Adam (dělostřelecká tvrz) [1632]

Výstavba dělostřelecké tvrze Adam byla zahájena 10. srpna 1936. Vedení stavebních prací řídilo Ženijní skupinové velitelství III. Králíky a tvrz byla budována jako VI. stavební podúsek v této oblasti, kterému velel mjr. stav. Antonín Lajtkep. Stavbyvedoucím byl npor. stav. ing. Karel Šafer, kterého později nahradil ve funkci por. děl. ing. Jaroslav Kruliš. Stavba rozsáhlého podzemí a sedmi tvrzových objektů byla svěřena státně spolehlivé firmě, která zvítězila v řádném výběrovém řízení. O Adam se jich ucházelo celkem sedm. Vítězem konkursu se stala nakonec firma Dr. ing. Kapsa a Müller z Prahy. Této společnosti byla rovněž zadána výstavba tří sousedních izolovaných pěchotních srubů (K-S 37, K-S 38 a K-S 46). Dělostřelecká otočná věž byla projekčně řešena déle, a proto byla zadána dodatečně až 14. července 1937. Celá stavba měla býti dokončena v řádné lhůtě 24 měsíců a zadávací částka byla stanovena na 32 305 498,82 Kč.18

Ve dnech 26. května až 1. června 1937 proběhla betonáž prvního srubu K-S 38 a jako poslední byl vybetonován 6. až 12. srpna 1938 objekt dělostřelecké otočné věže. Dne 30. září 1938 odpoledne obdržela velitelství sborů rozkaz MNO, který předala podřízeným útvarům. Rozkaz zněl: "Zařiďte ihned, aby ženijní skupinový velitelé vašeho úseku zastavili veškeré práce ne těžkém opevnění. Je nutno připraviti pro každý případ oddíly pro odmontování cenného zařízení tj. zbraní, strojů, spojovacích přístrojů, filtrů, optických přístrojů atd. Velitelé hraničářských pluků sestaví ihned oddíly schopného personálu k odmontování tohoto zařízení. Je v zájmu věci, aby v případě potřeby bylo odstraněno co nejvíce materiálu. Demontážní oddíly vašeho pluku sestavte ze schopného personálu a případný nedostatek mechaniků, strojníků, montérů apod. vyžádejte si okamžitě od velitele nejbližšího útvaru. K odbornému dohledu a technickému řízení práce použijte personálu ŽSV... Známost tohoto opatření a jeho účel omezte na nejmenší počet důstojníků. K dopravě vašich rozkazů použijte výhradně kurýrů. Rozkaz k případnému provedení demontáže bude vydán zvlášť." 23

Tento archivní materiál nejlépe dokládá jak se vyvíjela situace těsně po krizovém září 1938. Ustupující jednotky VI. praporu 19. pluku při svém odchodu do vnitrozemí odvezly většinu vybavení a proviantu tvrze a co nestihly z opevnění odvést, to zničily nebo poškodily. Na podzim 1938 začali důstojníci Wehrmachtu na tvrzi zkoumat účinky ostřelování z děl nejtěžších ráží. Stopy po těžkém dělostřeleckém bombardování jsou dodnes dobře patrné především na dělostřeleckém srubu K-S 45 nebo K-S 39 a také třeba na K-S 40. Trhání zvonů a kopulí byla tvrz ušetřena neboť jak jsem již uvedl žádný zvon se do září 1938 osadit nepodařilo.

Po válce a únoru 1948 byly mohutné dělostřelecké tvrze shledány jako neefektivní a nepočítalo se s nimi ve vojensko - strategických plánech československé lidové armády. Tvrz Adam obsadila čs. armáda pro svoje účely v roce 1956 a její rozlehlé podzemní prostory přeměnila ve vojenská skladiště. Podzemí bylo rekonstruováno a současnosti se jeho podoba blíží podzemnímu systému tvrze Hanička. V dnešní době se tvrz Adam nalézá ve vojenském prostoru, a proto není povolen civilním osobám přístup ani na její povrchovou část.

Objekty tvrze Adam:

• K-Am-S 39
• K-Am-S 40
• K-Am-S 41
• K-Am-S 42
• K-Am-S 43a
• K-Am-S 43
• K-Am-S 44 nepostaven
• K-Am-S 45

(Petr Kovář)

Poloha

přidat fotografie