Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Planá (kostel) [11878]

Stavba velmi složitého vývoje, který dodnes můžeme sledovat zejména v podkroví. V rámci pozdně románské architektury u nás výjimečná stavba. Hodnotné i pozdější gotické a barokní úpravy. Z konstrukcí zaujme železný nýtovaný krov báně věže.

Město poprvé doloženo k roku 1251 (někde uvádí nejistý rok 1219). Nejstarší pozdně románská část kostela je kladena do 2. čtvrtiny 13. století. Patří sem presbytář s nárožními příporami. Bývalé věže po stranách presbytáře byly stavěny současně (viz. průběh soklu, provázání zdiva v 1. patře). Zdivo této fáze dosahuje dnes až ke koruně. Jižní věž byla odbourána snad v 18. století a severní až na počátku 20. století. Hlavní loď se západním portálem a zazděnými jižními okénky snad náleží také této etapě. Portál má však již hrotitou archivoltu. k autentickým prvkům a konstrukcím lze hypoteticky zařadit klenby v přízemí obou věží, východní okno v jižní věži (sakristie)vítězný oblouk (později upraven), schodiště v síle zdi severní věže, zazděný průchod do půdy ze severní věže a zrušené okénko ve východní zdi 1. patra severní věže. Nástup na schodiště byl prvotně asi z interiéru.

Z členění fasád zůstala kordonová římsa na západní straně severní věže. Nejasné je stáří omítky vystupující dnes nad klenbu hlavní lodi. Lze pouze říci, že se pravděpodobně vztahovala také k nějaké starší klenbě než je dnešní (valené ?). Boční lodi snad připojeny ve 2. polovině 14. století. Z jejich původních kleneb snad pouze ty pole, která jsou vyzděná z lomového kamene (tři v jižní lodi). Z mezilodních arkád zůstaly jen 2 pole u jižní lodi. Možná byl také zaklenut presbytář žebrovou klenbou (viz. zbytky v půdě nad dnešní klenbou) a prolomeno západní okno v hlavní lodi. Dnešní klenba hlavní lodi podle dosavadních názorů patří počátku 16. století. Patky klenby nebyly osazeny do starých zdí, nýbrž do nově přistavěných pilířů, které v půdě nepokračují. čela klenby jsou tak v půdě nezvykle odsazená od líce starších zdí. Ve stejné době mohly být také obnoveny klenby bočních lodí (otisky čel starší klenby vidět v půdě severní boční lodi na zdi hlavní lodi).

Současně s výstavbou klenby muselo dojít také k 1. fázi nadvýšení zdí hlavní lodi. Přitom byly zazděny pozednice a části vazných trámů strženého krovu. Podle otisků těsnící malty se zdá, že střechy bočních lodí v této době končily valbami a nikoli štíty. Barokní přestavba proběhla ve dvou hlavních etapách, jak uvádí literatura. V letech 1745-7 mělo dojít k postavení kruchty (nelze vyloučit, že pilíře jsou starší) a vestavbě empor. Práce provedl Tomáš (Michal ?) Pötzl. Současně tedy upraveny i mezilodní arkády, prolomena nová okna v bočních lodích, presbytáři a sakristii a vytvořená štuková výzdoba interiérů (klenby, pilastry, konzoly aj.).

Autorem fresky z roku 1748 v bývalé Kalmberské kapli je V. S. T. Schmidt. Klenba presbytáře měla být provedena spolu s dalšími úpravami v letech 1765 - 8 polírem M. Neunerem z Jihlavy. K barokním prvkům také patří oratoře v presbytáři a portály z presbytáře do přízemí věží. Krovy se štíty vznikly asi při druhé barokní etapě. Jejich stavbě předcházelo další nadvýšení obvodových zdí hlavní lodi. nejpozději tehdy musela zaniknout horní část jižní věže. Severní věž asi získala osmibokou nadstavbu s ochozem a cibulovou báň. Možná byl přeřešený nástup na schodiště do patra severní věže.

V roce 1902 byla zbořena horní část severní věže a o dva roky později postavená nová. Zůstaly staré pohlednice zachycující ještě věž před zbořením (kopie jedné např. v průvodci Z. Procházky). Rámcově se asi dochovala ve stavu po barokní úpravě. Její fasády neměly výrazné členění; okna obdélná; v osmiboké nadstavbě čtvercový ciferník. Nová věž vystavěna v novobarokním duchu. Z doby její výstavby pochází krov, klenby, zvonová stolice, členění fasád, vstup i okna. Nad bývalou věží byla provedena pultová střecha a vyzděný štít.

Poloha

přidat fotografie