Divadlo Archa - Praha 1 (divadlo) [2243]

Jméno Archa ne náhodou odkazuje ke starozákonnímu příběhu o Noemovi. Na palubě Noemovy lodi se spolu octla nejrozmanitější zvířata, která během dramatické proměny světa nesla na své palubě potenciál pro nový život. Také Divadlo Archa chce být místem otevřeným pro nejrůznější, mnohdy nečekaná setkání. Jejich smyslem je zkoumat možnosti umění, dát prostor neotřelým nápadům a různými cestami postihovat život na začátku třetího tisíciletí.

Divadlo Archa bylo slavnostně otevřeno v roce 1994 společným vystoupením Mina Tanaky a Johna Calea. Již první představení významně naznačilo dramaturgii divadla: setkání japonského tanečníka a hudebníka ze Spojených států symbolizovalo spojení kultur, žánrů, kontinentů.

Archa přivítala na své „palubě“ během 11 let existence řadu osobností světového umění jakými jsou například režisér Robert Wilson, choreografové Wim Vandekeybus, Anna Teresa de Keersmaeker či Jan Fabre, hudebníci David Byrne, Randy Newman, Philip Glass, Meredith Monková, Einstürzende Neubauten, Tindersticks, White Stripes a mnoho dalších. Hrály tu soubory Royal Shakespeare Company, Cheek By Jowl, Ultima Vez, DV8, Handspring Puppet Company či Dogtroep. Jedno ze svých posledních vystoupení zde měl americký básník Allen Ginsberg.

Svou výjimečnou dramaturgií, inovativními projekty přesahující umělecké žánry i nadstandardním technickým zázemím si Archa nejen v České republice získala pověst významné progresivní scény.

Divadlo Archa nemá stálý soubor. Archa pracuje na principu produkčního domu, který poskytuje umělcům produkční i technické zázemí pro jejich tvorbu. Tento způsob práce umožňuje jednak vznik vlastních divadelních, tanečních či hudebních projektů či koprodukcí, ale také hostování domácích i zahraničních souborů.

Každoročně vzniká v Arše alespoň jeden původní projekt. V produkci Archy nastudovali svá představení Peter Schumann, Min Tanaka, Residents a další umělci a soubory z nejrůznějších zemí včetně domácích - vznikla tu například Opera La Serra Michala Vícha a Jaroslava Duška či Goldflamův Sladký Theresienstadt v režii Damiena Graye. K novějším projektům patří výtvarně hudební performace Petra Nikla Tanec hraček či taneční představení Lola & Mr. Talk. Původní projekty, které často reflektují aktuální společenská témata však vznikají i mimo divadelní prostory. Příkladem může být představení V 11:20 tě opouštím realizované v roce 2005 v uprchlickém táboře Bělá pod Bezdězem či pro tento rok připravovaný mezinárodní projekt Crash Test Dummy, který se odehraje v pražských ulicích. Mnohé z projektů Divadla Archa získaly mezinárodní ohlas a byly uvedeny v zahraničí, například na festivalech v Bonnu, Johannesburgu, Londýně, Kjótu, Tokiu, Bělehradě či Bruselu.

Novou iniciativou Divadla Archa je Archa.lab, jehož cílem je vytvořit podmínky pro kontinuální tvorbu a umělecký výzkum. Jak již název napovídá, tato umělecká laboratoř klade důraz na tvůrčí hledání a experiment před rutinními a tradičními divadelními postupy. Úspěšná představení Chat – nebezpečně snadné známosti (2003) a Nickname (2004) zpracovávají aktuální téma internetové komunikace. Představení, která překračují hranice běžného divadla využívají moderní multimédia i prvky počítačové komunikace. Směřují tak i k divákům, kteří by sami o své vůli do tradičního divadla nepřišli. V roce 2005 pak v rámci Andersenovské sezóny vzniklo poetické představení plné fyzického pohybu a akrobacie Understand. V roce 2006 následovaly inscenace SenAnderSen (koncepce a režie jana Svobodová a kol.), one-man show Rosti Nováka 8 polib prdel kosům (režie SKUTR) a site-specific projekt Divnej soused. Všechny představení vytvořili vedle akademicky vzdělaných režisérů, herců, loutkařů, tanečníků a hudebníků i představitelé umění ulice (tzv. „street artu“).

Unikatní prostor:
Dnešní Divadla Archa sídlí v prostorách původního divadla D34, následně Divadla E. F. Buriana. Divadlo – původně koncertní sál – bylo postaveno spolu s novou budovou funkcionalistického bankovního paláce v letech 1937-1939 podle návrhu architekta Františka Marka. Nové řešení interiéru je dílem architekta Ivana Plicky, divadelní technologie jsou realizovány podle návrhu Miroslava Meleny.

Unikátní multifunkční prostor se dvěma sály nabízí variabilní využití. Velký a malý sál s celkovou kapacitou až 1200 lidí, je možné podle potřeb měnit, přestavovat a spojovat. Velký sál má navíc podlahu tvořenou mechanicky zvedanými stoly o rozměrech 4 x 4 metry, které umožňují velkou a zároveň rychle dosažitelnou variabilitu divadelního prostoru – od „kukátkového“ po různé druhy arén podle typu představení. Divadlo je v neposlední řadě vybaveno nejlepšími současnými technologiemi – od zvuku a světla přes video až po catering.

Kavárna Divadla Archa se nachází v těsném sousedství divadla Archa. Moderně funkcionalistická kavárna, jejíž interiér koresponduje s architektonickým řešením divadla patří k oblíbeným místům divadelníků, v Arše hostujících umělců, novinářů i diváků. Vedle široké nabídky alkoholických a nealkoholických nápojů nabízí kavárna i lehké občerstvení. Příjemná atmosféra divadelní kavárny činí toto místo vhodným pro jednání i osobní schůzky.

Poloha

přidat fotografie