Kostel sv. Františka Serafinského - Lipník (kostel) [1598]

Kostel sv. Františka Serafinského - Nákladem lipenské vrchnosti byl v místech starého bratrského sboru v letech 1590-1593 postaven renesanční bratrský kostel. Pány Lipníka n. B. byli tehdy Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou z Ludanic, oba příznivci Jednoty bratrské. Panství od nich v r. 1593 koupil Hynek starší Bruntálský z Vrbna. Bratrský kostel byl postaven v goticko-renesančních formách. Měl půdorys obdélníka s trojbokým presbytářem sevřeným dvojicí věží. Z původní stavby se dochovala dispozice kostela včetně obvodových zdí kněžiště s opěrnými pilíři, později upravená klenba kněžiště a dvojice věží, z nichž severní je vyzdobena sloupkovými arkádami zdobenými balustrádou. Bylo to výjimečné dílo, protože bratrské kostely jinak obecně věže nemívaly. Druhá, jižní věž, zřejmě nikdy nebyla dostavěna do zamýšlené výše. Projektantem této významné budovy byl možná známý stavitel Baltassare Maggi z italského Arogna. V letech 1682 – 1687 byl kostel, již zasvěcený sv. Františku Serafinskému, piaristy (povolanými kardinálem Ditrichštejnem) přestavěn podle projektu vídeňského císařského architekta Giovanniho Pietro Tencally, představitele raného baroka ve střední Evropě. Při modernizaci byla upravena fasáda, byl pozměněn tvar chóru, přistavěna velká sakristie a stavba byla doplněna o dvojici kaplí po stranách chrámu. Jedna z těchto kaplí, a to zakladatele piaristického řádu sv. Josefa Kalasánského, získala typickou raně barokní kupoli s výzdobou. V r. 1697 bylo spojeno kněžiště a kolej zákristií. Freskovou výzdobu v interiéru chrámu po r. 1766 zhotovil olomoucký malíř Josef František Pilz. Jeho nástěnné obrazy jsou pozoruhodné zejména svou ikonografií, představují oblíbené piaristické téma, cyklus Tajemství sv. Růžence. V horním pásu je pět radostných a pět bolestných mariánských tajemství, v dolním pásu jsou čtyři slavná růžencová tajemství. V r. 1769 dodal tentýž malíř do boční kaple obrazy sv. Josefa Kalasanského a drobný obraz Smrt sv. Josefa. V mariánské kapli se nachází dřevěný oltář Bolestné P. Marie. Nejstarší částí mobiliáře kostela je patrně varhanní skříň, která pochází z přelomu 17. a 18. století. Jedná se o korpus s třemi osami a prospektu zdánlivě neseného postavou anděla s bohatým figurálním zdobením. Zdobí ji okřídlené hlavičky a figurky zpívajících a hrajících andílků, ústředním motivem je tympánista, na vrcholu drží dvojice andílků symbol piaristického řádu. V 18. století byl nově upravován interiér. Na hlavní oltář z r. 1729 je zasazen obraz znázorňující oslavu sv. Františka z Assisi, oltář je signovanou prací Gottfrieda Herberta. V nástavci je sousoší Korunování P. Marie. V bočních oltářích je na severní straně obraz sv. Dominika se sv. Klárou uctívající Madonu s dítětem, na jižním oltáři je od téhož neznámého autora hlavní obraz sv. Šebestiána, jemuž sv. Irena vyjímá z těla šípy. Monumentální vstupní brána ke kostelu a do areálu piaristických budov umístěná do ohradní zdi kostela, byla navržená roku 1757 za podpory lipenské měšťanky Terezie Čabákové-Fritscherové dietrichštejnským dvorním stavitelem Františkem Antonínem Grimmem a završena sousoším Zjevení sv. Terezy sv. Josefu Kalasánskému. Tato brána s půlkruhovým obloukem, vyplněným tepanou barokní mříží, je po stranách ozdobena pilastry a nad římsou dvojicí dekorativních váz. Znázorňuje sv. Terezii v okamžiku, kdy se zjevuje v doprovodu anděla sv. Josefu Kalasanskému. Umělecká hodnota tohoto sousoší přesahuje rámec Moravy poloviny 18. století. Další změny v interiéru se udály ve 2. polovině 18. století (sochař Jan Schubert, malíř Josef František Pilz). Fasáda na kostele sv. Františka Serafinského byla opravena na začátku 90. let 20. století.

Poloha

přidat fotografie