To vše vzbudilo proti němu mocnou opozici ze strany panstva. Proto se Albrecht ve své politice začal opírat o města, jež usilovala o zvýšení své hospodářské i politické váhy. V r. 1507 uzavřel dokonce Albrecht s městy úmluvu o vzájemné pomoci. Jako nejvyšší kancléř se ostře postavil proti jednotě bratrské a všem nábožensky radikálnějším živlům v zemi, neboť usiloval o sblížení utrakvistů s katolíky. Za jeho kancléřství byly proti jednotě vydány mandáty. Odpor pánů proti Albrechtovi nabyl nakonec takových rozměrů, že v r. 1508 vyvolal jeho pád a usnesením svatojakubského sněmu byly všechny jeho pravomoci přeneseny na Zdeňka Lva z Rožmitálu. Král Vladislav II. mu však zachoval svou přízeň, Albrecht se stal kancléřem království a posledním roce svého života opět nabýval nové moci. Zemřel v r. 1510 bez přímých dědiců. 

Po Albrechtově smrti získali celý majetek jeho nevlastní synové Jan a Bernard z Valdštejna. Plaský opat usiloval o vyplacení a získání 14 vsí a poloviny městečka Kralovic, které patřily původně klášteru. A tak je r. 1513 musela vdova Anna z Kováně za 7000 kop grošů míšeňských vydat. Po Bernardově smrti (1517) držel Libštejn Jan, který začal panství po částech rozprodávat († 1540). Zanechal 5 synů (Václav, Vojtěch, Kryštof, Bohuš a Franta, který brzy zemřel), z nichž 3 se r. 1543 rozdělili o libštejnský statek.  Z té doby se nám zachoval popis hradu se všemi budovami a místnostmi. Ve společném držení si bratři ponechali hrad Libštejn, kde měli jednotliví dědici k dispozici různé místnosti. Později se však bratři mezi sebou nepohodli a proto si Bohuš vystavěl v Biskoupkách tvrz, na níž se r. 1565 usadil. Vojtěch, který hospodařil na části Václavově, jenž byl mdlého rozumu, si po r. 1556 postavil tvrz v Liblíně. Bratři postupně prodali své dědictví, takže vznikly tři statky: libštejnský, který se za Ladislava z Lobkovic dostal ke Zbirohu, druhý, zvaný podle dvora Žíkova žíkovský, získal r. 1571 Florián Gryspek z Gryspachu a později rovněž třetí statek. Postupně však byly všechny části opět spojeny.  Synové Kryštofa z Valdštejna († 1576) Jan Vojtěch a Jan Vilém byli posledními obyvateli hradu Libštejna. I oni se však brzy vystěhovali a hrad pak rychle chátral; již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku






NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze