Brno-Zábrdovice (městská část) [22997]

Zábrdovice (německy Obrowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Brna, bezprostředně na východ od historického města. V současné době má rozlohu 163,55 hektarů, rozkládá se po obou březích Svitavy a je rozdělena mezi městské části Brno-střed (70,7378 hektarů), Brno-Židenice (východní část katastru Zábrdovic, na levém břehu Svitavy, o rozloze 48,7110 hektarů) a Brno-sever (menší severní část o rozloze 44,1059 hektarů).
Čtvrť sousedí přímo s historickým jádrem Brna a proto má výrazně městský charakter s velice hustou zástavbou s několika dopravně vysoce vytíženými ulicemi. Převažují zde historické dvou a vícepatrové obytné domy, na kterých jsou ovšem často patrné známky nedostatečné údržby z éry socialismu nebo ze strany zdejší romské komunity. Osu a zároveň nejdůležitější ulici čtvrtě tvoří ulice Cejl, v níž se zde nalézá celá řada menších obchodů, hospod a restaurací. Ve čtvrti se nalézá i budova okresního soudu Brno-venkov, i Finanční úřad Brno I a III. Na křižovatce ulic Tkalcovská a Cejl se nachází také zdejší hypermarket Interspar. Je umístěn v prostorách, kde se nacházela továrna Vlněna, jejíž objekt vyhořel v roce 2001. Prodloužení Cejlu v židenické části Zábrdovic představuje neméně důležitá ulice Zábrdovická, u níž se nachází areál vojenské nemocnice, bývalý zábrdovický klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, rozsáhlý areál kdysi významné Zbrojovky Brno, nebo známé Městské lázně Zábrdovice. K dalším pro dopravu důležitým ulicím patří ulice Francouzská, Vranovská, Jugoslávská, a Merhautova tvořící severní hranici katastru Zábrdovic. V centrální části moderních Zábrdovic se nachází také radnice městské části Brno-sever. Zábrdovicemi protéká poslední zachovaný brněnský říční náhon - Svitavský náhon. Čtvrť je mezi obyvateli Brna neblaze proslulá pro svoji početnou romskou komunitu, kvůli které se jí přezdívá Brněnský Bronx.
Vlastní Zábrdovice byly původně vesnicí připojenou k Brnu 6. července 1850. První zmínka o Zábrdovicích, které vznikly okolo premontrátského kláštera stejného jména založeného před rokem 1209, je z roku 1237. Zakladatelem kláštera byl moravský šlechtic Lev z Klobouk, který na stavbu poskytl dělníky ze svého panství. Protože přišli zpoza Ždánického lesa, tedy zpoza nějakých brdů, začalo se jí říkat Zábrdovice. S klášterem pak byly úzce spjaty i dějiny Zábrdovic. Lev z Klobouk měl v Zábrdovicích také dvorec a při něm i vlastnický a farní kostel sv. Kunhuty. V těsném sousedství původních Zábrdovic existovala od středověku na původním i současném katastru Zábrdovic malá vesnice Radlas. Vlastní Zábrdovice se skládaly ze dvou vesnických sídelních celků, které oddělovala Svitava: drobnější zástavby na levém břehu řeky jižně od kláštera a západněji položené větší vesnice na pravém břehu řeky. Roku 1824 pak na jihu původního katastru Zábrdovic (avšak na území moderního katastru Trnité) vzniklo na východě dnešní ulice Křenová nové předměstí Olomoucká Ulice.

Poloha

přidat fotografie