Mladá Boleslav (město) [1479]

Hradiště a hrad knížete Boleslava

Historie Mladé Boleslavi je delší než tisíc let. Ovšem o samotných počátcích původního slovanského hradiště, z něhož v průběhu tisíciletí vzešlo dnešní okresní město s desítkami tisíc obyvatel, víme jen velice málo. Je možné pouze konstatovat, že oblast podél toku Jizery - dnešní Mladoboleslavsko - se stalo součástí Přemyslovských Čech asi ve 2. polovině 10. století. Tehdy také vzniklo na ostrožně nad soutokem Klenice s Jizerou hradiště, jež se stalo centrem celého Pojizeří. Hradiště dostalo s velkou pravděpodobností jméno některého knížete Boleslava z přemyslovského rodu.

První věrohodnou zprávu o hradu máme z roku 1130. Z této doby je i doloženo první odlišení jména hradu s užitím přívlastku - Boleslav je zván Novým Boleslavem, v latinské podobě "de Nouo Bolezlau". Hradisko rozkládající se na místě historického jádra Mladé Boleslavi se stalo v 11. století centrem rozsáhlého správního celku, který zahrnoval oblast Pojizeří od dolního toku Jizery až po zemské hranice na severu. Již ve 12. století je nazýván Boleslavskem. Boleslav se stala článkem tzv. hradské soustavy, prvního správního systému země. Boleslavské hradiště zůstalo majetkem českých panovníků i po celé 13. století, kdy značná část Boleslavska přešla do majetku rodu Markvarticů, rodu, ze kterého vyšly další, již osamostatnělé šlechtické rody, které po staletí spoluvytvářely historii nejen Boleslavska a Pojizeří, ale celé země.
Ve 13. století už osídlení na Podolci nabylo městského charakteru. Konaly se zde pravidelné týdenní trhy a trhová osada postupně získala některá městská práva a jakési správní zřízení. V roce 1255 zde byla založena johanitská komenda při kostele sv. Víta. Krátce před tím asi dostal Markvartic Jaroslav z Hruštice od panovníka úřad kastelána na Mladé Boleslavi a do svého přímého držení tržní osadu Podolec. Boleslavský hrad ztratil svůj význam jako správní centrum po vybudování nedalekého královského hradu Bezdězu, navíc byl i s podhradím buď za válek s Otou Braniborským nebo v následujících odbojných revoltách šlechty zničen a vypálen. Hrad zůstal pustý, tržní městečko bylo pozvolna obnoveno. Ještě v roce 1318 král Jan Lucemburský považoval pustý boleslavský hrad za svůj majetek, ale záhy poté se i tento poslední zbytek panovnického majetku na Boleslavsku dostal do rukou Markvarticů, respektive jejich odnože - pánů z Michalovic. V rukách pánů z Michalovic
Michalovická putna (foto: archiv)Pro dějiny města byl rozhodující rok 1334, kdy Ješek z Michalovic vydal listinu, kterou přenesl dosavadní tržní osadu na Podolci na bezpečnější předhradí u zpustlého hradu. Městu
Trojúhelníkovitý prostor bývalého hradiště určil jednoduchý půdorys nového města. Celou Boleslav tvořilo klínovité náměstí a několik krátkých uliček. Na jižní, nejlépe chráněné straně ostrohu stál hrad, snad částečně obnovený, oddělený od města příkopem a hradbou. Na opačném konci města stál kostel Matky Boží, mezi nímž a náměstím stála řada domů. Město se rozvíjelo pomalu, počet obyvatel nepřesahoval několik stovek lidí. Naprostá většina staveb ve městě bylo dřevěná a poddanské město Michaloviců se stále nemohlo vymanit z úrovně zemědělsko-řemeslnického města.
Již na počátku husitských válek vypověděli Boleslavští poslušnost své vrchnosti, brány města otevřeli husitskému vojsku a Mladá Boleslav se stala součástí táborského městského svazu s právy svobodného města. Teprve v roce 1436, dva roky po porážce husitských polních vojsk v bitvě u Lipan, vyřešili Boleslavští svůj vztah k vrchnosti. Petr z Michalovic vydal listinu, ve které slíbil "zášti a nechuti, které jsou mezi mnou, bratřími mými se strany jedné a obcí Mladého Boleslava se strany druhé, nevzpomínati, když jsem s nimi řádně a křesťansky smířen". Boleslavským byla přiznána náboženská svoboda, směli svobodně vyznávat víru podobojí, navíc ve městě nesměli žít katolíci. Majetek katolíků, kteří za válek uprchli, propadl městu. Obyvatelé Boleslavi získali také právo volně se stěhovat.
Do období své největší slávy vstupovala v polovině 15. století Mladá Boleslav jako zcela průměrné poddanské město. Vlastní město bylo obklopeno prstencem hradeb, za kterými se rozkládala předměstí - budoucí Nové Město, Podolec a Pták v údolí Jizery. Měšťané, kteří se zabývali řemesly, byli sdruženi v několika ceších podle příbuznosti svých řemesel. Pravidelné trhy přispívaly k pozvolnému hospodářskému rozvoji. Ten se projevil i na podobě městské zástavby. Dosavadní dřevěné domy byly přestavovány na kamenné. Dodnes zůstal na Staroměstském náměstí zachován, i přes četné přestavby a přístavby, původní středověký způsob řazení domů. Úzké domovní parcely byly zastavěny do hloubky, v přední části byl krám nebo živnost, v zadní části pak byly dílny a potřebné prostory pro domácí a polní hospodářství. Veškeré obyvatelstvo města, jehož počet sotva dosahoval dvou tisíců, bylo nekatolickéahlásilo se k utrakvistickému vyznání. Bratrské období - období největšího rozkvětu
Sbor Českých bratří na Českobratrském náměstí v Mladé Boleslavi (foto: archiv)V roce 1468 po smrti posledního mužského člena rodu pánů z Michalovic, Jindřicha Kruhlaty, získal velké a výnosné boleslavské panství do držení rod Tovačovských z Cimburka. Tovačovští byli kališnického vyznání a jejich náboženská snášenlivost je vedla i k tolerování činnosti různých náboženských sekt, které v Čechách působily po husitských válkách. Právě oni umožnili jednotě bratrské, která proslavila Mladou Boleslav nejen v Čechách, působit ve městě i v jeho okolí. Díky přízni Tovačovských získala v Boleslavi jednota bratrská zřejmě ještě před koncem 15. století zpustlý minoritský klášter. Bratří s pomocí zámožných členů a příznivců klášter obnovili, vybudovali si zde svůj dům s hospodářským zázemím, sbor jako shromaždiště věřících, špitál, pak i školu a asi v roce 1518 si zde zřídili i tiskárnu. Místo nazvali biblickým jménem
Období vlády Tovačovských z Cimburka nad Boleslaví dále napomohlo rozvoji města. Byl vydán městský řád, který určoval práva a povinnosti všech vrstev obyvatelstva a měšťané získávali nové výsady a svobody. Od krále Vladislava dostali právo pořádat druhý výroční trh, trvající po osm dní, stejně tak právo pečetit červeným voskem. Tovačovská vrchnost jim povrdila všechna privilegia, ať už hospodářské povahy - právo tržní, mílové, na prodej soli a další, či povahy správní - obec měla rozsáhlou samosprávu, náboženskou svobodu a dokonce i právo se právními prostředky bránit vrchnosti, která by ohrožovala či nedodržovala jejich výsady. Správu města vedl od husitských dob sbor přísežných konšelů a starších. Za vlády Tovačovských došlo i obnově boleslavského hradu. Zpustlé hradiště bylo přestavěno na pozdně gotický hrad, který se stal sídlem nových majitelů panství.
Po smrti Adama Tovačovského se dědičkou majetku stala jeho matka Johanka z Krajku a v držení Krajířů z Krajku bylo boleslavské panství téměř 80 let. Krajířové vstoupili do bratrské církve a Mladá Boleslav se stala za podpory svých pánů nejvýznamnějším střediskem jednoty v Čechách. Tehdy byla Boleslav nazývána bratrským Římem, sídlili zde bratrští biskupové a členové jednoty byli běžně známi jako boleslavští bratři. Po různou dobu zde působili takové osobnosti jednoty jako byl Jan Augusta nebo Jan Blahoslav. Z jejich karmelské tiskárny vycházely teologické a filozofické spisy, tištěny byly i různé traktáty a apologie na obranu jejich víry. Ochrana, kterou nad nimi drželi Krajířové z Krajku a další šlechtičtí příznivci jak z Pojizeří, kde bylo českobratrské vyznání takřka masově rozšířené, tak i z ostatních oblastí Čech a Moravy, kde jednota působila, umožnila bratrské církvi čelit vlnám perzekucí proti jejím členům, neboť nejen pro katolíky, ale i pro kališníky byli bratři kacíři.
Kostel sv. Havla (foto: archiv)Z působení bratří mělo užitek i město samé. Také Krajířové významně napomáhali k celkovému hospodářskému a kulturnímu vzestupu, který Mladá Boleslav prožívala. Počet obyvatelstva dosáhl tří tisíc, což řadilo Mladou Boleslav - v té době se již souběžně používalo jména Mladý i Mladá Boleslav - mezi nejlidnatější česká města. Domů zde bylo, včetně předměstí, na 400. Ve městě žila i židovská komunita. Od poloviny 16. století se v Boleslavi rozvinul čilý stavební ruch. Došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek, na náměstí byla postavena nová radnice na nově zřízené
Po smrti Adama Krajíře z Krajku získal mladoboleslavské panství Jiří z Lobkovic, katolík a zapřisáhlý nepřítel jednoty. Ten však záhy směnil získaný majetek se svým příbuzným Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic za Chomutov. S Bohuslavem Hasištejnským přišla do Mladé Boleslavi početná kolonie německého obyvatelstva luteránského vyznání. Ale soužití obyvatel města vázlo na neshodách mezi všemi církvemi. Proto Boleslavští uvítali možnost, která se naskytla díky špatnému hospodaření Bohuslava Hasištejnského. Měl obrovské dluhy a tak městu byla nabídnuta možnost vykoupit se z poddanství. V roce 1595 došlo k uzavření smlouvy o "skoupení" města. Za 60 000 kop grošů míšeňských čili 30 000 kop grošů pražských se město vykoupilo a stalo se svobodným. Svoboda, kterou měšťané nabyli, ještě neznamenala, že mohou požívat výsad měst královských. Mezi královská města se Boleslav zařadila, opět po zaplacení velké finanční částky, v roce 1600, kdy císař Rudolf II. vydal privilegium o přijetí "města Boleslava Mladýho nad Jizerou" do třetího stavu, mezi královská města.
Mladá Boleslav byla kulturně velice vyspělým městem. Fungovala zde jak bratrská škola, tak i kališnická. Také židé měli svoji školu. Od 90. let 16. století byla v Boleslavi i německá luteránská škola. V předbělohorské Boleslavi existovala i jistá forma sociální péče. Bratří měli svůj špitál, který pečoval nejen o nemocné členy jednoty, ale i o staré a zchudlé a existoval i špitál městský.
Do 17. století vstupovala Mladá Boleslav jako privilegované královské město. Přesto, že obec byla zadlužena, protože vykoupení z poddanství a následné přijetí do třetího - městského - stavu bylo velice nákladné, město se dále rozvíjelo jak po stránce hospodářské, tak i kulturní a společenské. Úpadek třicetileté války
Bitva na Bílé hoře rázem změnila celou situaci. V Boleslavi se střídaly habsburské vojenské posádky, což zapříčinilo obrovské náklady obce i jednotlivých měšťanů. Všem se muselo platit výpalné, živit je a poskytovat jim vše, co žádali. Trestem za účast na stavovském povstání bylo zkonfiskování veškerého majetku města. Navíc museli Boleslavští povinně zapůjčit císaři Ferdinandovi II. 3000 kop grošů od města a 12 předních měšťanů muselo půjčit z vlastních zdrojů 7000 kop. Do města byl dosazen císařský hejtman, který řídil správu města. Přišla i náboženská perzekuce. Ze dne na den museli odejít nejprve bratrští kněží, krátce po té i kališničtí a na obyvatelstvo byl vykonáván nátlak, aby se vzdali svého vyznání a přestoupili ke katolictví.
Pojizeří se boje zatím vyhnuly, ale stav hospodářství a životní úroveň ve městě byly katastrofální. Stav se ještě zhoršil počátkem 30. let 17. století. Tehdy vpadli do Čech Sasové a Čechy se staly místem přímých bojů. Po saské armádě zemi okupovali Švédové a v té době nastala v Čechách skutečná loupežná válka. Jak v severní polovině Čech Švédové, tak v jižních Čechách císařští se starali hlavně o to, jak získat co největší výpalné z měst i městeček, a drancování neznalo mezí. Navíc i další pohromy stěžovaly lidem jejich úděl. V roce 1646 přešla přes kraj morová nákaza. Jen v samotné Boleslavi na ni zemřelo na 600 lidí.
Na konci třicetileté války měl být boleslavský hrad přeměněn na vojenskou pevnost. Město o vlastnictví hradu neúspěšně usilovalo už od doby svého vykoupení z poddanství a přes několikeré složení kupní částky se stále nemohlo domoci naplnění kupních smluv. Zástupci města usilovali o to, aby hrad byl zbourán, čímž by Mladá Boleslav ztratila vojenský význam a ve městě by nemusela být vojenská posádka. Měšťané dokonce získali povolení zbourat hrad. Toho využili k okamžitému bourání, ale vzápětí přišel příkaz nebourat. To už byl ale boleslavský hrad v troskách a v tomto stavu zůstal po desítky let až do následujícího století.
Následky této pustošivé války byly pro Boleslavsko katastrofální. Neexistovala ves nebo město, které by nebylo alespoň částečně dotčeno válkou. Mladá Boleslav, na počátku století jedno z největších českých měst s přibližně 3100 obyvateli, přišla asi o 40 % obyvatelstva. Zhruba stejně bylo zničených domů, přičemž předměstí byla vypálena prakticky úplně a Nové Město z poloviny. Přestože po skončení války přišla mírná hospodářská konjunktura, Mladá Boleslav poklesla do provinční bezvýznamnosti. Celkový úpadek města dovršily v polovině 18.století tzv.slezské války, během kterých bylo několikrát obsazeno pruskými vojsky a postiženo krutou daní a rekvizicemi. Zkázu dovršil ničivý požár v r.1761, kterému podlehlo téměř celo Nové a židovské město. Reformy Marie-Terezie a Josefa II. - počátky nového rozvoje
Nicméně zárodek a zákonný rámec nového rozvoje vznikl brzy nato díky reformám císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Ustanovení Mladé Boleslavi posádkovým městem znamenalo přebudování a vlastně záchranu chátrajícího hradu. Město zůstalo i po dokončení správní reformy sídlem kraje a krajského soudu, později zde vznikl placený magistrát. Navíc se díky rozsáhlým změnám ve školství dočkalo vzniku tzv. hlavní školy a v r. 1784 sem bylo z Kosmonos přestěhováno i piaristické gymnázium. Brzy následovaly i náznaky ekonomického rozvoje, když po vzniku textilní manufaktury v blízkých Kosmonosích, zčásti později přesunuté do Josefova Dolu, následovalo založení obdobné výrobny u Jizery. Původní kartounku majitelů Köchlina a Singera převedl v r.1851 Franz Hiller na vlnařskou produkci. Národní obrození
Ke konci 1. poloviny 19. století se zgermanizované město začalo probouzet k novému národnímu životu. Ve 40. letech vznikla česká čtenářská beseda a vlivem několika jednotlivců se uskutečnila česká divadelní představení. V revolučních letech 1848-1849 se ovšem ukázalo, že tato vrstva je početně i ideově slabá, a veškeré "revoluční" snahy skončily u krátkodobé existence spolku "Slovanská Lípa" a národnostně smíšené Národní gardy. Policejní teror 50.let pak nadlouho utlumil veškerý společenský život.
Teprve ve svobodnější atmosféře po r.1860 dochází k novému oživení. Vznikají či obnovují se čtenářské, pěvecké a divadelní spolky, postupně nabývající vyhraněně českého charakteru: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecký spolek "Boleslav", divadelní spolek "Kolár" atd. Úspěšný rozvoj nemohla zabrzdit ani perzekuce ze strany úřadů, ani krátká pruská okupace během války v roce 1866. Naopak, původní jazykové a kulturní zaměření celého hnutí nabývalo stále více politického charakteru, nad staročeskou stranou, představovanou ve městě dlouholetým starostou dr.Karlem Mattušem, nabýval převahy radikálnější mladočeský směr. V 90. letech se objevily i další politické proudy-křesťansko-sociální (lidová strana), národně-sociální, agrární a sociálně-demokratický.
Těžiště ekonomického vývoje se z manufaktur přesunulo do tovární výroby. Nový majitel Ignác Klinger přeměnil po r.1881 textilku v moderní podnik. V r.1895 založili Václav Klement a Václav Laurin tovární výrobu velocipédů, z níž vzešel v r.1898 první motocykl "Slávia" a v r.1905 i první automobil. Nová továrna se brzy stala rozhodujícím ekonomickým fenoménem ve městě. Vznikaly i další firmy - 1867 lihovar, později akumulátorka atd. Ekonomický rozvoj podpořila i vznikající železniční síť, v r.1864 byla postavena trať Kralupy - Turnov, brzy vznikly odbočky na Českou Lípu a Nymburk a v r.1905 dráha do Staré Paky. Vzestup se projevil také stavbou veřejných budov od 60. let-Městský úřad, a gymnázium, řemeslnicko-pokračovací škola, rolnická škola, kasárna, okresní nemocnice. Dvacáté století
Příznivá tendence byla dočasně narušena 1.světovou válkou, která přinesla mnoho obětí na životech a výrazný ekonomický pokles. Mladoboleslavský 36. pěší pluk krátce po převelení na ruskou frontu přeběhl téměř v plném počtu na stranu protivníka a byl poté oficiálně zrušen. Mnoho jeho příslušníků se zapojilo do akcí československých legií.
Dvacátá a třicátá léta přinesla městu nový všeobecný, třebaže ne nepřetržitý rozvoj. Těžiště ekonomiky leželo na automobilce, která se v r.1925 spojila s firmou Škoda a díky koncentraci na produkci osobních automobilů pronikla mezi nejvýznamnější výrobce v zemi. Rozvíjely se však i další firmy, kromě již jmenovaných např. výrobce zemědělských strojů Antonín Dobrý (později Rolnická slévárna a strojírna), továrna na výrobu jízdních kol Ráček atd. Vyrostly další školní budovy - Obchodní akademie, Hospodyňská škola, Škola pro ženská povolání, v areálu Zemské průmyslové školy, Okresní nemocenské pojišťovny a Masarykova sociálního ústavu prosadil své avantgardní myšlenky architekt Jiří Kroha.
Městské divadlo Mladé Boleslavi (foto: archiv)O kulturní život se staral zejména Klub přátel umění, bohatý koncertní program vyplňovala kromě hostů Mladoboleslavská filharmonie. Vedle starších ochotnických souborů pravidelně vystupovala ve 20. letech Malá a později i Nová scéna. V Mladé Boleslavi vystavovali špičkoví výtvarní umělci své doby. O popularizaci regionu a vlastivědy se formou přednášek a sborníku
Nacistické okupace v letech 1939-1945 přinesla podstatné omezení veřejného a kulturního života, přesto se v rámci možností podařilo uskutečnit např. hudební festivaly jako Český hudební máj, oslavy výročí B. Smetany a A. Dvořáka. Přímá perzekuce, zaměřená zprvu na vybrané skupiny občanů, především židovského původu, a na "podezřelé" jednotlivce, postupně postihla všechny bez rozdílu, ať už v politické nebo v ekonomické rovině. Počáteční průmyslová konjunktura, způsobená rozvojem válečné výroby, byla vystřídána potížemi vázané ekonomiky a nedostatkem základních životních potřeb.
V Mladé Boleslavi vznikly už v r. 1939 buňky odbojových organizací. Vojensky organizovaná Obrana národa byla brzy zdecimována, síť komunistické strany otevřeně proti okupantům až na výjimky nevystupovala. V dalších letech přešla iniciativa do rukou sokolské organizace a skupiny Stráž obrany státu, ale rovněž tyto struktury byly gestapem z velké části zničeny. V roce 1944 byly dřívější roztříštěné skupiny spojeny v rámci Severočeského revolučního národního podzemního hnutí, které připravilo vojenské a politické orgány pro převzetí moci na jaře 1945. Tehdy vzniklé revoluční národní výbory skutečně získaly v květnových dnech rozhodující úlohu a přes řadu obtíží včetně přímých ozbrojených konfliktů udržely moc ve svých rukou až do mírových dnů. Relativně pokojný proces byl 9. května 1945 narušen náletem letadel bez výsostných znaků, který zničil řadu objektů a přinesl zbytečnou smrt mnoha lidem.
Po r. 1945 postupně rostl vliv KSČ, který se projevil již v procesech se zrádci a kolaboranty před lidovým soudem, zejména ale při znárodňování významných podniků (akumulátorka, textilka). Definitivně převzala KSČ moc v únoru 1948 a ihned přistoupila k odstranění politických protivníků z významných funkcí. Mnozí z nich byli v 50. letech odsouzeni ve vykonstruovaných procesech. Postupně byly rušeny spolky, zestátněny menší podniky a nakonec i veškeré živnosti. Ekonomika se tak v dalších desetiletích rozvíjela převážně extenzivně, automobilka prodělala několik období dostavby, kdy v nových objektech započala v 50. letech výroba řady Spartak, v polovině 60. let řady Š 1000 MB a v 70. letech řady Š105/120. Rozrostl se také areál akumulátorky, zatímco původní textilka stejně jako mnoho dalších firem byla převedena pod jiné subjekty.
Od počátku 60. let prodělalo rozsáhlou přestavbu i město, část původního centra nahradily panelové domy, směrem ke Kosmonosům vyrostlo sídliště Severní město. Veřejný život byl utlumen, zejména po roce 1968, kdy byla řada osobností, aktivních v reformním hnutí, osobně i pracovně postižena a mnoho objektů ve městě obsadily sovětské jednotky.Část občanů se usilovně věnoval bohatě podporované zájmové činnosti, návštěvě kulturních představení, velkou událostí se stávaly sportovní podniky (Rallye Škoda, mistrovství světa v cyklokrosu 1987).
Po listopadu 1989 došlo k personálním i systémovým změnám, díky rychlé privatizaci je podstatně jiný i celkový obraz města. Mnoho budov včetně významných historických památek (hrad, radnice atd.) bylo opraveno, řada domů naopak v rukou nových majitelů chátrá. Do r.1991 opustily město sovětské jednotky. V témže roce převzal automobilku koncern Volkswagen a zcela změnil charakter a tempo výroby.

Poloha

přidat fotografie