Rudoltice (osada) [173]

Obec byla do konce 2. sv. války převážně německou dědinou. Leží v horském údolí, kterým protéká Klepáčovský potok. Nadmořská výška se pohybuje mezi 480 až 660 metry. Německý název Rudelsdorf se vyskytoval po staletí. Pouze v roce 1880 měla ves český název Rudolec. Od roku 1949 patří k Rudolticím Klepáčov a v roce 1961 se stávají součástí Sobotína.

Rudoltice vznikly pravděpodobně na počátku 15.století. K nejstarší době se váže řada pověstí. Podle Vlastivědy moravské z roku 1932 se prý stalo toto:"Mlynář Guntram a jeho žena Toleta ze msty unesli do Rudoltic rychtáři Přibíkovi z Dobromylic u Prostějova syna Bohumila. Ten, když dospěl, unesl z Hané do Rudoltic, aniž to tušil, vlastní sestru Kateřinu, provdanou za Lička z Liče. Když Přibík s Ličkem našli Bohumila s Kateřinou v Rudolticích a zápletka se vyjasnila, zabil se Bohumil. Čarodějskou mlynářskou dvojici unesl čert a Přibík s Ličkem vstoupili v Šumperku do kláštera."

V roce 1573 byli obyvatelé osvobozeni od roboty, jelikož těžili železnou rudu a vzácné kovy. Staré obecní razítko znázorňuje rumpál se zavěšeným košem a klikami na obou koncích hřídele. Nad rumpálem, který je dokladem dolování ze šachty, se ještě nachází dva zkřížené kopáče a lopata. Nápis na pečeti zní: SIGIL . DER . GEMEIN . IN . RUDELSDORF.

V roce 1659 se poddaní vzbouřili proti "nepovinné robotě", kterou vyžadoval Přemek II. ze Žerotína. Úspěchu však nedosáhli "a vrchnost museli na kolenou odprositi". 

V letech 1751 až 1780 kutali na Bílých kamenech u Rudoltic bratři Dreschlerové z Hraběšic stříbro, ze kterého padělali peníze. Po prozrazení jeden bratr utekl a druhý byl vězněn v Olomouci. Starosta obce dne 1. ledna 1707 potvrdil, že se obec zříká všech dřívějších výhod.

V roce 1770 je zaznamenáno odchycení posledního rysa. O 28 let později je v roce 1798 zastřelen poslední vlk.

V roce 1677 měly Rudoltice 46 stálých obyvatel a rychtářem byl Martin Engelbrecht. Roku 1793 zde bydlelo 516 a o sto let později 859 obyvatel. V roce 1890 je v obci zaznamenáno již 108 domů s 831 obyvateli. V roce 1930 se zde nacházelo 107 domů s 486 obyvateli, z nichž bylo 460 Němců, 16 Čechů a 10 vykazovalo jinou národnost. Dále se uvádí 465 katolíků, 6 obyvatel má československé vyznání a 15 je vyznání starokatolického. V roce 1950 zde bydlí 234 obyvatel v 75 domech. Podle evidence z roku 1999 bydlí v 41 domech s čísly popisnými a v 19 domech s čísly evidenčními 104 obyvatel.

Významnou postavou byl Jan Antonín Sieber, erbovní rychtář a dědičný vedoucí rudoltické pošty. V letech 1882 až 1885 nechal postavit školu - jednopatrovou budovu s nízkou věží, ve které byl zavěšen zvon, který byl v roce 1917 odebrán pro válečné účely a na místo se nikdy nevrátil.

V Rudotlicích se narodil Heinrich Klein, (11.9.1756 v Rudolticích - 26.9.1832 v Bratislavě ), hudební skladatel, pedagog a organizátor hudebního života v Bratislavě a Hubert Klein, významný sběratel nerostů na severní Moravě (24.7.1885 v Rudolticích - 2.4.1947 v Německu). Pracoval jako kovář v železárnách a v továrně na hospodářské stroje v Petrově nad Desnou. Později jako lamač v lomu u Krásného. Část mineralogické sbírky je součástí kabinetu sobotínské a petrovské školy.

Zvonice byla slavnostně vysvěcena 2.září 1923. V dolní části je malá kaplička, která symbolizuje pomník věnovaný všem občanům Rudoltic padlým v první světové válce. Ve věžičce se nacházel zvon, který občané pořídili náhradou za zvon ze školní budovy.

Od roku 1885 zde nacházíme Lesní revír, pila je připomínána v roce 1911. Müllerova tkalcovna na lněné a bavlněné zboží, potiskování, bílení, barvení a úpravu bavlněného a lněného přediva a tkaniva existuje od roku 1835. Pošta je zřízena v roce 1851. Dva konzumy poskytovaly služby od roku 1898. Škola, převážně dvojtřídní, je v provozu již v roce 1776. Ve škole se vyučovalo nepřetržitě do roku 1974, kdy byla zrušena. Poslední ředitelkou byla Anna Grézlová.

V roce 1911 vzniká hasičský spolek a v roce 1909 agrární strana. Počátkem dvacátých let je založen kulturní a turistický svaz. V roce 1950 je založeno Jednotné zemědělské družstvo, které neprosperovalo a přešlo od roku 1956 pod Československé státní statky. Po roce 1990 se stává majitelem pozemků agrotechnický podnik "AGRO Měřín". Ubytování naleznete v rekreačních chatkách, které vlastní Obecní úřad Sobotín.

Poloha

přidat fotografie