Lipník nad Bečvou (městské hradby) [1594]

Městské hradby - Městská opevnění mají velký kulturně-historický význam a značnou vypovídací hodnotu historického pramene. Patří k nejstarším památkám měst, jsou jasným znakem významu a společenského postavení tehdejších měšťanů, jejich stavitelského umu i organizačních schopností. Hradby vznikly jako vymezující, uzavírající a obranný systém města Lipníka – v prvotní podobě již při založení zeměpanského města králem Přemyslem Otakarem II. v 2. pol. 13. století. V původní podobě měly asi charakter opevnění dřevěného, se srubovými nebo plaňkovými stěnami na valu, stojícím nad hloubeným okružním příkopem. V kamenné podobě vznikly hradby asi po r. 1349 a dostaly vrcholové cimbuří. Za Jana z Pernštejna v 1. polovině 16. století byly vybudovány zděné nárožní rondely v parkánové hradbě. Roku 1607 byly věže nově zvýšeny. Hradby svíraly město ve dvou nepravidelných soustředných kruzích a při výpadních komunikacích byly prolomeny branami Hranickou a Oseckou. Branské hranolové věže byly před hlavní hradbu vysunuty a k jejich nárožím se připojovala parkánová hradba. Snad okolo r. 1520 došlo ke zřízení obou barbakánů, které navazovaly na věže přímo, bez příkopu a spojovacího koridoru a měly tedy spíše charakter většího předbraní. Barbakán Hranické brány byl snad v období renesance zvětšen a v jeho prostoru byl dostatek místa na stavbu kaple sv. Josefa (r. 1695). Vnitřní hradební okruh byl zajištěn v pravidelných intervalech okrouhlými, čtyřbokými nebo mnohoúhelníkovými baštami (původně jich bylo minimálně 13) a kromě toho byl ještě chráněn okruhem vnějším, který byl na vnější straně od svého okolí oddělen hlubokými, vyzděnými hradebními příkopy. Byly vystavěny za Pernštejnů na konci 15. a v průběhu 1. třetiny 16. století. Městské brány se stavěly v letech 1507-1515, stavba městské brány Hranická byla započata již v r. 1498. Hradby byly vysoké 7,5 - 8,3 metru, šířka hlavní hradební zdi měla více než 2 metry. Brány byly zbořeny r. 1840, městské hradby s baštami se zachovaly v několika úsecích dodnes. Ze sedmi bašt zůstala nedotčená pouze jediná, a to půlkruhová bašta v Komenského sadech s obloučkovou renesanční atikou. Nejpozoruhodnější úsek je v ulici Neffově, kde je patrna okrouhlou baštou zabezpečená hlavní hradba vnitřního okruhu, a před ní parkánová hradba okruhu vnějšího, chráněna hlubokým příkopem. V těchto místech je také zachována část vnější příkopové (kontreskarpové) zídky. Zachovány jsou poměrně rozsáhlé úseky obou hradebních zdí s baštami a množstvím pozoruhodných detailů na různých místech obvodu historického jádra. V plné výšce včetně cimbuří je hlavní hradba dochována v ulici Novosady, za domy čp. 22 a 23 (vlevo od budovy učiliště). Hradby v Lipníku patří k nejlépe dochovaným na Moravě. Bizarní propojení s městskou zástavbou jim propůjčují zvláštní kouzlo.

dochované bašty:

polokruhová bašta – na severní straně městského opevnění, ve farní zahradě, z let 1507 – 1515, s dochovaným renesančním cihelným zvýšením s obloučkovou atikou

polygonální bašta – tzv. husitská, u domu č. 21 v ulici 28. října, bašta z let 1507 – 1515 se čtyřmi štěrbinovými střílnami, dodatečně zaklenutá cihelnou klasicistní plackou

kruhová bašta – na jižní straně, u domu č. 28, ulice 28. října, z lomového kamene, s obdélníkovým oknem v přízemí

půlkruhová bašta – u domu č. 634, Perštýnská ulice, z let 1507 – 1515, z lomového kamene s renesanční cihelnou nástavbou, dodatečně zaklenuta v klasicismu

půlkruhová bašta – západní, u domu č. 648, Neffova ulice, z let 1507 – 1515 s renesační nástavbou z cihel, Za baštou se nachází prostor parkánu, před kterým je zbytek příkopu se sníženou úrovní

kruhová bašta – u domu č. 7, ulice Bartoše Vlčka, s renesační nástavbou z cihel, v níž jsou prolomena malá střílnová okénka bašta u fary - tato bašta je začleněna do budovy fary

Poloha

přidat fotografie