Vyhledávání lokalit (cílů)

Vysočina » okres Žďár nad Sázavou » muzeum, galerie » Městské muzeum - Bystřice nad Pernštejnem (muzeum)

Městské muzeum - Bystřice nad Pernštejnem (muzeum)

[ ID: 22036 ]         


HODNOCENÍ
0%
hodnotitelů: 0

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka cyklotrasa
1 , ,



Turistický cíl Městské muzeum - Bystřice nad Pernštejnem (muzeum)


Sdílej se světem: Facebook Twitter Google+ LinkedIn

foto Městské muzeum - Bystřice nad Pernštejnem (muzeum)
Budova Městského muzea (xhlav)

Vložení nových fotografiíPřidat fotografie

Duchovním otcem myšlenky založit v Bystřici nad Pernštejnem muzeum byl ředitel obecných a měšťanských škol pan Ladislav Vondruška. Přesvědčil městské zastupitelstvo o významu městského muzea a to “rádo uznalo potřebu muzea a zvolilo odbor muzejní”. Odbor se skládal z těchto členů: Edmund Fiša-starosta města, Jindřich Leypold-c.k. okresní soudce, JUDr. František Seidl-advokát, Ladislav Vondruška-ředitel škol, Karel Konečný-učitel, Josef Štourač-učitel, František Domanský-měšťan, Vincenc Pálka-obuvník a Jan Schwarzer-řezník.

Dne 27.října 1913 konala se první schůze muzejního odboru, kde bylo přijato následující usnesení: muzejní odbor uspořádá přednášku, aby vzbudil zájem veřejnosti…, požádá vrchní zemský soud o vydání starých listin…, předměty pro muzeum ukládány budou zatím v místnostech obecních.

Slibný počátek muzejního odboru, který počal shromažďovat místní materiál vlastivědné povahy zabrzdila mobilizace a posléze I. světová válka. Předměty určené pro muzeum byly přeneseny z obecní místnosti /na radnici/ do podkrovní školní světničky /bývalá škola na náměstí/. Bohužel zde zůstaly až do roku 1956!

 

8.dubna 1918 konala se schůze muzejního odboru, kde jednatel /J.Štourač/ referoval o činnosti muzejního odboru i muzea a byly zakoupeny starožitnosti od obchodníka pana Richarda Musila /cechovní truhlice a cínové nádobí/. Den svobody a následující týdny obrátily pozornost muzejního odboru ke znakům a symbolům zaniklého státu, které byl hromadně ničeny. Dle zápisu v jednatelské knize muzejního odboru bylo doporučeno sjezdu moravských muzeí “porokovati o tom, kterak zameziti obchodování s muzejními památkami!” a muzeum bylo přihlášeno do Svazu česko-slovenských muzeí vlastivědných.

V létech první republiky muzeum sídlí neustále v tzv. muzejní světničce a věnuje se především sběru etnografického materiálu. Dominantní postavou muzejního odboru a společenského života v Bystřici se stává ředitel zemědělské školy dr. Vladimír Kříž, jehož zásluhou a vlastním sběrem se sbírkový fond muzea výrazně rozrostl. Sekretář zemského muzea v Brně dr. Helfert několikrát navštívil “muzeum” a poskytl odborné rady, především při akci v roce 1924. V tomto roce provedlo muzeum “archeologický výzkum” na zřícenině hradu Aueršperku. Nálezy z tohoto výzkumu tvoří součást dnešního sbírkového fondu zaměřeného na prehistorii a období kolonizace bystřicka.

Zemský konzervátor dr. J.Svoboda z Nového Města na Moravě poskytuje odbornou pomoc především při sběru národopisného materiálu. Muzeum je finančně zajišťováno především dary místních finančních ústavů a příspěvků města. Nemá stálé zaměstnance. Vše je postaveno na nadšení místních občanů, prodchnutých vlasteneckým a lokálním patriotismem. Jednatelem muzea je neustále J.Štourač.

Muzeum uspořádalo několik výstav ze svých sbírek a prezentuje tak svou činnost široké veřejnosti. J.F.Svoboda vydává tiskem Městský a muzejní ARCHIV v Bystřici nad Pernštejnem /nákladem Měst.spořitelny/. Vychází dva díly této listinné edice. O významu městského archivu svědčí i vyjádření autora “je sotva druhé město na Moravě, které by se mohlo pochlubiti, že zachovalo tolik listinných památek, jako Bystřice nad Pernštejnem. Místní rodák archivář A.Boček převezl jich do Brna celkem 601 kus, většinou originály.Jsou uloženy v Zemském archivu.”

Léta okupace se podepsaly i na bystřickém muzeu. Sbírky jsou uzamčeny v “muzejní světničce” a na jaře roku 1945 jsou cenné kusy přeneseny do zimní rolnické školy.

Ze zápisků dr. Kříže se dovídáme, že muzejní světnička byla vykradena vojáky. Byly odcizeny především věci z porcelánu a skla, další se nedalo přesně zjistit. V roce 1947 uspořádal dr. Kříž z vybraných exponátů ve škole výstavu pod názvem “Bystřice jindy a nyní”. Zájem veřejnosti a stálá neúnavná píle dr. Kříže vedla k tomu, že v roce 1952 byla uskutečněna výstava “Lidová tvořivost na Bystřicku”.

Okresní národní výbor – odbor školství a kultury podal dne 10. srpna 1954 Krajskému národnímu výboru v Brně žádost o povolení zřídit Okresní muzeum od 1.ledna 1955. V žádosti se uvádělo, že muzejní sbírky jsou nedůstojně uloženy na půdě národní školy v Bystřici n/P., kde se nemohou využít pro vědeckou, ale ani prezentační propagaci. Dále žádá, aby pro muzeum byly na přechodnou dobu uvolněny tři místnosti na hradě Pernštejně, a to do doby než se pro muzeum opatří vhodné prostory ve městě.

KNV v Brně vyslovil souhlas a vyzval ONV v Bystřici n/P., aby do rozpočtu na rok 1955 zařadil příslušnou částku. Statní památková správa svým přípisem z 11. října 1954 povolila propůjčení místností na hradě Pernštejně.

Počátkem roku 1955 byla ustavena rada Okresního vlastivědného muzea ve složení:

František Abrahám,Josef Dobiáš,Zdeňka Kynclová,František Ostrý a Josef Pavelka.

Expozice muzea byla slavnostně otevřena 10. listopadu 1957 na hradě Pernštejně. Správcem muzea se stal učitel Josef Peterka. V roce 1960 byla přijatá nová správní reforma.Malé okresy byly nahrazeny novými-velkými. Bystřický okres se stal součástí okresu Žďár nad Sázavou. Budova staré městské radnice využívána pro okresní soud od roku 1848 se díky správní reformě uvolnila. 1. září zde byly otevřeny navě instalované expozice rozdělené na oddělení přírodovědné, lnářství, středověké keramiky, zemědělského náčiní, řemeslných výrobků a nástrojů. 17.5. 1965 byla v muzeu za účasti ředitelky Památníku národního písemnictví dr. Václavkové otevřena pamětní síň

Gustava Pflegra-Moravského. Od roku 1973 se vlastivědné muzeum stalo pobočkou Okresního muzea ve Žďáře nad Sázavou. 27. září je slavnostně otevřena “Síň odkazu” zasloužilého umělce Aloise Lukáška .V roce 1985 je otevřena expozice odboje za II. světové války a v renovovaném sklepení je otevřena expozice Vývoj osídlení povodí horní Svratky.

Rok 1993 je zlomovým rokem pro bystřické muzeum. Zaniká Okresní muzeum ve Žďáře nad Sázavou a vzniká nástupnické Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem. Sbírky se díky “malé privatizaci” stávají opět majetkem města. Sklepní prostory pod radniční částí budovy /budova je tvořena starou radnicí a obecním domem/ jsou využity pro expozici Uran na vysočině. V roce 2003 přichází první výrazná stavební úprava budovy. Po 162 létech se vrací mansardová střecha, která střídá provizorní sedlovou střechu. Nový prostor prozatím slouží k pořádání výtvarných výstav. Rok 2004 mění tvář zadního traktu-je odstraněna kotelna a veřejné záchody. Budova dostává novou čelní fasádu a jsou v ní opět dvoje vrata. Rok 2005 /III. stavební etapa/ přinesl dokončení čelní fasády a výrazné zásahy v interiéru.Vyčištění posledního sklepního prostoru a vybudování Městského informačního centra v přízemí. V roce 2006 bude dobudován zadní trakt muzea, odbourá se přistavěná věž /jsou v ní umístěny WC/a nově se přistaví budova o půdorysu 14 x 8 metrů. V ní budou veřejné záchody, výtah a schodiště. Samozřejmě, že i fasáda bude nová. Poslední úpravy proběhnou v roce 2007. Půda bude upravena pro výstavní účely a snad i pro Filmový klub, dále zde bude centrální depozit a konzervátorské pracoviště.

Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem deponuje několik desítek tisíc fotografií,pohlednic,negativů i skleněných desek. Dále ve svých fondech uchovává desítky tisíc tiskovin, listinných materiálů, písemných pozůstalostí, obrazů. Dalších víc než deset tisíc předmětů je trojrozměrných. Část muzejních exponátů je uložena na Nových dvorech, kde v budoucnu vznikne expozice zemědělství,především lnářství. Sbírkový fond se skládá z přírodnin /minerály,horniny,herbář,drobná entomologická kolekce, dále archeologického-převážně střepového materiálu. Výrazná část fondu je etnografického charakteru /textil,nábytek, nářadí,../.

Po stavebních úpravách projde většina expozicí repasí, či zásadní obměnou.

Ve sklepních prostorách vznikne expozice geologického vývoje regionu, na ní navazuje expozice vývoje osídlení povodí horní Svratky. Zbytek sklepení je věnován těžbě uranu na vysočině. Nově otevřený sklepní prostor bude prozatím využíván na krátkodobé výstavy. V přízemí je Městské informační centrum, původní zasedačku města a prostory využívané pro krátkodobé výstavy. Část těchto prostor /bývalý bufet/ bude výhledově upraveno pro potřeby města-obřadní síň.

V prvním podlaží zůstane zachována pamětní síň Aloise Lukáška, část expozice věnovaná železárnám ve Štěpánově a horácká jizba. Nově bude upravena expozice věnovaná historii města a regionu. Ze stávajících depozitů vznikne knihovna pro badatele a nová expozice-zaměřená na přírodu bystřicka.

V půdním prostoru vznikne centrální depozitář, konzervátorská dílna a poměrně rozsáhlá galerie.

 


strana 1 | dále >



Vložení nových fotografiípřidat text nebo poznámku






NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy


Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.



Penzion selský dvůr - Počerny - Karlovy Vary
reklama




http://www.alpina.cz