Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Kunštát (zámek) [1483]

Národní kulturní památka (NKP)

Zámek vzniklý přestavbami hradu na návrší jihozápadně od stejnojmenného městečka. Hrad byl společně s osadou založen okolo pol. 13. stol. Kunou ze Zbraslavi u Rosic, od něhož se odvozuje název hradu i obce. Nejstaršími stavbami byly původně románský palác, vstupní věž a obvodová hradba, další rozšiřování probíhalo ve 14., 15. i 16. stol. Kolem r. 1436 byl hrad zřejmě dobyt, což se stalo impulsem k opevňovacím pracím. Od 2. pol. 15. stol. vznikaly zděné stavby v předhradí (Dolní zámek) včetně tzv. Poděbradské věže, nazývané podle Jiřího z Poděbrad, který se na hradě pravděpodobně narodil a s její stavbou zřejmě započal. Pozdější renesanční, barokní a klasicistní přestavby středověký vzhled Horního i Dolního zámku téměř setřely.

V roce 1678 kupují kunštátské panství hrabata z Lamberga a téhož roku přistoupil Kašpar Fridrich hrabě z Lamberga k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Přestavbu probíhající na sklonku raného baroka datuje pamětní kámen s iniciálami stavebníka C.F.G.V.L. a letopočtem 1680.

Přístavbou patrové nádvorní chodby prolomené v přízemí šestinásobnou arkádou, výškovým zarovnáním všech tří křídel budovy, novými fasádami a úpravami interiérů získal zámek nynější tvar, půdorysnou dispozici a částečně i vzhled. Barokní stavební akce se pouze v minimální míře dotkly předzámčí, proto se již na sklonku 18. století vžívá pro označení hlavní zámecké budovy, dnešní Horní zámek pojem Nový zámek, pro předzámčí, dnešní Dolní zámek pojem Starý zámek

Klasicistní úpravy zámku proběhly na přelomu 18. a 19. století za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu, rodu který držel kunštátské panství v letech 1783 – 1901. V devadesátých letech 18. století v rámci klasicistních úprav interiérů získaly reprezentativní prostory jižního zámeckého křídla novou iluzivní výmalbu. V téže době byly osazeny nové vstupní portály a Horní zámek byl s výjimkou zahradního průčelí klasicistně přefasádován.

Na Dolním zámku bylo pomocí sloupové arkatury nesoucí pavlač přestavěno dvorní průčelí severního křídla. Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Jednalo se zejména o dvorní fasádu jižního křídla Dolního zámku – zámeckou konírnu s kašnou, datovanou rokem 1870, pseudobarokní úpravy interiérů Horního zámku, z nichž vyniká Rytířský sál, a dále o úpravy zámecké Květné zahrady, kde byl na místě renesanční sala terreny vystavěn novogotický altán s věží a k jižnímu křídlu bylo přistavěno dvouramenné litinové schodiště. Ve středu zahrady byl vyhlouben bazén s centrální figurou nymfy datovanou letopočtem 1859.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove – Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901 – 1945. Součástí zámeckého areálu je i unikátní psí hřbitov. V roce 1948 byl kunštátské zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, depozitář Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra

K 1. lednu 2005 převzal správu státního zámku Kunštát Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, které ihned přistoupilo k pracím zaměřeným na to, aby byl zámek alespoň částečně co nejdříve zpřístupněn veřejnosti. Díky mimořádným dotacím byly zahájeny investiční stavební akce, prioritně obnova krovu a výměna střešního pláště a na ně navazující statické zajištění objektu. Rovněž zámecké interiéry postupně získávají původní podobu představující kulturu bydlení posledních šlechtických majitelů.

Dne 1. června 2005 byl státní zámek Kunštát za účasti tehdejších ministrů kultury a financí slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Od roku 2002 je areál kunštátského zámku Národní kulturní památkou.

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)