Petrovice (obec) [2212]

Obec Petrovice (německý název Peterswald) leží severně od Ústí nad Labem ve výšce 551 m.n.m. (dolní konec obce), na pomezí okresu u státních hranic ČR a SRN. Obcí protéka potok směrem do SRN. Podél něj a podél staré poštovní silnice Nakléřov - státní hranice se rozkládá v délce 7 km. Z hlavní silnice odbočuje v horní části obce důležitá odbočka silnice na Tisou - Libouchec a další na Krásný Les, vedoucí podél státních hranic.

Nejbližší železniční stanice je v Libouchci, ale přibližně stejně daleko je zastávka v Telnici. Vzhledem k značné vzdálenosti železnice byla obec spojena již za předmnichovské republiky autobusovou linkou s Chabařovicemi a Libouchcem (linka Chabařovice-Telnice-Nakléřov-Petrovice- Libouchec, za okupace pak další autobusovou linkou s Drážďanami. Pošta bývala vždy v místě. V minulosti byla petrovická pošta důležitou stanicí na staré poštovní cestě Praha-Drážďany. Tato poštovní linka fungovala pravidelně od r.1625, nejprve jako pěší, od r.1652 jako jízdní a konečně od r.1752 jako povozová. Od r.1827 jezdila přes Petrovice pravidelně 2x týdně mimo normální ještě rychlá pošta. Pro poštovní účely držel poštmistr 36 koní. V obci bylo mimo to ještě několik soukromých povozníků, kteří chovali rovněž 30-40 koní.

Fara a škola byly rovněž v místě (škola jedna z nejstarších v okrese, založená v r.1577). Před rokem 1848 patřila obec k panství Krásný Les, jehož posledním feudálním vlastníkem byl obchodník a továrník Antonín Balle. Od r.1849 do r.1855 byly Petrovice součástí soudního okresu Chabařovice a politického okresu Ústí nad Labem. V létech 1855-1868 patřily pod smíšený okresní úřad Chabařovice a od r.1868 do r.1938 opět k soudnímu okresu Chabařovice a politickému okresu Ústí n.L. V době předmnichovské republiky se Petrovice snažily odtrhnout se od okresní soudní a politické správy v Ústí nad Labem a vytvořit vlastní soudní a politický okres, který by spravoval horské obce v Krušných horách. Tato snaha vyšla naprázdno. Co do velikosti a počtu obyvatelstva byly Petrovice dlouho největší obcí okresu Ústí nad Labem. Ve starších dobách, vzhledem ke své poloze na vysoce frekventované cestě, často utrpěly válečnými událostmi, obzvláště za Třicetileté a Sedmileté války. V roce 1654 zde stálo 91 domů, avšak z toho jich bylo 28 pustých. Nebývalý vzrůst zaznamenala obec v dalších sto letech. V roce 1787 měla již 287 domů. V r.1833 zde stálo 375 domů a žilo 2242 obyvatel. Petrovice, což je pozoruhodné, byly tehdy větší než samo Ústí n.L., které mělo jenom 321 domů a 1759 obyvatel. Obec rostla až do roku 1945, kdy měla 521 domů a obyvatel 2429.

Obyvatelstvo bylo vesměs německé národnosti. Za předmnichovské republiky se zde objevilo několik českých rodin. Sloužili zde čeští četníci a příslušníci finanční stráže, kteří konali službu na hranicích a na místní celní stanici. Jejich pobyt zde byl vesměs jenom přechodný. Domácí obyvatelstvo pracovalo částečně v zemědělství a zabývalo se též výnosným chovem dobytka. Značná část občanů však nalézala obživu v průmyslu jak domácím, tak i v továrnách. Poměr osob zaměstnaných v zemědělství a průmyslu byl v roce 1945 1:3. V Petrovicích se snad již v roce 1720 po domácku a v manufakturách vyráběly přezky a spony. Kromě toho zde po domácku pracovalo mnoho tkalců. Tato drobná výroba se zde udržela i když v pozdější době vyrostla továrna na drobné kovové zboží a obzvláště úspěšná výroba kovových knoflíků (i pro export).

Politická situace zde bývala vždy velmi složitá. Vedle pokrokových tendencí dělnictva se zde uplatňovaly i nacionální a později nacistické živly. Měly stálou podporu za blízkými hranicemi a tak si lidé s pokrokovým smýšlením museli dávat pozor. Místní nacisté byli velmi drzí a aktivní. Obec byla okupanty obsazena již 3.října 1938 za jásotu většiny místních obyvatel.

K obci patří osady - Adolfov, Antonínov, Hladov, Nový Dvůr a Panenská. Dále její část Nakléřov, Krásný Les a Větrov. O všech osadách a částech se zmiňujeme na následujících stránkách viz. historie obce.

Poloha

přidat fotografie