Zříceniny hradu z doby kolem r. 1280 na skalnaté šíji, původně chráněné rybníky, u stejnojmenné obce. Vzhledem ke své poloze v přemyslovském loveckém hvozdu se stal před pol. 14. stol. královským majetkem, za Václava IV. byl přestavěn. Od konce 15. stol. chátral, po požáru r. 1532 již nebyl obnoven, navíc poškozen hledáním pokladu; r. 1553 se uvádí poprvé jako pustý. Před vybudováním Točníku zde často pobýval Václav IV. – Podle pověsti byl
hrad pojmenován po prvním návštěvníkovi, který vstoupil do nového sídla – stal se jím prý žebravý student.
Hrad stojí na výběžku skalního hřbetu, který je obtékán potokem, který byl SV od hradu přehrazen hrází rybníka rozkládajícího se po S straně hradu. Jádro
hradu obklopují zbytky hradební zdi, původně z velké části obestavěné budovami, z nichž vyniká torzo Z paláce. V přístupovou cestu do
hradu chránila na S válcová věž. V centru protáhlého úzkého jádra, přístupného od Z, stojí vysoká válcová věž obklopená zbytky plášťové hradby. Na ní navazují zbytky V paláce. Zbytky další budovy stojí dále na V, nad šíjovým příkopem. J od
hradu se původně nacházelo opevněné podhradí. Po J straně silnice stojí budova bývalého pivovaru s purkrabstvím (hejtmanským domem). Předmětem ochrany je jádro
hradu s opevněním, předhradí a torzo západního paláce, zbytky
kaple sv. Apolináře, bývalý pivovar, bývalé purkrabství a pozemky