Jičín (město) [1536]

NÁRODNÍ OBROZENÍ

Národní obrození je významnou kapitolou dějin Jičínska. Obětavá práce mnoha buditelů, z nichž velkou část tvořili na Jičínsku vlastenečtí katoličtí kněží, přesáhla hranice regionu a měla význam vskutku celonárodní. Toto mohutné společenské hnutí - (které začínalo od záchrany zbytků jazyka, přes studia zvykosloví a lidové slovesnosti, k péči o vznik nové české literatury, vědy i českého průmyslu a bankovnictví) - ústilo ve druhé polovině 19. století do vyjádření českého programu politického. Zdařilo se to díky působení celé řady vlastenců. Obrozenectví proniklo do nejrůznějších sfér veřejného života, a to i do nejmenších obcí. V této době se začalo krajině v okolí Turnova, Sobotky a Jičína říkat ČESKÝ RÁJ (http://www.cesky-raj.cz , .jicin.org ) Národní obrození, to nebyli jen básníci a jazykovědci. Byli to i principálové a herci na vozíku s koníkem, kteří hrávali loutkové divadlo po návsích nebo sálech hospod. Přinášeli zábavu i ponaučení, někdy českou pohádku, někdy příběh ze starých pověstí. Největší touhou předků bylo tenkrát vystavění národního divadla v Praze. Na stavbu se sbíraly peníze po všech koutech země. A lidé posílali, co měli. Národní divadlo bylo pro ně symbolem kulturní samostatnosti, věcí národní cti a hrdosti.
Krejcar - nejrozšířenější platidlo své doby, bylo v oběhu od poloviny 16. až do konce 19.století.

OBDOBÍ OD PRUSKO-RAKOUSKÉ VÁLKY K POČÁTKUM ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU

Roku 1866 vyvrcholil spor mezi Pruskem a Rakouskem o to, kdo bude mít výsadní postavení ve střední Evropě. Došlo k válce, v níž sehrálo významnou roli i město Jičín a jeho okolí. Prohraná bitva u Jičína 29. června 1866 byla předznamenáním zdrcující porážky rakouské armády, ke které došlo 3. července 1866 u Hradce Králové. V expozici jsou k vidění kromě mapových podkladů a částí výzbroje vojáků i pušky rakouské a pruské. Rakouské vojsko používalo pušky předovky, které se musely složitě a dlouho nabíjet (ládovat), naproti tomu Prusové byli vyzbrojeni zadovkami, které se nabíjely rychleji. Vlastnosti zbraní významně ovlivnily průběh jednotlivých bitev, tím i výsledek války. 2. polovina 19. století je na Jičínsku dobou rozvíjejícího se průmyslu.Technický pokrok uvádí do běžného užívání stále více vynálezů, jako například plynové osvětlení, fotoaparát, telefon, velocipéd a mnoho dalších. Malé řemeslné výrobny se rozrůstají v rozsáhlé závody. V Jičíně je to například továrna firmy Knotek vyrábějící od roku 1888 zemědělské stroje - dnešní závod AGS. V té době dochází i k rozvoji společenského života a vzniku měšťanských spolků. Jsou to např. Tělocvičná jednota Sokol, sbor hasičů, spolek ostrostřelců i Muzejní spolek, předchůdce dnešního muzea. Z roku 1914 pochází provolání Mým národům stařičkého císaře Františka Josefa a začíná 1. světová válka, reprodukce cenných fotografií dokumentují utrpení vojáků v zákopech i nouzi a strádání obyvatelstva v zázemí. Ve válce se schyluje k zániku Rakouska-Uherska. Čeští vojáci přebíhají k nepříteli a vstupují zde do legií, v nichž bojují na straně Dohody za samostatný stát, za pozdější Československo.

DĚJINY 20. STOLETÍ

Dvacáté století bylo samo o sobě dobou velkých skoků, politických změn, válek a okupací: Zánik Rakouska-Uherska, vznik Československa, 2. světová válka, zánik Československa a vznik protektorátu Böhmen und Mähren, osvobození, ale i brzký komunistický převrat roku 1948 věznění a vlny emigrací, Pražské “jaro” v roce 1968 a pak následná okupace Československa 5 armádami komunistických států, tzv. Sametová revoluce roku 1989 a brzké rozdělení Československa na Slovenskou a Českou republiku. O vznik nového československého státu se zasloužil Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho tvář, prvního československého prezidenta, nese avers československé koruny. Počátek nového státu byl začátkem společenského i hospodářského rozkvětu. Ten samozřejmě zasáhl i Jičín. Podle plánů architekta Musila vzniká v Jičíně řada staveb (Studentský dům s knihovnou, obchodní akademie, úpravy zámeckého parku atd). S Jičínskem jsou spojeny významné osobnosti, které a zasáhly do nejrůznějších oblastí kultury (publicista Karl Kraus, spisovatel Václav Čtvrtek, malíř František Kaván, spisovatel Josef Štefan Kubín, architekt Čeněk Musil, grafik Josef Váchal, grafička Anna Macková, skladatel Josef Bohuslav Foerster). Kdyby však měl být jmenován ten, kdo nejvíc proslavil město Jičín, dokonce i v zahraničí, pak to byl nejspíš Rumcajs, pohádkový loupežník z lesa Řáholce u Jičína. K novým dějinám města a okolí tudíž patří i týdenní festival Jičín - město pohádky, pořádaný každoročně v polovině září.

přidat fotografie