Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Liberecký kraj » okres Liberec » divadlo » Naivní divadlo - Liberec (divadlo)

Naivní divadlo - Liberec (divadlo) [2294]



Naivní divadlo Liberec bylo založeno v roce 1949 jako jedno z prvních profesionálních loutkových divadel v bývalém Československu. Přestože se jeho tvorba přirozeným vývojem ubírala různými směry, v podvědomí diváků i odborníků se zapisuje jako velmi kvalitní české loutkové divadlo již přes pětapadesát let.
Ve svém raném období dosáhlo divadlo vrcholu roku 1959 díky hře Tajemství zlatého klíčku autorky E. Borisové, kterou zinscenoval J. Filipi a výtvarníkem byla A. Mytysková. V 60. letech, v době působení režiséra a scénografa J. Schmida, se inscenace Naivního divadla vzdalují popisu, otevírají se dětské fantazii, vlastní imaginaci a práci v týmu. Mezi nejoblíbenější a nejúspěšnější produkce té doby patřila inscenace Poklad baby Mračenice od L. Dvorského (1963) a Taškáři O. Augusty (1968). O režii i výtvarnou stránku obou těchto představení se postaral J. Schmid. Jméno J.Schmida bylo též spojeno s činností Studia Ypsilon, které v rámci Naivního divadla působilo v letech 1968-1978.
Koncem 70. let a během dalšího desetiletí krystalizuje křehká poetika hříček pro děti z mateřských škol režiséra P. Poláka a výtvarníka P. Kalfuse, které daly základ i libereckému festivalu MATEŘINKA. Během tohoto festivalu hrají pro nejmenší česká i zahraniční loutková divadla. Z mnoha inscenací té doby patří k nejznámějším Motanice K. Čukovského (1974) a dvě inscenace textů J. Vodňanského Šla barvička na procházku (1978) a Potkal klauna potkal kloun (1981) - všechny ve výtvarném hávu P. Kalfuse a v režii P. Poláka.

Po odchodu Studia Ypsilon do Prahy okouzluje a rozesmává mládež i dospělé publikum hudebně - komediální styl inscenací režisérky M. Schartové, pro něž je charakteristický úsměvný náhled nad daným tématem. Z řady povedených děl tohoto období lze zmínit inscenace O věrném milování Aucassina a Nicoletty (1981, výtvarník I. Antoš), Turandot ukrutnice v úpravě I. Peřinové (1982, výtvarník P. Kalfus) či Ze života hmyzu - též v úpravě I. Peřinové (1989, výtvarník J. Milfajt).
Od počátku devadesátých let je ředitelem Naivního divadla S. Doubrava. Divadlo nemá svého stálého režiséra, ale spolupracuje s hostujícími profesionály z jiných loutkových a činoherních divadel. Ve svém uměleckém snažení se opírá o vyzrálý herecký soubor a především o původní díla dramaturgyně a autorky I. Peřinové.

K nejúspěšnějším produkcím Naivního divadla v průběhu devadesátých let patřily právě inscenace her I. Peřinové, které vytvořil tým hostujících plzeňských umělců: režisér T. Dvořák, výtvarník I. Nesveda a skladatel J. Koptík. Jedná se o inscenace Bezhlavý rytíř (1993), Alibaba a čtyřicet loupežníků (1994) a Alína aneb Petřín v jiném dílu světa (1996) a Zvířecí divadlo (1999), které mělo premiéru u příležitosti 50. výročí Naivního divadla. Nepřehlédnutelným počinem období po roce 2000 se stala inscenace pražského režiséra M. Dočekala a výtvarníka P. Matáska, Bouře (2002), kterou tvůrci navázali na spolupráci s NDL při realizaci Erbenovy Kytice (1998). Shakespearova Bouře byla roku 2004 úspěšně uvedena na světovém festivalu konaném v rámci kongresu UNIMA v chorvatské Rijece a také na mezinárodní loutkářské přehlídce v kanadském Jonquiére.
Vedle osvědčených a zkušených režisérů však NDL v čím dál větší míře zve ke spolupráci také mladé, leckdy teprve začínající režiséry (J. Jirků, M. Tichý, A. Renč a P. Vodička). Pod řadou inscenací NDL z posledních let jsou rovněž podepsány "hrající režisérky" (či "režírující herečky"?) - M. Homolová a M. Sýkorová. Spolu s novým dramaturgem, V. Peřinou, který roku 2003 vystřídal I. Peřinovou, se zasloužili o oživení studiového prostoru NDL, v němž na dřívější inscenace Taškařice či Marbuel a Kratinoha navázali v sezóně 2003-2004 úspěšnou koláží textů českého básníka I. Wernische (…a jiný Bedřich…) a dramatizací Sakiho povídek (Léčba neklidem).

K 55. výročí divadla pak přispěl opět tým T. Dvořáka, který (znovu v čistě iluzivním duchu) zinscenoval hru I. Peřinové - Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla (2005). Během své existence Naivní divadlo podniklo četné cesty nejen do většiny evropských zemí, ale představilo se také ve Spojených státech, Kanadě, Mexiku, v Číně, Indii, Izraeli, Koreji či Pákistánu.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)