Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské - Mšec (kostel) [11894]

V sousedství zámku na vynikajícím místě stojí kostel sv. Kateřiny s farou. Kdy a kým byl kostel zbudován neví se určitě, ale můžeme se domnívat že tak učinil rod Kolovratský, kterému náleželo panství mšecké a srbečské, a který patronátní právo těchto kostelů provozoval. Víme, že Albrecht z Kolovrat s manželskou svou Annou z Žeberka založil roku 1373 též klášter pod Ročovem a ze srbečského dvoru 100 strychů žita pro tento ročně odváděti poukázal. Fara ve Mšeci připomíná se již roku 1352, musel tedy i kostel již tehdy státi. Prvý známý farář zdejší jmenuje se Otík z Očihova, který zde působil od r. 1363 až do své mrti 1393. Za něho byl zde vikář ( kaplan ) Pecold, rodem ze Senomat od r,1372 - 1380, knězem byl však již 20 let. Při visitaci arcijahna pražského, kněze Pavla z Janovic, a archidiakonatu Pražském roku 1379 uvádí se v dekanatu slánském také kostel ve Mšeci. Mimo toho byli ještě jen kostely v Strašecí, Stochově, Srbči, Třtici a v Pozdni. Jisto je, že všechny tyto kostely byli až do válek husitských samostatnými a vlastními správci opatřeny. Druhým známým farářem ve Mšeci byl Jiří z Žatce 1393-1408. O tomto knězi, který mimochodem řečeno byl velmi zadlužen, zachovalo se více zápisů, které, které uveřejnil Ferd. Třetím farářem byl Jan 1408-1415, čtvrtým Valentin 1415-1419. Že tu byli však i Husité, vychází přirozeně z blízkosti Žatce, který býval celý husitským. Roku 1421 zabavili husité proboštu mělnickému dvůr jeho v Srbči. Kteří z duchovních v této době působili ve Mšeci, není nám známo. Po válkách husitských byli zde faráři katoličtí. Ve středu po svatoduší roku 1470 potvrzen jest u faráře Stanislav ze Sanoku, rodem Polák. Roku 1479 obdržel uprázdněnou faru Jan, kněz řádu sv. Dominika. Za Míčanů z Klinštejna byli tu faráři katoličtí, kteří podávali pod obojí způsobou. Později zavládli tu predikanti nakatoličtí, jichž jména neznáme. Roku 1580 připomíná se kněz viktorin, který žádá jiným opatřen býti. Dne 7. listopadu roku 1611 oznamuje farář strašecký Pavel Viktorin Škera oficialovi arcibiskupskému kašparovi Arsemovi z Radbuzy o své při mezi ním a strašeckými, kteří predikanta z Kornouzu do Strašecí povolali, kostel zavřeli a jej křivě obžalovali. Známo je, že proti českým bratřím zařídili roku 1588 jezuité missie ( vycházky ) v Kladně a na Smečně.

Poloha

přidat fotografie