Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Pozořice (kostel) [22994]

   Předchůdcem nynějšího kostela byl starý dřevěný kostel, který byl také zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Stával v místech, kde je dnes farní stodola. Tento kostel roku 1704 vyhořel. Oheň byl založen ve stodole, která s kostelem sousedila. Bylo to asi dílo pomsty vůči zdejšímu faráři. Tenkrát byl farářem kněz Bohumír Molitor. O něm je známo jen to, že věnoval kostelu pole u Koválovic. Farářem v Pozořicích byl do roku 1706. Po něm přišel Karel Bezděcký, který v letech 1698-1706 působil v Rousínově. Jemu připadl trpký úděl být farářem bez fary a bez kostela.
   Kníže Jan Adam z Lichtenštejna se zavázal posvátným slibem, že postaví nový kostel. Položil k němu základy, ale pak byl upoután jinými zájmy. Žil více v cizině než doma a v roce 1712 zemřel. Jeho nástupci se do stavby neměli. Pohádali se o dědictví a peníze na stavbu kostela nebyly. Teprve nezapomenutelný kněz, farář a děkan P. Josef Leffler přiměl r. 1721 knížete Antonína Floriána z Lichtenštejnu, aby kostel dostavěl.
   Nový kostel, zasvěcený rovněž Nanebevzetí Panny Marie, byl vystavěn s přestávkami v letech 1704-24 v barokním slohu. Dne 15.8.1724 byl slavnostně požehnán v přítomnosti sedmi kněží. Benedikci provedl František Xaver Leffler, děkan brněnské kapituly, strýc zdejšího faráře. Dne 30. června 1929 byl hlavní oltář a kostel posvěcen brněnským biskupem Dr. Josefem Kupkou.
   Kostel je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38 m dlouhý, 20 m široký a 21 m vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40 m vysoké, které dodávají celé stavbě monumentální vzhled. Po levé straně presbytáře je sakristie, naproti ní boční kaple, tzv. „stará zpovědnice“. Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. Hřbitov je vlastně mohutná rampa, která nese celou stavbu. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kostnice.
   Hladká fasáda kostela je členěna oběžnými lesénami. V lodi jsou dvě lunetová okna, v kněžišti po každé straně rovněž dvě okna a jedno okno v závěru. Okna jsou segmentově zaklenuta. Loď je zaklenuta valenou klenbou, stěny jsou členěny dvojicí pilastrů s úseky kladí. Kolem celého kostela se vine profilová římsa. Věže jsou členěny lesénami, mezi 1. a 2. patrem je kordonová římsa. V přízemí a zvonovém patru jsou okna segmentově zaklenuta, ve 2. patře je okno kruhové. Mezi věžemi ční trojúhelníkový štít. V ose průčelí se nachází hlavní vchod s profilovým ostěním, pod každou z věží jsou boční vchody, rovněž s pískovcovým ostěním. Podstřešní profilová římsa nese střechu sedlovou, nad kněžištěm zvalbenou. Věž „sanktus“ nad hlavním oltářem byla vystavěna r. 1725, znovu pak v roce 1803 a 1896.
   Původní dlažba v kostele byla z pálených cihel, v r.1783 byla zaměněna za novou pískovcovou z tesaných kamenů, obnovená 1855 a v roce 1928 pořízena mramorová z tzv. křtinského mramoru. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi předními lavicemi. Vchod byl překryt kamenem s nápisem: „--V---M-- VOS IN OPTATA SPE REQVIES AETERNA SVSCEPIT.“ (Vás na vytoužené přání přijalo věčné odpočinutí.) Po úpravě dlažby byl zbudován nový vchod ze starého hřbitova, za presbytářem kostela. Poslední farář pochovaný v kryptě byl v r. 1774 Josef Xaverius Leffler. Při úpravách v roce 1990 byla mu dána, jako budovateli chrámu, do hrobky na jeho hrob pamětní deska.

Poloha

přidat fotografie