Hanička (dělostřelecká tvrz) [1587]

Dělostřelecká tvrz Hanička se nachází poblíž samoty Hanička u Rokytnice v Orlických horách. Umístění tvrze Hanička v terénu prošlo několika zvraty. Původní tvrz Hanička měla sestávat jen ze čtyř objektů R-S-74 - R-S-76a) a měla být umístěna v předpolí dnešní tvrze. Druhá varianta předpokládala vybudování tvrze Bartošovice sestávající z objektů R-S-66 - R-S-69. Nevýhodou prostoru Bartošovic byl mírně zvlněný terén, který znemožňoval vybudování dělostřeleckých kasemat a vytvářel rozsáhlé hluché prostory pro palbu dělové otočné věže. Proto se pozornost soustředila opět na Haničku a bylo vybráno její definitivní umístění, jak je známe dnes.

Tvrz Hanička je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí čs. opevnění. Stavba tvrze Hanička byla zahájena v září 1936 a ukončena v červnu 1938.

Z taktického hlediska měla Hanička dělostřelecky působit na přehrazení dvou hlavních očekávaných směrů útoku a to Bartošovice - Kunvald a Hanička - Rokytnice v O.h. Palebně navazovala na levostrannou 22 km vzdálenou tvrz Skutina. Palebné vějíře dělostřeleckých srubů se však pouze dotýkaly, což by mohlo způsobit problémy při napadení tohoto úseku opevnění. Kromě toho se v tomto úseku vyskytovala hluboká údoli nedosažitelná pro palbu tvrzového dělostřelectva. Zejména palebná podpora důležité údolní silnice ze Šerlichu do Rychnova nad Kněžnou byla nedostatečná. Proto byl do projektovaného náchodského úseku začínajícího pod Komářím vrchem přidán izolovaný minometný srub, který měl tento nedostatek řešit. Jeho přesné umístění v terénu však není známo. Linie na začátku náchodského úseku se měla stavět až v roce 1939. Napravo se palba DS překrývala s dělostřeleckou palbou tvrze Adam vzdálené asi 9 km a tvrze se mohly vzájemně palebně krýt.

Tvrzové pěchotní sruby v čele tvrze Hanička jsou součásti linie izolovaných pěchotních srubů. Poblíž linie se nacházela i DOV. Dělostřelecký srub byl umístěn cca 100 za linií na odvráceném svahu, aby se zabránilo jeho přímému ostřelování. Dělostřelecká pozorovatelna R-S-91 Komáří vrch nebyla napojena na tvrzové podzemí a nachází se na kótě Komáří vrch asi 3,5 km severozápadně od tvrze Hanička jako poslední objekt rokytnického úseku opevnění. Vchodový objekt je na tvrzové podzemí napojen nákladními rychlovýtahy, aby bylo co nejrychleji dosaženo dostatečného nadkrytí podzemí horninou. Toto řešení mělo být použito jen na 3 tvrzí, ale je realizováno jen na Haničce. Tvrze Orel a Šibenice zůstaly nedokončeny.

Za okupace probíhaly na Haničce zkoušky německého dělostřelectva, které nejvíce odnesl vchodový objekt tvrze. Na rozdíl od ostatních tvrzí válku přežily všechny osazené pancéřové prvky. Co však nestihli Němci, to dorazil v padesátých letech Kovošrot, který vytrhal z povrchových objektů sedm dosud nepoškozených zvonů. V sedmdesátých letech bylo podzemí tvrze Hanička zpřístupněno veřejnosti jako vůbec první muzeum čs. opevnění na našem území, jenže provoz trval pouhých šest let. Pak si tvrz Hanička jako jednu z nejméně poškozených vybralo ministerstvo vnitra pro svoji tajnou akci Kahan. Po dlouhá léta den, co den navážely nákladní automobily materiál pro přestavbu tvrze Hanička na protiatomový kryt pro komunistické papaláše. Tvář Haničky se naprosto změnila. Všechny objekty na povrchu tvrze Hanička byly nevratně stavebně znehodnoceny, přestavěny na různé součásti složité vnitřní ventilace, stanoviště stráží a sklady. Některé objekty zmizely zcela pod povrchem. Vchodový objekt je zastavěn provozní budovou. Podzemní prostory jsou osazeny moderní vzduchotechnikou a elektroinstalacemi, kde si je možno představit, jak by asi vypadalo kompletní zařízení strojovny tvrze Hanička. Zcela jsou přestavěna překladiště, zmizely koleje pro úzkororozchodnou dráhu. Po změně poměrů v Československu a zejména pro nedostatek financí byly práce na Haničce zastaveny a od roku 1995 je opět zpřístupněna veřejnosti.

Poloha

přidat fotografie