Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Holešov (kostel) [12101]

Na bocích vždy mezi světlými a černými sloupy stojí sochy smutečních andělů. Sochař je odpoutává od všeho pozemského, usiluje o vyjádření nadpřirozených ideálních postav absolutní krásy z nadzemského světa. Jednomu z andělů kanou po tváři slzy bolesti (barokní vystižení citu v tváři). Scenérii ohraničují dva jižní štíhlé stromy - palma a oliva, mezi jejímiž kořeny se míhají ještěrky. Úplně nahoře nad znakem Rottalů je umístěna korunovaná lebka. Spisovatel František Táborský, bystřičky rodák, obdivoval v Moravské čítance celý výjev tohoto oltáře. Upozorňoval na to, s jakým rozmyslem, uměleckým citem a šetrnou náznakovostí vytvořil autor dílo, z něhož vane velikost a svatost.

U obou oltářů dociluje Fritsch mohutného účinku pozicemi soch a střídáním ploch zastíněných i osvětlených se zvýšeným efektem dopadu světelných paprsků plně podle pravidel barokního stylu. Někteří autoři srovnávají způsob provedení sochařské práce dvou mistrů - Schaubergra ve farním chrámu a Fritsche v Černé kapli. Uvádějí, že Schaubergrovy sochy nejsou propracovány do detailů, neboť autor prý na to neměl dost času naprosto zavalen dalšími úkoly. Zároveň připomínají, že jeho sochy jsou vzhledem k Fritschovým robustní, zatímco z Fritschových prací dýchá dojemná něha a melancholie.

S rottalským znakem - křížem ve štítě - se setkáváme na kostelní budově celkem třikrát. První je přímo nad hlavním portálem (vchodem) kostela, druhý je umístěn nad vchodem do Černé kaple na kostelní zdi a třetí v Černé kapli nad oltářem pod korunovanou lebkou, jak už je uvedeno.

Na věži kostela bývaly tři velké zvony, dnes tam jsou už jen dva. Největší byl zvon Maria z roku 1650, přelitý r. 1871. Na něm byli vyobrazeni věrozvěstové Cyril a Metoděj i Panna Maria. Nápisy označovaly jméno litce a jména uvedených světců. Tento zvon musili Holešovští v r. 1942 za II. světové války odevzdat na vojenské účely. Před snesením byl údajně jeho zvuk nahrán. Protože snesení z věže bylo obtížné, musel být zvon nejdříve rozřezán a pak teprve spuštěn. Dnešní zvony nesou jména sv. Jakub a sv. Václav. Zvon s názvem sv. Jakub dal ulít r. 1596 pan Viktorin ze Žerotína - všem zlým duchům navzdory, jak říká nápis. Na tomto renesančním zvonu jsou vyobrazeny postavy P. Marie a sv. Jana, je tu znak města Holešova i žerotínský erb (lev vyrůstající ze skály) a připsáno, že tento zvon má jméno sv. Jakub.

Zvon sv. Václav je z roku 1597, opět má renesanční výzdobu a je rovněž z doby vysoce urozeného pana Viktorina ze Žerotína, pána na Starém Jičíně, Holešově a v Hustopečích, komorníka jeho Milosti arciknížete Maxmiliána Rakouského, voleného krále polského - všem čertům navzdory. Zase nese znak města, žerotínský erb a svůj název - sv. Václav.

V sanktusníkové vížce (věžička na hřebenu hlavní kostelní střechy určená pro zvon) dnes už zvon není. Na konci II. světové války ostřelovali Němci město a jedna střepina zasáhla i kostelní věž. Na ní totiž měly umístěnu pozorovatelnu jednotky 1. čs. armádního sboru při osvobozováni Holešova.

Holešovský farní kostel s Černou kaplí patří k vzácným památkám nejen města, nýbrž i celé Moravy.

Poloha

přidat fotografie