Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Ústecký kraj » okres Louny » muzeum, galerie » Regionální muzeum K. A. Polánka - Žatec (muzeum)

Regionální muzeum K. A. Polánka - Žatec (muzeum) [21944]




Počátky muzejní činnosti v Žatci spadají do 90. let devatenáctého století. V roce 1896 bylo založeno německé Městské muzeum v čele s tehdejším ředitelem gymnázia Josefem Hollubem - strýcem slavného cestovatele Emila Holuba. Sbírky této instituce byly původně shromažďovány v městské radnici, později v budově sirotčince v Husově ul. 678. V letech 1929 -1939 bylo muzeum v budově bývalého gymnázia na náměstí 5. května. Od roku 1940 se pak muzeum ocitá v současné budově na Husově ulici, kde je umístěno dodnes. Významnými osobnostmi v čele německého Městského muzea byli ředitelé dr. Maxmilian Wurdinger a dr. Hermann Födisch.

V národnostně smíšeném prostředí Žatce bylo, podobně jako na některých jiných místech tehdejších Sudet, založeno České menšinové muzeum (1925). Expozice tohoto muzea, v jehož čele stál učitel a vlastivědný pracovník Karel Alois Polánek, byly pro veřejnost otevřeny v roce 1927 v budově bývalé Obecné školy na dnešní Pražské ulici. Muzeum a Český muzejní spolek pro kraj Žatecký vydávaly vlastivědný časopis Krajem Lučanů (1928 - 1949). Ještě v době okupace byly sbírky obou muzeí zčásti sloučeny.

S poválečnou činností muzea je spojeno jméno žateckého učitele Františka Ladislava Kopeckého. Ten se zasloužil o znovuotevření v roce 1947. Až do roku 1960 fungovalo muzeum jako okresní, později jako Městské muzeum v Žatci. Jelikož vždy v minulosti přesahovala činnost muzea rámec katastru města, byl udělen v roce 1991 muzeu statut regionální instituce rámcově pro oblast středního Poohří (Žatecko, Podbořansko).

Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou, jejímž zřizovatelem je Město Žatec.

EXPOZICE V HLAVNÍ BUDOVĚ MUZEA:

Od září 2006 odbíjí čas všem návštěvníkům historické expozice unikátní hodinový stroj. Vytvořil jej kolem r. 1768 Ferdinand Londensperger (1744 - 1811), pocházející z významné pražské hodinářské rodiny. (Jeho otcem byl pravděpodobně Sebastian Londensperger, královský hodinář a správce velkých věžních hodin katedrály sv. Víta v Praze do r. 1776.)

Stroj byl původně umístěn na žatecké radniční věži, kde fungoval minimálně do počátku 60. let 19. století. Byl zhotoven s velkou řemeslnou dokonalostí a citem pro detail. Některé jeho součásti jsou zdobeny barokními dekorativními prvky. Rohové svislé pásnice rámu jsou ukončeny zlacenými profilovanými kuželkami v podobě pohárů s víkem, zdobených květními ornamenty. Kontrolní ciferník je dvanáctihodinový, opatřený středovou malbou žateckého městského znaku. Celková délka kyvadla je cca 390 cm. Čočka kyvadla je plechová, jednostranně vypouklá, naplněná zátěží. Vrtulové regulátory bicího stroje čtvrťového jsou dochovány v původním provedení, gongy byly zhotoveny nové.

Hodinový stroj je poháněn původními litými železnými závažími, zavěšenými přes jednoduchý kladkostroj na imitaci původních konopných lan. Jejich současná délka je limitována vzdáleností mezi podlahou přízemí a klenbou prvního patra budovy muzea a umožňuje cca 12 hodinový chod na jedno natažení. Stroj je umístěn na nově zhotoveném dřevěném podstavci.

Hodinový stroj restaurovala v letech 2005 - 2006 ing. Alena Kavková.

Kabinet chmelových známek byl zpřístupněn veřejnosti v květnu roku 2002. Jde o největší vystavovaný soubor účelových známek v České republice. Co se týče známek chmelových, je naše expozice bezesporu nejobsáhlejší veřejnou sbírkou tohoto druhu na evropském kontinentě...

Na prostoru deseti vitrín je zdokumentován vývoj chmelové známky v Čechách od nejstarších svépomocí zhotovených známek z konce devatenáctého století přes odborně vyrobené chmelové známky první poloviny století dvacátého až po plastové a papírové známky z doby kolektivního hospodaření na českém venkově (od padesátých do osmdesátých let 20. století). Více než 1 200 druhů vystavených známek, z nichž většina je zastoupena dvěma exempláři umožňujícími pohled na obě strany známek, je řazeno abecedně podle místa, kde se známky užívaly. V současnosti jsou v expozici představeny ražby ze 177 obcí okresů Louny, Rakovník, Chomutov a Litoměřice, na jejichž vydání se podílelo tři sta šedesát vydavatelů. Vystavený soubor tak poměrně dobře vypovídá o teritoriálním rozšíření ale i obrazové rozmanitosti českých chmelových známek. Největší počet vystavených exemplářů tvoří známky vyrobené v žatecké ražebně Rudolf Lässig. K dokreslení produkce této firmy jsou na okraji expozice prezentovány i další druhy účelových ražeb, jakými jsou známky na pivo, chléb...

Naší snahou je expozici doplňovat především známkami ze žateckého regionu a dalšími produkty žatecké ražebny, zároveň u co možno největšího počtu známek zastoupených pouze lícní stranou doplnit i druhý exemplář. Sbírka je proto neustále rozšiřována a expozice doplňována novými přírůstky.

Expozice významných archeologických nálezů, které reprezentují vývoj osídlení v regionu od starší doby kamenné do období raného středověku.

Expozice žatecké ikonografie přibližuje historický vzhled města a dnes již neexistujících ulic a staveb v unikátní kolekci fotografií, obrazů a pohlednic.

Expozice Žatecký stroj času Od 17. prosince 2012 je veřejnosti zpřístupněna nová stálá expozice Žatecký stroj času. Jádrem výstavy je prezentace historických fotografií a faktů z dějin města zejména 19. a 20. století. Zcela inovativní je způsob komunikace návštěvníka s expozicí. Ten je vtažen do příběhu z počátku 19. století prostřednictvím tabletu s připravenou hrou. Aby mohl postoupit ve hře dál, vyhledává a uplatňuje indicie z panelů výstavy a dozvídá se tak hravou formou informace o žatecké minulosti. Jednotlivá stanoviště jsou věnována tématům z historie města, např. průmysl, školství, víra, osobnosti, zajímavosti. Největším exponátem je „slepá mapa“ Žatce z r. 1843, do které musí hráč k získání nápovědy dosadit na správné místo fotografie významných objektů. V expozici najde i záhadnou truhlu, obsahující historické snímky s informacemi nezbytnými k další cestě za zapomenutým a po léta hledaným pokladem. Fotografie jsou doplněny QR kódy, které zvídavé návštěvníky navedou k podrobnějším informacím. Díky použitým technologiím lze „Žatecký stroj času“ označit za výstavu nového tisíciletí. Expozice je sice určena především školní mládeži, ale zahrát si jistě mohou i návštěvníci škole dávno odrostlí.

 

POBOČKA KŘÍŽOVA VILA:

V prvním patře můžete vidět na stěnách malou obrazovou galerii. Tento stálý soubor 33 obrazů pochází z depozitáře žateckého muzea. Jsou zde mimo jiné také tři dílaod známého malíře Oskara Brázdy.

 

Za pozornost stojí také zdobené stropy, zejména velký kazetový strop s ústřední figurální malbou ve Velkém sále severního křídla. Jejím autorem je ústecký malíř Josef Reiner, který provedl výmalbu stropů i v jižním křídle.

 

Na své si přijdou i milovníci kachlových kamen zámeckého typu, která jsou zde v neorenesančním provedení hned troje. Jsou z druhé poloviny 19. století.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)