Muzeum chmele a piva - Žatec (muzeum) [21916]

Ve vstupní místnosti prvního patra jsou soustředěny doklady o počátcích pěstování chmele a jeho sběru. Mapa archeologických nálezů zbytků chmele, reprodukce vyobrazení chmele v nejstarších herbářích. Je zde i soubor kreseb a rytin českých měst od Jana Willen-berga, pořízených na přelomu 16. a 17. století, na nichž je vidět, že se chmel v té době rostoucí na tyčích pěstoval v zahradách           i i na polích hned pod městskými hradbami. V další místnosti jsou první písemné doklady o pěstování chmele v českých zemích. Mapa zobrazuje rozšíření pěstování chmele v Čechách v předhusitském období a v 16. - 18. století. Jsou zde vystaveny průboje pro tyčení chmele a model selské sušárny chmele. Hned u vchodu do další expozice si může návštěvník všimnout žaluziové sušárny a pece, které sloužily pro sušení chmele v 19. století. Na nástěnce u výtahu jsou fotografie některých žateckých skladů a balíren chmele z doby před 1.světovou válkou a mapa jejich umístění. Expozice dále obsahuje předměty a písemnosti, související s ochranou chmele před jeho falšováním. Jedná se o razítka, pečetě, visačky, plombovací kleště, které souvisely s evidencí provenience chmele a povin-ným známkováním chmele. V rohu místnosti je model komorové žaluziové sušárny chmele z roku 1959. Nárožní místnosti vévodí tři mechanické lisy na chmel, které se používaly do 80. let 20. století. Na zemi je vystaveno nářadí k ruční manipulaci s chmelem. Na stolech jsou lisy na vzorky chmele, stroj na šití žoků a další drobné ruční nářadí. Do další expozice se prochází přes sirné komory, v nichž jsou umístěny drátěné koše, ve kterých se chmel sířil. Nejdominantnějším prvkem v expozici je dřevěná voznice, která byla používána od 18. století pro postřiky chmele. Vedle voznice může návštěvník vidět další postřikovače a stříkačky na chmel. Panely popisují nejen ochranu chmele před škůdci a chorobami, ale také základní charakteristiky všech odrůd žateckého chmele.

Expozice ve třetím patře – podkroví, je věnována pěstování chmele v tyčových chmelnicích. V první místnosti jsou vystaveny tyče pro chmel, pocházející z Tršicka a z Rakovnicka. Dále se zde nalézá nejrůznější ruční nářadí. V první řadě jsou to různá páčidla a háky na vytahování tyčí, proutěné koše, speciální žebřík do chmelnice, dřevěná míra na chmel, rýče a motyky. Nad sirnými komorami je vystaveno nářadí k manipulaci s chmelem ve skladu. V nárožní místnosti je vystaveno nejstarší potažní zařízení z 19. století – plužní kolečka, percáky, vůz se žebřinami, dřevěné brány, sáně, nosidla a ruční nářadí. U arkýřového okna je instalováno zařízení výtahu k zavěšování žoků čerstvého chmele a vozík k převážení žoků ke komorám. V další části jsou lísky pro sušení chmele přirozeným teplem a zrekonstruovaný ruční výtah (rumpál) pro dopravu žoků se suchým chmelem. V poslední místnosti třetího patra je znázor-něna tyčová chmelnice a černobílé velkoformátové fotografie dokládají běžné činnosti související se sběrem chmele na počátku 20. století. Snímky pořídil Josef Wara (1863-1937), který byl učitelem na žatecké Chmelařské a zelinářské škole, ale především vynikajícím fotografem vrcholného období žateckého chmelařství.

První místnost druhého patra je věnována chmelnicovým konstrukcím, které od roku 1852 postupně nahrazovaly chmelnice tyčové. Na podstavci jsou vystaveny různé typy sloupů.  V rohu místnosti jsou umístěny kotvy, které upevňovaly konstrukci v zemi. Naproti slou-pům je nářadí pro stavbu chmelnic a jiné ruční nářadí pro sázení kořenáčů a okopávání chmele. Různé drobné ruční nářadí, jako napří-klad kleště, páky, napínáky, kolíky, motyčky a chmelařské žabky, je uloženo ve vitrínách. V nárožní místnosti je vystaveno potažní zaří-zení z první poloviny 20. století – pluh pro odorávání chmele, polní dřevěný válec, stěpátory, kopačky, dřevěná plečka, brány, potažní pluhy, smyk a další nejrůznější ruční zemědělské nářadí a části koňských postrojů. Další expozice je věnována zavěšování a zavádění chmelovodů. Jsou zde vystaveny různé typy latí a tyčí s vázacím ústrojím i bez něj. Na panelech je dokumentováno jejich používání. V rohu místnosti jsou speciální žebříky s opěrami pro zavádění chmele. Na zemi jsou vystaveny cívky na drátky, stoličky, háčky na shazování chmele a části koňských postrojů. U výtahu stojí plechová voznice, kterou se dopravovala voda na chmelnici. Ve vitrínách jsou uloženy různé drobné předměty, které byly používány na chmelnicích v první polovině 20. století. Na jednom z panelů jsou zobrazeny některé používané chmelové známky, které vznikly pro potřebu jednoduché evidence výkonu jednotlivých česáčů. Další místnosti vévodí velkoformátový plakát pivovaru Anheuser Busch z počátku 20. století, který propagoval žatecký chmel. Je zde vyba-vení sloužící k ručnímu česání chmele - různé typy podvěrtelů, různé míry na chmel (věrtele), koš a nůše. Poslední místnost druhého patra je pokusem o přiblížení atmosféry práce ve chmelnicích na začátku 20. století. Snímky opět pocházejí ze sbírky fotografa Josefa Wary. Další expozice je věnována krajině, chmelu, sladu a pivu. Krajina je zde dokumentována ve výtvarných dílech významných malířů a barevných fotografiích z nejrůznějších ročních období. Panely popisují chmel jako kulturní rostlinu a její jednotlivé složky, které jsou využívány v pivovarnictví, dále informují o odrůdách sladovnického ječmene a pšenice a o výrobě sladu a zabývají se pivovarnictvím v České republice i ve světě.

Přízemí obsahuje expozici o sdružování chmelařů. Jsou zde také umístěny laboratorní přístroje, potřebné k analýzám jednotlivých složek chmele. V nasvětlené vitríně jsou vystaveny různé pivní nádoby, které dokumentují vývoj kultury pití piva – „od džbánku ke ke-límku“. Další místnost je věnována období mechanizace. Je zde lokomobila pro pohon stacionárních strojů, ruční čerpadlo, polní ko-vářská výheň, hnojný vůz, nosič nářadí 16 MT, stroj na uzavírání plechovek s granulemi, pásový traktor PT-10, stroj na zhotovování háčků, prototyp strhávače chmele, ořezávač chmele. Poslední expozice v nárožní části budovy je věnována balení a expedici chmele. V této místnosti jsou spodní části lisů na chmel. Nacházejí se zde též různé typy obalů s lisovaným chmelem, jakými jsou jutové žoky, válcovité baloty, kostky, kvádry, hranoly, krychle, dřevěné bedny a krabice. Společně s obaly jsou zde vystaveny vozíky pro přepravu těchto obalů a ruční kára pro převoz chmele do známkovny chmele a zpět. Uprostřed této místnosti je situována středověká hrnčířská pec ze 14. století, která byla objevena při rozsáhlé rekonstrukci budovy v roce 1996. Z této místnosti může návštěvník sejít k pecím, kde se zapalovala síra pro síření chmele v sirných komorách.

Na dvoře muzea je osazena část konstrukce chmelnice a je tady vysazena nejrozšířenější odrůda žateckého chmele - žatecký poloraný červeňák, který je zastoupen nejznámějšími Osvaldovými klony 31, 72 a 114.

Pokud chce návštěvník také ochutnat žatecký chmel, může svou žízeň uhasit vychlazeným žateckým pivem v prostorách Chmelařského muzea. Může si rovněž vyzkoušet svou chuťovou paměť při degustaci piv, vařených ze žateckého chmele.